V popisu duchovní výzbroje (Efezským 6) je jedna zbraň, kterou používá jen nepřítel − ohnivý šíp. Je to zbraň zákeřná a není to něco, co bychom měli používat my. Vzhledem k tomu, že se proti němu máme bránit štítem víry, rozumím ohnivým šípům tak, že to jsou pochybnosti.
Jestliže se tedy někdy v duchovním životě cítíme zranění, možná je to tím, že jsme podlehli pochybnostem a nedostatečně se bráníme štítem víry. Když nás někdo obviní, zdiskredituje, ukáže na náš prohřešek, zpochybní to, na čem jsme stavěli, je snadné se cítit zraněný.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
V tom případě se máme bránit štítem víry, vírou. Hořící šíp na štítu jen zasyčí a zhasne − a my jsme uchráněni toho, že by šíp dopadl, zasáhl nás a zranil. Naší obranou je věřit tomu, že Kristus mě jako křesťana oblékl do pancíře spravedlnosti, že jsem ospravedlněný a že není síla, která by mě toho zbavila. Když Kristus ospravedlňuje, všechna obviňování a obžaloby jsou neplatné a my se jimi nemusíme nechat zraňovat. (Římanům 8,32)
Až tedy zase budete cítit, že vás někdo napadá a ohrožuje vás nějaké zranění, vzpomeňte si na štít víry a pancíř spravedlnosti, které nám dal Bůh.
Jan Vopalecký, květen 2025
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!