Kdo je opravdový muž

Pravé mužství se projevuje ve způsobu, jak se stavíme k sexu, moci, majetku − a k Bohi. To jsou oblasti, kde žijeme v napětí mezi posláním, pokušením a vítězstvím.

Co je to skutečný chlap, skutečný muž? Každý chlapec hledá skutečnou mužskou identitu. Zvláště mezi dnešními mladými lidmi stojí proti sobě velké extrémy. Zdá se, že možné je všechno, od Nema (vítěze písňové soutěže Eurovize 2024, který se identifikuje jako nebinární) až po Andrewa Tatea (americko-britského podnikatele, bývalého kickboxera a influencera, známého také jako „král toxické maskulinity„).

Na jedné straně stojí muži, kteří jsou ve své mužské identitě zmatení nebo zcela opouštějí klasické vzory,
na druhé straně Alfa samci − sebevědomí, asertivní a dominantní muži, a to jak ve společenské, tak v profesní oblasti a konečně
incelové − muži, kteří nedobrovolně nemají žádné sexuální ani romantické vztahy. Často jsou spojováni s negativními názory na ženy. Misogynii považují za ztělesnění mužnosti.

Potřeba se orientovat!

Proto je hledání orientace a zdravé cesty je ve světě TikToku potřebnější než kdy jindy − ale také obtížnější než kdykoli dříve.

Nejzajímavější inspiraci k tématu mužnosti pro mě byla žena, americká autorka Nancy Pearceyová. V jednom rozhovoru s Keith Simonem na téma „Truth Over Tribe“ představila před několika měsíci svou nejnovější knihu „Toxický boj proti maskulinitě“.[#1] Oba také hovořili o teorii tří P a jejím významu pro křesťany. Protože jsem o ní nikdy předtím neslyšel, pustil jsem se do pátrání po původu této teorie a narazil jsem na vzrušující příběh.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

V roce 1990 publikoval antropolog David D. Gilmore studii „Manhood in the Making“ (s významem zhruba: Jak vzniká mužství). V této studii zkoumal obrazy mužství v různých kulturách od Mikronésie, Afriky, Ameriky a Asie až po Blízký východ a starověké Řecko. Již tehdy předpokládal, že tyto obrazy jsou pouhými genderovými rolemi a kulturními konstrukty. Přesto dospěl k překvapivému závěru. V jádru se tyto role od sebe neodchylovaly, nebyly konstruovány tak svévolně, jak by se dalo očekávat.

Tři P

Napříč kulturami identifikoval tři imperativy, tři způsoby chování, které se očekávají od pravého muže:

„Za prvé oplodnit ženu,
za druhé zabezpečit lidi závislé na sobě
a za třetí chránit rodinu.[#2]

V angličtině to vyjadřují pojmy procreate (plodit), protect (chránit) a provide (zabezpečovat). Tato tři P činí život mužů tak divoký a nebezpečný. Muži v těchto oblastech mezi sebou bojují a soupeří. Už chlapci se na svůj mužský úkol připravují tím, že se zocelují. Tolik jeho postřehy.[#3]

Vyskytuje se ve všech kulturách

Gilmore předpokládal, že tyto aktivity souvisí s tím, v čem jsou muži strukturálně a psychologicky nedostateční, a proto jsou velmi lidské. To také zní logicky, pokud si položíte otázku, co ohrožuje existenci rodiny: vymření, utlačování a vyhladovění. Muž nemůže rodit ani kojit děti. Ale v těchto třech oblastech se může osvědčit a najít si své místo a smysl existence.

Hřích

Rychle vyjde najevo, že právě v těchto třech oblastech mužství působí extrémní škody hřích. Dokonce by se dalo říct, že pramen všeho zlého na tomto světě lze nakonec vysledovat právě v těchto třech oblastech: v sexu, moci a majetku.

Pokušení

Zde jsou také klasické oblasti pokušení: Místo aby muž založil rodinu, žene ho „touha“ po sexuálním vykořisťování, po seberealizaci na úkor druhých. Místo aby svou moc využíval k ochraně slabších, zneužívá násilí k utlačování, k otroctví a válkám. Místo aby se radoval, že svým majetkem zajistí svou rodinu, ohrožuje ho nekonečná závislost ve formě chamtivosti.

