Čtení, které vás pozvedne

 
menu
 
 


Oddělovač

Citát z Bible:

V něm jsme vykoupeni jeho obětí a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost,

Ef 1,7 E
(Další citáty)




Doporučujeme články


Kdyby žena věděla, co muž prožívá

Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!


K čemu je táta? − 1. část

Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.


Dítě nechce chodit do školy − bojí se

Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.


Výchova a fyzické tresty

Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask


Manželská nevěra − existuje ještě šance?

Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.


Své děti si ukrást nenecháme!

Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?


Oddělovač

Doporučujeme


Modlete se za

Výchova bývá emocionálně náročná

...když je doma křik

Přílišná důslednost má své limity

Mluvit důrazně s neústupným přístupem dokáže dítě přimět, aby udělalo, co po něm asertivní rodič chce. Tím se však nevytvoří vztah, důvěra. I když to vypadá jako poslušnost, je to vzdor, hněv, nenávist. Někdo změřil, že zlost snižuje inteligenci až o třicet procent. Pro zdravé budování vztahu je potřeba takové situace dostatečně vyvážit vstřícností, oceněním, tím, že dítěti věnujeme pozornost a čas. Teprve taková asertivita, což už spíš asertivita není, vede k rozvoji vztahu a zdárné výchově.

Dítě poslechne buď proto, že

má strach,
nebo chce mít klid,
nebo proto, že rozumí kontextu.

Proto je třeba vysvětlovat kontext, nebezpečí a příčiny − prostě je popisovat.

A nebojte se nechat dítě neposlechnout. Tím se naučí zodpovědnosti, a to je cennější než pouhá poslušnost.

Jak na silné emoce

Emočně silnými projevy je možné ovládat i inteligenčně silnějšího člověka. Tyto emoce brání, aby se projevy dostaly až k rozumu, a tak člověk podlehne i nerozumným věcem.

Pokud o někom víme, že má silné emoce, ptejte se ho na ně, i na ty silné. Zdivočelé emoce propouštějí k rozumu jen něco, jen to, o čem si myslí, že mu vrátí bezpečí. Takový člověk nevnímá, že je možná v jiném nebezpečí, než jak mu říkají jeho emoce. Když s ním potom budete o jeho silných emocích mluvit v klidu, uvízne mu toho v rozumu v rozumu více. Ne že bude hned umět své emoce ovládat, ale aspoň tomu nepatrně přispějete. Přinejmenším v daném okamžiku.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Svět, ve kterém žijeme

T. Pala
Svět, ve kterém žijeme
ALEF Křesťanské sbory, běžná cena 160 Kč
Naše sleva: 5 Kč
Vaše cena: 155 Kč

ks

Pravidla je třeba nastavovat předem, když je klid, pohoda, ne až je atmosféra vypjatá. Vzpomeňte si na něco, v čem jste měli nedávno konflikt − a zkuste to s dotyčným (možná i vaším dítětem) probrat co nejdřív − v klidu.

S každým člověkem − i dítětem, a to malým a zvlášť dospívajícím − je třeba jednat vždy s úctou, je třeba mu dávat najevo, že si ho vážíte. Totiž: Úcta a důstojnost působí na emoce bezpečně. Stejně tak obecně platí, že pocit bezpečí vzniká blízkostí druhého člověka. Zvlášť když je to někdo, komu je možné důvěřovat. Jeden pedagog (ke své nelibosti) dokonce zjistil, že projevy ADHD u dítěte mizí, když je ve třídě matka.

Rozvoj dítěte

U dítěte se rozvíjí to, na co zaměříte jeho pozornost. Proto je lepší chválit, ne vyčítat. Rozvíjet lze například tím, že se ho zeptám: „Co uděláš teď? Jak to bude příště?“

Buďte pozitivní. Nezakazujte, ale místo toho říkejte, co má dělat. A pak vysvětlujte, proč se jak dělá a proč se co nesmí.

Při vyučování − ale vůbec při každém rozhovoru − se snažte posluchače (a děti zvlášť) přimět, aby se zapojovali a reagovali. Jednak oni budou rádi, že mohou ukázat, co sami ví a co si myslí, a jednak vy si připíšete cenné body k dobru, když uvidíte, jak lidé na vás reagují. Buď se ukáže, jak jste dobří, nebo objevíte, co změnit, zlepšit.

To všechno silně souvisí s tím, že děti dnes nemají komunikační partnery, všechno se na ně jen chrlí − od rodičů, z počítačů, mobilů, kolektivu. Takovou komunikaci nezralý člověk (dítě obecně, ale i řada dospělých) prostě vypne, nevnímá − a nekomunikuje. Pak se komunikovat nenaučí, neumí to, a i když příležitostně hodně mluví, tak se neumí vyjádřit, neumí to vysvětlit tak, aby tomu druzí rozuměli, natož aby to poslouchali rádi.

Dva výroky nakonec

  • Dítě do 12 let neumí zpracovat ironii. Prostě ji nepochopí a bere to jako skutečnost. Trpkou.
  • Děti potřebují slyšet pravdu, znát pravdu − jinak si ji samy vymyslí.

(Něco z toho výše napsaného jsem vypozoroval, něco jsem někde asi vyčetl, ale už nevím kde. Asi jsou to známé věci, ale chtěl jsem je tu napsat takhle hezky pohromadě.)

Jan Vopalecký

Související článek: Výchova a fyzické tresty

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl. (1)
 Dal mi nový impuls.(1)
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.

Oddělovač

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Svět, ve kterém žijeme

T. Pala
Svět, ve kterém žijeme
ALEF Křesťanské sbory, běžná cena 160 Kč
Naše sleva: 5 Kč
Vaše cena: 155 Kč

ks