Čtení Bible obnoví váš život

Tisk na papír
 
menu
 

Chybí ti dobré příklady?   (7 min.)


------

Citát z Bible:

Ale oko Hospodinovo bdí nad těmi, kdo se ho bojí, nad těmi, kdo čekají na jeho milosrdenství.

Ž 33,18 E
(Další citáty)

------
éčko - logo Ethosu

Nejlepší články


Odcizují vám děti!
Děti vyrůstají a čím dále tím méně nás potřebují, ony nám nemají co říct, ale přejímají úplně jiné hodnoty, odcizují se nám - jako by nám je někdo kradl! - Jak je uchránit?

Kdyby žena věděla
po čem její muž touží stejně jako ona touží po tom, aby ji miloval, vážila by si ho daleko víc - a získala by jeho lásku.

Snažíme se žít slušně
a zhruba se držíme biblických příkazů. Na jeden ovšem možná zapomínáme: Buďte svatí. To je požadavek, abychom se podobali Bohu. Tak můžeme svým charakterem mezi lidmi vynikat.

Manželská nevěra
je krutá rána do života. Člověk má chuť se vyčítat, mstít, ale to nikam nevede... Existuje východisko? Co pomůže?

------

Doporučujeme


Modlete se za

Jsi dobrý příklad?

Jak pohodlně ovládat druhé?

Přiznám se, že to „ovládat“ je trochu nadsázka, spíš mám na mysli „vést“. Někdy bychom uvítali možnost své okolí vést tak, aby dělali, co chceme my.

Jedním ze způsobů je poručit jim. Ale když neposlechnou, tak nic nenadělám, možná se ještě pohádáme.

K tomu se vyjadřuje jedná velká biblická autorita, apoštol Petr: „Starší mezi vámi vybízím... paste Boží stádo, které je u vás; dohlížejte na ně ne z donucení, ale dobrovolně, podle Boha, ne z nízké zištnosti, ale ochotně, ne jako páni nad svým podílem, ale jako ti, kteří se svému stádu stávají vzorem.“ (1. Petrův 5,1-3)

Co že tady Petr starším radí? − Paste stádo! To je jeden předpoklad. Jestliže pastýř své stádo pase a dává mu, co potřebuje, pak ho stádo zná, uznává jako pastýře, ovce jsou ochotné přemýšlet o tom, co říká, a také to dělat. Cizího však následovat nebudou!

Dohlížejte! To je druhý předpoklad. Znamená to dívejte se, mějte zájem, sledujte, co se kde děje, buďte informovaní.

Teď se dostáváme k tomu hlavnímu: Ne jako páni, ale jako ti, kdo jsou stádu příkladem. Tedy ne poručit, ale sám dělat to, co po ostatních chci.

Být příkladem je způsob jak stádo ne ovládat, ale přitom vhodným způsobem přimět, aby lidé dělali to, co děláme my, co je nám vlastní, co chceme dělat. Když vidí, co pastýř, co starší bratr dělá, tak ho začnou napodobovat − a o to jde!

Je možné, že ho napodobovat nezačnou − to je jejich věc. Ale ve sboru by měly být dobré příklady, hodné následování. A pokud nejsou − buď ty takový příkladem!

Být příkladem je nenásilný způsob, jak vést! − Je v našich sborech dost příkladů, dost vzorů, které přitahují? Když nás lidé vidí, pomyslí si: „Takhle chci také žít! Tohle chci také dělat!“?

Vím, že každý jsme originál, nemůžeme napodobovat všechno, ale přece jen bychom měli mít vzory, které bychom jako věřící lidé mohli následovat.

Ukázkový příklad: Pavel

Stejnou myšlenku vyjadřuje Pavel ve Skutcích 20: „Nezatoužil jsem po stříbře, zlatě ani oděvu nikoho z vás. Sami víte, že pro potřeby mé a těch, kteří byli se mnou, sloužily tyto ruce. Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, ujímat se slabých a pamatovat na slova Pána Ježíše, neboť on řekl: ‚Blaženější je dávat než brát‘“ (v. 33−35).

Pavel vlastně vyjadřuje: „Dal jsem vám příklad, ukázal jsem vám, že nečekám, že mi dáte peníze. Chci si na sebe vydělat sám.“ − Na jedné straně na jejich podporu, i finanční, možná má i právo − to píše Korinťanům (2. Korintským 7-9), ale on se tohoto práva zříká, aby někdo neřekl, že hlásá evangelium pro peníze!. Pavel několikrát říká: „Následujte mě“, „napodobujte mě“, „jednejte podle mého příkladu“.

A je to i způsob, jak vyučuje své nástupce: Timoteovi píše: Zdá se mi, že lidé u vás ve sboru mají tendenci o tobě říkat: „Takový mladíček? Co nám může říct? Ten přece nemůže být starším.“ Ale Pavel mu na to píše: „Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě“ (1Tm 4,12).

Nehádej se s nimi, ukaž jim, že na to máš, že jsi osvědčený! Buď jim příkladem! Ukaž, že ti není co vytknout, ukaž jim, že jsi bezúhonný!

Být příkladem je jedním z výborných způsobů, jak vychovávat, vést lidi. A pokud já sám jednám podle Kristova příkladu, mohu je tak vést blíž k němu.

Kristus jako nejlepší příklad? − Ano, ale pozor!

