Osvobozující odpuštění

Je prokázáno, že většina psychicky nemocných lidí žije s neodpuštěnými - často i nevědomě - duševními zraněními, nebo vlastně už jen "vegetují", protože Bible považuje pod slovem "žít" něco úplně jiného než je jejich pouhé existování.

Před nedávnem jsem sama měla velké problémy s člověkem, který mi stál velmi blízko. Přesněji řečeno, potíž spočívala v tom, že byl negativně ovlivněn někým třetím, postavil se proti mně a naší rodině a roznášel o nás nepravdivé věci.

Modlila jsem se, aby mně a naší rodině pomohl odpustit a Ježíš nám to z milosti daroval! Jako by mi ze srdce spadl kus skály, jako bych z očí sundala temný závoj.

Od okamžiku, kdy jsem odpustila, dokážu o něm mluvit bez bolesti a bez zraněných citů a dokonce se s ním mohu i setkat! Ještě nikdy mi nebylo tak jasné, že Ježíš to se svými příkazy a požadavky s námi myslí dobře, zvlášť pokud se jedná o odpuštění!

Myslíte, že se ten druhý v našem případě změnil? Přišel s pláčem a prosil, abychom mu odpustili, jak jsem si to celé týdny z hloubi duše přála a čekala na to? Pochopil vůbec, co nám provedl? Obnovilo se tím naše přátelství, protože si vzpomněl, že je křesťan? Dosud se mi tato přání nesplnila...
Roswitha Wurmová
Vybráno z časopisu Ethos, 2004/1, strana 26