Vždyť žijete-li podle své vůle, spějete k smrti; jestliže však mocí Ducha usmrcujete hříšné činy, budete žít. (Bible, Ř 8,13 E)

Jak Bůh reaguje na hřích?

Vadí mu každý hřích, i malý. Boží reakcí je lítost, smutek i hněv.

Kvůli hříchu se umírá, ale Bohu je nás líto, proto nechal místo nás umřít Ježíše Krista, a pokud mu svůj hřích přiznáme a poprosíme o odpuštění, tak nám odpustí. Ne jen tak, ale kvůli Kristu.

Předchozí článek

Hřích? Přece nemůžeme žít dokonale

Vadí mu každý hřích, i malý. Boží reakcí je lítost, smutek i hněv.

Kvůli hříchu se umírá, ale Bohu je nás líto, proto nechal místo nás umřít Ježíše Krista, a pokud mu svůj hřích přiznáme a poprosíme o odpuštění, tak nám odpustí. Ne jen tak, ale kvůli Kristu.

To platí opakovaně i pro opakovaný hřích. Přemáhat hřích dokážeme jen tehdy, pokud Bohu přenecháme vedení svého života.

Chceme-li žít s Bohem tak, aby to stálo za to, potřebujeme, aby nás vedl, abychom se dali vést jeho Duchem (Duchem svatým).

Když nás vede, tak to je super! To potom víte, co máte dělat, naučíte se nebát života, mít zdravý nadhled, máte v duši opravdový klid a Bůh vás vede. Prostě zázrak. K tomu potřebuje, abychom se hříchu vyhýbali.

Když zhřeším, Bůh jako by mi říkal. “Hm, jak chceš, já ti do toho mluvit nebudu, ale nechtěj po mně, abych tě vedl…”

Dnes už mám srovnání, jaké to je, když se rozhodnu svěřit veslo svého života Bohu. A taky jaké to je, když si to veslo vezmu do ruky a máchám s ním sám.

Dá se žít tak i tak. Ale ohánět se veslem svého života sám je často tak marné, taková dřina, že mě pak mrzí, že jsem ho Bohu bral z ruky. Pak ho vždycky poprosím, aby mě vzal zpátky, aby mi odpustil, a on se zase ujme vedení…

Proto Bohu vracím veslo do ruky.

Jan Vopalecký, květen 2026

Navazující článek

Hřích? A co potom?

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.