Když chceme něčeho dosáhnout, vytvoříme plán. A do rezervy vytvoříme ještě několik alternativních plánů a možností, kdyby původní plán nevyšel.
Zato když něco napadne Boha, tak se rozhodne a stačí mu vytvořit pouze plán A, plán B nepotřebuje.
Co to znamená? Nepotřebuje záložní řešení pro případ, že by se na cestě vyskytly překážky.
Pokud jsme se rozhodli s Bohem žít a nechat se jím vést, je to pro nás uklidnění. Jakmile se dostaneme do úzkých, nemusíme vymýšlet plány B a hledat náhradní, nouzová řešení.
Bůh plán B nepotřebuje, stačí se jen obrátit na něho a zeptat se: “Pane, jaký je v tom tvém plánu další krok?” Stačí jen čekat, až Bůh ukáže, kudy dál. Jeho cesta nikdy neni slepá. To, co má Bůh v plánu, to také uskuteční. Příklad?
Bůh se rozhodl, že vyvede Izraelce z Egypta. To vůbec nevypadalo nadějně. Bylo náročné už jen najít člověka, který by byl ochoten pro to něco udělat jako Boží nástroj. Bůh si k tomu cílevědomě vychoval Mojžíše.
Dále bylo třeba Mojžíše přesvědčit, že je to možné. Potom izraelské starší a celý národ. Zvykli si, že už čtyři sta let otročí, proč by si měli myslet, že to teď bude jiné.
Jako největší překážka vypadal faraon. Zdálo by se, že každá další rána na Egypt je další, náhradní plán − B, C, D... Ale ne. Všechny egyptské rány byly součástí plánu A.
Když konečně Izraelci odcházeli z Egypta, řekli bychom, že měli vyhráno. Ale neměli. Faraon za nimi poslal své vojsko. Poslal je za obrovským průvodem, ve kterém spolu s uprchlými otroky byli jejich ženy, starci, děti − ti přece budou pro armádu snadnou kořistí! Teď je třeba použít nějaký záložní záchranný plán B, původní plán (A) se přece nemůže uskutečnit!
Kam měli Izraelci jít, když vpravo vlevo hory, před nimi moře a zezadu egyptští vojáci...? Bůh jim přes Mojžíše vzkázal: „Ať jdou dál!“ Pokračuje se podle původního plánu A. − Jak?
Bůh rozdělil moře a Izraelci mohli jít dál. Když přešli − a Egypťané byli uprostřed mezi hradbami stojící vody po bocích − moře se vrátilo a egyptské vojsko zatopilo. Bohu stačil plán A.
Bůh už odedávna dával prostřednictvím proroků tušit, že má pro záchranu lidí svůj plán A, který uskuteční: pošle na svět svého Syna, Ježíše.
Ježíš přišel, vyrostl, vystoupil jako významná osobnost, odhaloval nešvary své doby i nešvary vládnoucí vrstvy. Té se po několika marných pokusech podařilo Ježíše chytit a odsoudit k trestu smrti. Zlikvidují ho!
Bůh nezasáhl a přitom svůj původní plán A měnit nemusel. Ježíše skutečně popravili a on umřel.
Ale v Božím plánu bylo Ježíše vzkřísit. Smrt i vzkříšení bylo součástí Božího plánu! Smrt proto, aby umřel za hříšníky, a tak je zachránil. Vzkříšení jako důkaz Božího vítězství.
Dnes je díky tomuto původnímu Božímu plánu pro lidi otevřená možnost úplné záchrany. To zdaleka není se po částech polepšovat. Odpuštění je úplné. Nebe je jisté.
Jestliže čteme Bibli, jestliže máme osobní vztah s Bohem, máme tím přístup k dalším geniálním Božím plánům s námi osobně a vlastně i s celým světem.
Bůh má dobré úmysly Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti. Jr 29,11, dobré plány. Nemusíme se bát toho, co se děje dnes kolem nás, kdy vidíme, že politici, ekonomové a další lidé tvoří stále nové plány a vzápětí je mění − a nakonec je jich tolik, že by snad nestačila ani celá abeceda.
Přeji vám objevování Božího plánu s vámi a vnitřní pokoj, když je Bůh ve vašem životě bude uskutečňovat − i když se někdy může zdát, že cesta dál nevede a že by měl nastoupit plán B. Nenastoupí.
Jan Vopalecký, květen 2026
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!