Bojujete za pravdu? Za jakou cenu?

Pohádali jste se? Kvůli pravdě? Nebo nějaké osobní výhodě? A vyhráli jste? Jak ta vaše výhra vypadá? Není to tak, že na obou stranách jsou mrtví? Často nejde o hledání pravdy, ale spíš o konfrontaci, zvlášť když za tím je snaha rozbíjet, rozdělovat, ničit vzájemné vztahy, vyvolávat spory, nenávist.

Duchovní boj

Přesně tohle je ďáblova taktika, zejména tam, kde Bůh žehná a lidem se docela daří dělat něco pro Boha: Zasít názorový rozdíl, spor, hádku. Dokonce i nedávní přátelé se pohádají o něco, v čem dosud byli vždycky zajedno.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Výsledkem však není to, že by se věci vyjasnily, že by se spor urovnal, ale zničí se vzájemná důvěra a vztahy. Na obou stranách jsou zranění lidé, kteří pociťují křivdu a nejsou schopni jakékoli další konstruktivní činnosti. Přesně o tohle ďáblovi šlo. Ochromit Boží věc. Zneschopnit ty, kdo pro Boha nějak pracují.

Při sporu je dobré si uvědomit, že se nemusí jednat o válku mozků, argumentů nebo emocí, ale že se v pozadí možná daří ďáblovi vyhrát malou duchovní bitvu.

Ať se s kominíkem pereš, nebo líbáš, vždy se ušpiníš.

Jak tomu předcházet

Jestliže vidím, že se s někým neshodnu, zaprvé je namístě vysvětlit své stanovisko, vyslechnout druhého, abychom se ujistili, že na obou stranách víme, co zastává ten druhý. A jestliže tomu dopřejeme určitý čas a je k tomu vůle, mnohdy se na obou stranách stanoviska posunou a ukáže se, že spor nemusí být tak vážný.

Na čem opravdu záleží?

Znakem zdravého Božího působení je právě jednota, kterou nám vybojoval Kristus a my ji máme chránit, zachovávat (Efezským 4,3) ...navzájem snášeli v lásce usilovali zachovávat jednotu Ducha ve svazku pokoje..

Nemusíme kvůli kdejaké maličkosti proti všem bojovat. Někdy udělá více škody to, že vůbec vedeme spory (1. Korintským 6,7) Už vůbec to je vaše porážka, že se mezi sebou soudíte. Proč raději nesnášíte křivdu? Proč raději netrpíte škodu?. V případě, že se jedná o maličkost, je větší ctností ustoupit, protože jít spolu za cennějším společným cílem − s tím, že víme o vzájemných rozdílech − má vyšší hodnotu.

Rozejít se?

Je třeba zvážit, zda se rozejít, nebo zda si nastavit vzájemné hranice a zůstat spolu s tím, že jeden druhého bude potom tolerovat a snášet. Jak máme nastavenou hierarchii hodnot?

Někdy je nesoulad natolik zásadní, že se rozejít musíme. Musíme se umět postavit proti lži, charakterové vadě nebo jinému hříchu.

Ale i v případě rozchodu by nám mělo jít o oddělení od zlého, a ne o pošlapání lidí, abychom se nediskreditovali například nenávistným postojem nebo nějakým (pohrdlivým) vyjádřením, které by nás později mrzelo.

Jan Vopalecký, květen 2025