Homosexuálové mezi námi

Kolem homosexuality je stále spousta otázek: jak vzniká, jak se s ní má dotyčný vypořádat, jak k nim má křesťan přistupovat, co když homosexuál uvěří v Krista...

Homosexuální cítění a homosexuální chování

Bible neříká, že homosexuální cítění neexistuje. Neříká, že není možné, aby muž cítil sexuální náklonnost k muži nebo žena k ženě, takže to můžeme připustit. Bible však říká: Kdyby muž spal s mužem jako s ženou, oba se dopustili ohavnosti (3. Mojžíšova 20,13). To znamená, že Bohu je praktikovaná homosexualita odporná a postihuje ji, viz Sodoma (Genesis 19) nebo Gabaa (Soudců 19-21).

Nový zákon říká o lidech, kteří se úmyslně vzepřeli Bohu: „Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní. Jejich ženy zaměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženami a vzplanuli žádostí jeden k druhému, muži s muži provádějí hanebnosti“ (Římanům 1,26-27). Tedy něco negativního.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Věra Mrkosová
50 otázek a kdo ví, kolik odpovědí
KřSb Kunčičky, běžná cena 310 Kč
Naše sleva: 19 Kč
Vaše cena: 291 Kč

ks

O pociťované homosexualitě (bez sexuálního aktu) neříká nic. Jestliže se však člověk této vášni podvolí a žije sexuálně s člověkem stejného pohlaví, pak to Bible hodnotí jako hřích.

Nejen homosexuálové

Jsme svědky toho, že mezi námi žijí lidé, kteří mají homosexuální cítění. A stejně tak mezi námi žijí lidé, kteří mají sklony ke lži (například už jen tím, že něco přehánějí), ke krádežím, nebo kteří jsou v manželství nevěrní, mají neodolatelný sklon dobývat cizí ženy či svádět cizí muže... Tím chci dospět k tomu, že všichni lidé mají sklon k hříchu. Nemyslím si, že bychom měli nějak zvláštně odsuzovat lidi s homosexuálním cítěním nebo dokonce lidi žijící homosexuálně. Jsou hříšní stejně jako všichni my ostatní.

Co na to Bůh? Odplata i za sebemenší hřích je smrt (Římanům 3,23). Ale Bohu to bylo líto, a tak obětoval Krista a umožnil, aby umřel místo nás. Díky tomu každý, kdo se chce zachránit a stojí o to, aby mu Bůh odpustil, potřebuje uvěřit, že Kristus umřel za něho. Pro tu víru Bůh odpouští a dává člověku naději, radost. Toto odpuštění je zásadní, protože pak už ho netrápí výčitky svědomí, nevadí mu výčitky druhých, ale žije vděčností a radostí.

Začíná boj!

Ale zároveň nastává boj. Tento boj je na nás, jsme zodpovědní, jestli a jak budeme bojovat, ale Bůh nám k tomu dává nadpřirozené prostředky: sílu Ducha svatého, novou přirozenost, kdy člověk − na rozdíl od těch, kdo Kristovu smrt a Boží odpuštění nepřijali − už hřešit nechce.

Tento boj znamená, že už nechci lhát, nechci krást, nechci svádět cizí ženy, nechci žít sexuálně s člověkem stejného pohlaví...

K tomu se Bible vyjadřuje takto: „Nemylte se! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani lidé praktikující homosexualitu, zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království. Takoví jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a v Duchu našeho Boha“ (1 Korintským 6,9-11).

Najednou jsme na tom všichni stejně − ať už jako lenoch, lhář, vrah, homosexuálně žijící člověk, nebo ten, kdo jen opomene udělat něco dobrého, když má příležitost − všichni jsme hříšníci, kteří potřebují odpuštění. Neřeším zde případ, kdy si člověk svůj hřích nechce přiznat. Ale pokud ho to trápí, pak Bůh dává odpuštění.

A potom můžeme žít jako ti, komu bylo odpuštěno. Je to život vděčnosti vůči tomu, kdo nám odpustil, očistil nás, abychom se už nemuseli trápit nečistým nebo nejistým svědomím. Naším životním nasazením je líbit se tomu, kdo nám odpustil.

Není pravda, že bychom tyto lidi měli nenávidět! Ale jejich jednání neschvalujeme. Máme milovat i homosexuály. A ukazovat na Boha, který je osvobodí od pocitů nejistoty, nečistého svědomí a strachu, dá svobodu i sílu žít bez sexuálních styků a vést radostný naplněný život.

Co má dělat člověk, který zjistí, že je homosexuál?

Snášet své břemeno. Neznamená to, že muž má s mužem sexuálně žít. (Stejně jako sexuální styk muže a ženy, kteří nejsou v manželství, je také hřích.)

Proč by se měl zdržovat? Proč nemůže žít podle toho, co je mu „přirozené“? Může, ale je to hřích. Stejně tak ani heterosexuální vztah není pro všechny − například s cizí ženou, nebo v případech některých nemocí − i v manželství jsou situace, kdy se člověk musí zdržet sexuálního chování.

Závěr

Homosexuální jednání je něco, co Bible nepovažuje za správné a označuje to jako hřích. Pokud někdo černou barvu označuje jako bílou, kdo hořkému říká sladké..., Bible o něm říká „běda mu“ (Izajáš 5,20). Chci stát za tím, že černá není bílá, a těm, koho trápí svědomí, chci ukázat na odpuštění a vysvobození z pocitu viny (a ne tím, že se hřích přejmenuje, ani tím, že se potlačí)

Jan Vopalecký, březen 2025

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.