menu
menu

Čtení pro rodinu


 O co nám jde?
 Bible mluví
 Já
 Lidé kolem nás
 Rodina
 Aktuální dění
 Křesťanství
 Pro děti


------

Citát z Bible:

Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.

Jr 29,11 E
(Další citáty)

------

Ethos 2008/4

Téma důvěry k lidem, přátelům i k Bohu se prolíná celým úvodním článkem.


Síla lásky je příběh známého kazatele D.L.Moodyho, který hlubokými a vytrvalými projevy své lásky zlomil vzdorovitý odpor v srdci právě propuštěného vězně a získal ho pro Ježíše.


Každý rok se provede nesčetně interrupcí. Jak se s umělým přerušením vyrovnávají ženy, které se pro tento zásah v minulosti rozhodly? Mladá žena zde podrobně líčí svou osobní zkušenost ve článku Dítě, které jsem neporodila.


Příběh Už bych to nikdy neudělala plynule navazuje na předchozí a shrnuje pocity a možné důsledky interrupce.


Ukázka:

„Dnes tomu nemůžu uvěřit. Dítě, které jsem tolik milovala (a dodnes miluju) jsem nechala zabít. Bolí mě to! Dítě jsem vlastně chtěla. Proč jsem se nechala přimět k interrupci?! Dnes jsem zásadně proti ní, nikdy bych to už neudělala!“


Život obklopený smrtí – tři křesťané, z nichž se každý v jiné situaci setkal se smrtí, mluví o své zkušenosti. Předseda evangelické církve Alfred Buss vypravuje, jak prožíval smrt svého bratra, který trpěl Alzheimerovou chorobou. Do osobního prožívání nám dává nahlédnout pastor Burgghard Affeld, který trpí vážným rakovinným onemocněním a Anja Klitzachová píše, jak prožívala, když v létě při koupání zahynul její patnáctiletý syn.


Ukázka:

Co se děje s člověkem, když si přestává uvědomovat sám sebe? „Sedmdesátiletá žena onemocněla Alzheimerovou nemocí. Starosti a strach jí nedávaly pokoj: Co když všechno zapomenu- svoje jméno, lidi , které mám ráda? Co když zapomenu na svůj život, na modlitby, na žalmy? Co když zapomenu na Krista? Po mnoha neklidných nocích na to přišla: I kdybych na všechno zapomněla, Kristus na mě nikdy nezapomene!“


Ukázka:

Mám rakovinu „Už byl objednán i hrob. Mám za to, že jsem se na svůj odchod spolu s ostatními členy rodiny dobře připravil. A přitom všem jsem věděl, že jsem Boží dítě bezpečně ukryté v jeho ruce. Co se mi mohlo stát?“


Ukázka:

Náš syn se utopil „ V následujících dnech a měsících jsme stále cítili, jak nás Bůh nese. Dostávali jsme odvahu a sílu, abychom mohli o ztrátě našeho syna mluvit. Mnoho lidí nás poslouchalo s otevřeným srdcem. Mohli jsme mluvit o tom, který náš život pevně drží ve svých rukou a který stojí nad životem a nad smrtí vůbec.“


Každého člověka více nebo méně provázejí pocity viny. Některé jsou oprávněné, jiné ne. Jak se má křesťan vypořádat s opravdovou vinou vysvětluje Rolf Trauernicht v článku Můžu za to já?


Mluvíme s dětmi o smrti zpracovává otázku, zda se má s dětmi mluvit o umírání a smrti. Nezatěžuje je to příliš? Nevyvolává to v nich hluboké vnitřní obavy? Rodiče se tématu umírání a smrti často vyhýbají,protože jim samotným je nepříjemné, necítí se v tom jistě. Ale ať chceme nebo ne, děti se se smrtí setkávají.


Ukázka:

„ A já taky přijdu do nebe?“ „Jistě Sabi, Bůh tam připravuje místo pro tebe i pro mě, když máme pro něho ve svém srdci místo.“


Na to jsem citlivý! – Jak se vypořádat s přecitlivělostí a jak konstruktivně vyjadřovat kritiku?


Lež – Je poctivec hlupák? Ruku na srdce! Už jste dnes lhali? Podle jedné studie člověk lže průměrně padesátkrát za den. Podvody, korupce, ale i pochlebování a přetvářka, švindlování při hře, svádění viny na druhého či milosrdná lež mohou být jasnou lží!


Dětský příběh Pořád jen vyrušuje vypráví o  nezbedném Pavlovi, který má ale také šanci dostat se do nebe a začít žít nový život.


Báseň Na okamžik, Pane uzavírá časopis zamyšlením nad možností nakouknout na okamžik do nebe a vidět vše v pravdě.


 
-------------



    <= Dále číst =>   O co nám jde?