Pozvat Ježíše na svatbu nebyl špatný nápad. A pozvat ho do života vůbec stojí za to.
Když nastal problém − a ony v životě nastávají − Ježíš je nablízku. Jeho matka Marie mu na svatbě ohlásila: „Došlo jim víno!“ Když Ježíš nereagoval, řekla služebníkům, aby byli připraveni udělat, cokoli jim Ježíš řekne.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
On pak služebníkům řekl, ať naplní vodou šest kamenných sudů, co tam stály. Dovedu si představit jejich údiv:
„Proč? Teď během svatby? Vždyť ještě nejsou Velikonoce?“ No ale když jeho matka řekla, ať udělají, cokoli by jim řekl, tak poslechli − i když u toho kroutili hlavami.
Pak Ježíš říká: „Doneste tu vodu vrchnímu hostinskému!“ A sluhové se zase diví: „Proč? Proč mu nosit vodu? Co on s tím má společného?“ Ale poslechli.
Vrchní hostinský ochutnal vodu − vlastně už víno − a podivil se: „Dobré, děkuji, odkud to máte? A kde je ženich, musím ho pochválit!“
Ženich přijde a diví se, když slyší: „Pane ženichu, svatba už trvá dost dlouho a vy máte pořád dobré víno, jako by svatba začínala. To oceňuji!“
Počítali jste, kdo všechno se divil? Sluhové − a hned dvakrát, potom vrchní hostinský a ženich. Jediná Marie se nedivila − jako matka Ježíše znala.
Byli u toho ještě Ježíšovi učedníci. Ti když viděli, jak se všichni diví − a možná jak se Marie nediví − v něho uvěřili. Uvěřili, že se rozhodli správně, když se budou držet toho, o kom si tušili, že je to zachránce světa, ale zatím ho plně neobjevili.
Pokud se někdo divil, tak vždy tomu, že je situace lepší, než čekal.
Ve které fázi jste vy? Jak reagujete, když se divíte? Když se divíte tomu, co Bůh dělá ve vašem životě − a třeba jste si to zatím ani neuvědomovali?
Jan Vopalecký, listopad 2025
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!