Zde je důležité poznamenat: Problémem není mužnost, testosteron nebo agresivita. Naopak: právě v těchto oblastech je mužnost nezbytná, aby muži mohli pozitivně plnit svou kulturní roli. Co si mnozí nechtějí připustit: Základním problémem je daleko spíše lidské sobectví. Ono žene muže stejně jako ženy.

Tři P ve stvoření

Je možné, že za tímto objevem je něco víc? Že mužství není jen kulturní konstrukt, ale božský stvořitelský mandát? Chce-li Bůh podporovat a rozvíjet společenství a rodinu, svěřil člověku odpovídající poslání. Tři stvořitelské mandáty nachází v prvních kapitolách Bible už Dietrich Bonhoeffer − vedle základního mandátu pro společenství s Bohem:[#4]

„Ploďte se a množte se“,
„Podmaňte si je a vládněte jim“ (Gn 1,28) a
Člověk bude obdělávat a udržovat zahradu (2,15).

Tento trojí mandát se vztahuje na oblast sexu, moci a majetku. Stejně tak se všech tří oblastí týká také pád do hříchu a prokletí: Potomstvo, panování a obstarávání obživy (Genesis 3,16 a násl.). Nicméně jsou zde rozdíly: Tento trojí mandát je adresován muži a ženě, kteří se v těchto oblastech smějí vzájemně doplňovat. Je například zajímavé, jak intenzivně je žena v Přísloví 31 aktivní v oblasti zabezpečování rodiny. Bez Božího požehnání je ve všech třech oblastech bezmocná.

Muž nemá podle biblického pojetí na tato tři P monopol.

Vzhledem k tomu, že se o tyto tři oblasti tolik bojuje, není divu, že je zde varováni zejména pro mocné muže. Král neměl mít mnoho žen ani mnoho majetku, jako je stříbro, zlato nebo koně (5. Mojžíšova 17,16 n.). Sex a moc jsou pro Davida s Batšebou zkázou, podobně jako pro Šalomouna jeho mnoho žen (2.Samuelova 11; 1 Kr 11). Také Nový zákon dává záměrně vůdčím osobnostem omezení v oblasti manželství („muž jedné ženy“, 1.Timoteovi 3,2), moci („ne rváč, ale mírný“, v. 4) a majetku („ne milovník peněz“, v. 3).

Čtvrté P

Nestabilní společnost se bez něho obejde

Co je to skutečný muž? Tři P stačí na orientaci ve společnosti, která nemá stability. Ona mohou muži pomoci najít zdravý vztah k sobě samému a ke své roli v manželství, rodině a společnosti. Je pro něj osvobozující, když si uvědomí: Sex, moc a majetek nejsou v zásadě „zlé“ oblasti pokušení. V první řadě jsou to dobré dary od Boha, které může člověk použít pro dobro lidí, kteří mu byli svěřeni. Testosteron, soutěživost a nebezpečí k tomu patří.

Skutečná identita vyžaduje vztah s Bohem

Pokud však chcete najít svou pravou identitu člověka, nemůžete se vyhnout Bonhoefferovu čtvrtému rozměru: vztahu s Bohem − osobnímu vztahu se Stvořitelem, označme jej jako čtvrté P. Teprve před Bohem nachází muž pokoj v otázce, jaký je a kdo je. A to je dobrá zpráva pro všechny, kdo něco v některé ze tří oblastí P postrádají. Každý člověk má nedostatky a omezení. I když nemáte plně všechna tři P, jste před Bohem pravým člověkem, jakého chtěl mít.

Mniši ve středověku jsou toho důkazem. Ukazují, jak člověk může být hrdinou, skutečným chlapem, i když nemá všechna tři P. Jak se to děje?

Jak se bez tří P obejít

Církev brzy rozpoznala škody způsobené sobectvím v těchto třech oblastech. Bojovala proti hříchu různými metodami a s různým úspěchem, zejména prostřednictvím asketických řeholních slibů. Ve středověku se do přímého boje pustili mniši. Od Ambrože Milánského (339-394) se odvolávali na tři „evangelijní rady“. Jedná se o tři rady z evangelií. Dal je sám Ježíš v Matoušově evangeliu − ne všem učedníkům, ale jen jednotlivým povolaným, „kterým je to dáno“: dobrovolná čistota (Mt 19,12), dobrovolná poslušnost (20,26) a dobrovolná chudoba (19,21).

