Citát z Bible:
Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.
Ž 37,5 E
(Další citáty)
Doporučujeme články
Jsi dobrý příklad?
Osobní příklad je nástroj k vedení druhých. Ale následovat i Ježíšův příklad je málo − potřebujeme mít jeho přirozenost,
Muž mezi dvěma ženami
Snacha a tchyně . .
Do školy jsem chodil rád, ale přesto se strachem. Nikdy jsem si nebyl jistý, jestli jsem něco nezapomněl − napsat nějaký úkol, něco se naučit nebo třeba nasbírat podzimní listí do výtvarky.
Jak je to před Bohem? Taky si kladete otázky, jestli jste něco neopomněli, jestli jste neudělali něco, za co by vás Bůh mohl potrestat. Odhaduji, že většina lidí to vzdává, potlačuje strach i svědomí a otázkou Boha se raději nezabývá.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Do toho všeho mě uklidňují slova: „A tak už není žádné odsouzení pro ty, kdo jsou v Kristu Ježíši“ (Římanům 8,1). Díky nim si jsem jist, že mě Bůh neodsoudí, nebude mi nic vyčítat, nadávat, ale naopak mě ujišťuje, že mě má rád, že jsem jeho syn a on se o mě postará.
Kde beru tu jistotu? Prostě věřím, že jsem v Kristu Ježíši, věřím, že za mě umřel, všechny dluhy za mě zaplatil a já jsem díky němu v Božích očích dokonalý − a nebojím se. „Kdo se nevykazuje skutky, ale věří v toho, který dává spravedlnost bezbožnému, tomu se jeho víra počítá za spravedlnost.“ (Římanům 4,5). Bez Krista člověk tuto jistotu nemá.
Přirovnal bych to příběhu o otci, který měl dva syny (Lukáš 15). Mladší si drze vyžádal dědický podíl, na nějakou dobu zmizel ve světě a když všechno rozházel, tak se domu vrátil s nadějí, že ho otec přijme aspoň jako otroka − dá mu najíst a nechá ho vyspat.
Ale otec ho objal a nařídil udělat velkou hostinu. Je patrné, že mu odpustil. Přemýšlím, co ten mladší syn dělal druhý den poté, co se vrátil domů a hostina skončila. Odhaduji, že šel pracovat. Jeho motivy byly teď úplně jiné!
Otec v celém příběhu svému mladšímu synovi neřekl ani slovo. Věděl. Syn také věděl. Věděl, že otec ho neodsoudí, nevyžene, nepošle ho na nucené práce… Syn věděl, že otec je dobrý.
Mám stejný důvod, proč se nebojím odsouzení. Vím, že Bůh je dobrý. Nemusím si řešit otázku hodnoty, zásluh, odsouzení. Všechno, co dělám, dělám z vděčnosti, že Bůh mi odpustil, a s vědomím, že Bůh je dobrý.
Jak to máte vy?
Jan Vopalecký, únor 2025
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!