Teď se dostáváme k vrcholu. Nejlepším příkladem je nám Pán Ježíš. Známe ho především jako člověka, který slouží druhým, slouží i svým sluhům, učedníkům. „Když jim umyl nohy, oblékl si svůj šat, opět se posadil a řekl jim: Chápete, co jsem vám učinil? Nazýváte mě Mistrem a Pánem, a máte pravdu: Skutečně jsem. Jestliže tedy já, Pán a Mistr, jsem vám umyl nohy, i vy máte jeden druhému nohy umývat. Dal jsem vám příklad, abyste i vy jednali, jako jsem jednal já.“ (Jan 13,12-15)

Dále je Kristus vynikající příklad v tom, jak se stavět k utrpení: „K tomu jste přece byli povoláni; vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích“ (1P 2,21).

Když se však díváme na Pána Ježíše jako příklad, mám jedno upozornění: Pán Ježíš je pro nás sice příklad, máme ho následovat, máme dělat to, co dělal on a jednat jako on, ale to nestačí! Napodobovat Krista nestačí! Kristus je víc než příklad! Nestačí, když se někdo svým životem podobá Kristu!

Kristus nechce, abychom ho jen napodobovali − řeknu to otevřeně: napodobovali ho svým chováním a uvnitř zůstali tím, kým jsme byli dosud.

Kdybychom Krista začali dokonale napodobovat, nic to nezmění na naší přirozenosti, a to hříšné přirozenosti, neřeší to naše hříchy, kterých jsme se už někdy dopustili. Napodobování Krista nás nepřivede do nebe, ale do pekla, protože napodobování Krista nás nezmění uvnitř.

Kristus přišel ne proto, aby nám byl (nedostižným) příkladem, jak se máme chovat, abychom se pak cítili ještě hůře, protože na jeho laťku nedosáhneme. Kristus přišel především proto, aby nás zachránil. A to my lidé velmi často nejsme ochotni připustit, nejsme ochotni uznat, že jeho záchranu potřebujeme. Ta záchrana spočívá v tom, že přišel zaplatit za naše hříchy, ne je převážit dobrotou, ne nám pomoct začít žít dobře, ale vyrovnat náš dluh. To je pointa jeho mise tady na zemi.

Teprve až uznám, že sám se nepolepším a mnou napáchané zlo nenapravím, před Bohem ho nevyrovnám, pak osobně přijímám, že Kristus umřel, aby snesl byl trest za moje hříchy. To je základ pro Boží odpuštění a základ pro nový život.

Víra, že Kristus umřel za mě osobně, člověka proměňuje, dává mu novou, božskou, přirozenost. Člověk dostává schopnost nehřešit. „Víme, že kdo je narozen z Boha, nehřeší; ale ten, kdo byl zplozen z Boha, střeží sebe samého a ten Zlý se ho nedotýká“ (1. Janův 5,18).

Proto je-li kdo v Kristu, je nové stvoření. Staré věci pominuly, hle, je tu všechno nové.
2. Korintským 5,17



Kristus je víc než jen náš vzor! Kristus je moc, je síla, která nás proměňuje, abychom podle tohoto vzoru skutečně žili. Když se takovýmto způsobem staneme novým stvořením, začíná celoživotní boj o to, komu se dáváme vést, zda jím a jeho Duchem, nebo naší starou lidskou přirozeností.

Jestliže se jím necháme proměňovat, jestliže mu dáme volant svého života, jestliže se vzdáme svého života, pak se mu budeme podobat! Budeme mít jeho přirozenost, To, co dělá Kristus, bude pro nás přirozené! Nebudeme se pořád muset ohlížet, zkoušet napodobovat, ale bude to součástí naší přirozenosti. A stojí to za to, i když nás stará přirozenost („tělo“) přemáhá, i když někdy prohráváme a musíme své poklesky vyznávat.

Zvu vás k této Kristově moci žít podle jeho příkladu, a teprve tak se stát příkladem pro druhé. Sami nemáme šanci!

Jan Vopalecký, květen 2019


Hodnocení článku:
 Článek mě nadchl. (1)
 Dal mi nový impuls. (2)
 Dávám mu za pravdu.
 Není na něm nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.
------

  Napište svůj názor.

Kam pokračovat?

www.ethos.cz/byt-osobne-dobry-priklad.php

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

A co tvoje budoucnost?

William MacDonald
A co tvoje budoucnost?
ALEF Křesťanské sbory, běžná cena 100 Kč
Naše sleva: 4 Kč
Vaše cena: 96 Kč

ks

Ř 6,17 Díky Bohu, že jste sice byli otroky hříchu, ale stali jste se ze srdce poslušnými vzoru učení, jemuž jste byli svěřeni. 18 Byli jste osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky spravedlnosti. 19 Pro slabost vašeho těla to říkám po lidsku: Jako jste propůjčili své údy za otroky nečistotě a nepravosti k činění nepravosti, tak nyní předložte své údy za otroky spravedlnosti k posvěcení. 20 Když jste byli otroky hříchu, byli jste svobodni od spravedlnosti. 21 Jaký jste tehdy měli užitek z těch věcí, za něž se nyní stydíte? Neboť jejich konec je smrt. 22 Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu a stali jste se otroky Božími, máte svůj užitek ku posvěcení a vašim cílem je věčný život.

Ř 8,5 Ti, kdo jsou živi podle těla, mají na mysli věci těla; ale ti, kdo jsou živi podle Ducha, myslí na věci Ducha. 6 Myšlení těla znamená smrt, myšlení Ducha život a pokoj. 7 Myšlení těla je totiž v nepřátelství vůči Bohu, neboť se nepodřizuje Božímu zákonu, ba ani nemůže. 8 Ti, kteří jsou v těle, se Bohu líbit nemohou. 9 Vy však nejste v těle, ale v Duchu, pokud ve vás vskutku Duch Boží přebývá. Jestliže však někdo nemá Kristova ducha, ten není jeho. 10 Je-li však Kristus ve vás, je sice tělo mrtvé kvůli hříchu, ale duch je živý kvůli spravedlnosti.