Protestantští křesťané se k těmto radám často staví kriticky a rychle zde vycítí nebezpečí ospravedlnění ze skutků. Nicméně logický důsledek tohoto přístupu je pozoruhodný. Výchozím bodem hledání sebe sama totiž je: „Máš právo na sex, moc a majetek.“

Naplněný život

Vědomým zřeknutím se těchto tří P mniši ukazují, že naplněný a šťastný život je možný pouze v Ježíši a zcela bez těchto zdánlivě nepostradatelných základních potřeb. To je důležité zjištění, které si dnes uvědomuje málokdo. Evangelium je něco jiného než snaha o seberealizaci a úspěch v rodině, kariéře a prosperitě.

Nový význam

Také Ježíš se kvůli svému poslání vědomě omezuje i v těchto třech oblastech: v zdrženlivosti, poslušnosti a chudobě. Zároveň však ukazuje, jak tato tři P získávají v duchovní oblasti nový význam. Izajáš o Božím služebníkovi slibuje: „Když položí svou duši jako oběť za vinu, uvidí potomstvo“ (Iz 53,10) − duchovní děti, rodinu k věčnému životu. I když se Ježíš zřekl světské moci, je Králem království, které převyšuje všechna království (Jan 18,36). Přestože neměl nic víc, než co nosil na svém těle, jsou v něm ukryty „všechny poklady moudrosti a poznání“ (Kol 2,3). Živí svou církev a stará se o ni (Ef 5,29).

Tato rodina, království a poklady jsou jeho následovníkům k dispozici i dnes. Misie, modlitba a diakonie jsou tři P v duchovní oblasti:

přináší duchovní potomstvo (1 K 4,15),
poskytuje duchovní ochranu a
zajištění prostřednictvím duchovní služby.

Boje a vítězství v těchto třech oblastech jsou hluboce hrdinské, chlapské. Mohou bojovat dělat i muži, „kteří nemají nic, a přece mají všechno“ (2 Kor 6,10). Dietricha Bonhoeffera nacisté zatkli a zavraždili. Ve vězení mu vzali všechno. Ale jeho identitu, čtvrté R, mu nemohl vzít nikdo. Jedna z jeho nejznámějších básní končí v této situaci slovy: „Ať jsem kdokoli, ty mě znáš, jsem tvůj, Bože!“[#5]

Dr. Slegberl Riecker, *1973, studoval Starý zákon, vyučuje dogmatiku, etiku a apologetiku na biblické škole v Kirchbergu. Je ženatý a má čtyři děti.

Poznámky:

1. „The Toxic War on Masculinity with Nany Pearcey, How did the script for masculinity turn so toxic?“ Truth over Tribe 120 z 18. října 2023, https:/podcast.choosetruthovertribe.com/episodes/toxic-masculinity-nancy-pearcey (staženo 25. července 2024), Nancy R. Pearcey, Toxický boj proti mužství. Jak křesťanství smiřuje pohlaví, Augustdorf: Betanien, 2024. (zpět)

2. David D. Gilmore, Mythos Mann. Rollen. Rithuale, Leitbilder, München und Winkler 1991, s. 53. Srov. S. 215. (zpět)

3. Dobrý vhled do výsledků empirického a kritického zkoumání mužů po r. 1990 nabízejí články Simona Herrmanna, Reinera Knielinga a Thomase Poly a Christopha Raedela, Mann I.-V. V Heinzpeter Hempelmann a Uwe Swarat, ed. Evaneilisches Lexikon für Theologie und Gemeinde, sv. 3.2. vyd. Holzgerlingen: SCM R. Brockhaus, 2024, s. 380-393.(zpět)

4. Dietrich Bonhoeffer. Etika. DBW 6. München: Kaiser. 1998. s. 54-60 mluví o „Práce nebo kultura“, „Manželství“, „Vrchnost“.(zpět)

5. Dietrich Bonhoeffer, „Báseň Kdo jsem já?“ kap. in: Widerstand und Erebung. Briefe und Afuzeichnungen aus der Haft. DBW 8, München: Keiser, 1998, s. 513 a násl., zde s. 514.(zpět)