Čtení, které vás pozvedne

 
menu
 
 


Oddělovač

Citát z Bible:

Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha, kdo jsou povoláni podle jeho rozhodnutí.

Ř 8,28 E
(Další citáty)




Nejlepší články


Žena jako bohyně

Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?


Mezi dvěma ženami

Snacha a tchyně . .


Manželská nevěra − existuje ještě šance?

Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.


Dítě nechce chodit do školy − bojí se

Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.


Výchova a fyzické tresty

Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask


Kdyby žena věděla, co muž prožívá

Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!


Jsi dobrý příklad?

Dobrý osobní příklad je silnější magnet, než silná slova. Zvlášť, když je naším vzorem Ježíš. Ale následovat Ježíšův příklad je pořád málo!


Kyberšikana

Digitální média a jejich nebezpečí, facebook, twitter, kyberšikana, sebevražda Google počítače, televize, šikana


Co je hřích a jak se ho zbavit?

Tři nejčastější způsoby, jak se lidé snaží hříchu zbavit, jsou člověka spíš stahují níž a níž, Co tedy člověka osvobozuje?


Své děti si ukrást nenecháme!

Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?


Děti chodí pomalu a u všeho se zdržují

Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.


K čemu je táta? − 1. část

Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.


Co Bible rozumí pod pojmem svět

Svět může znamenat krásné Boží stvoření, nebo naopak ďáblem řízený systém, které spěje stále k horšímu a nakonec k Božímu trestu.


Oddělovač

Doporučujeme


Modlete se za

&PREP Ponižování, nebo úcta

V dětství jsem poznal prostředí, kde mnou pohrdali, posmívali se mi, nebrali mě vážně. Několikrát se mi stalo, že měli takové narážky, že jsem se rozbrečel a šel z dětského hřiště domů. Prostě se to nedalo vydržet.

Prostředí, kde přezírají toho, kdo něco neumí, nebo je prostě jiný, působí stísněně, dusí neprojevené schopnosti, člověk se bojí svo­bodně se projevit, aby nesklidil posměch. Není šance něco rozvinout, vytvořit, protože se zde nepřijímá omyl ani nepovedený nápad – za to vás tu rozdrtí, vysmějí se vám, že příště zůstanete už potichu.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Dokud nemáme tvář

C. S. Lewis
Dokud nemáme tvář
Návrat, běžná cena 295 Kč
Naše sleva: 6 Kč
Vaše cena: 289 Kč

Většina těch, kdo v takovém prostředí přežijí, používá taktiku poni­žování druhých. Sami nemusí mít velké kvality, stačí, když si všim­nou slabostí a nedostatků druhých a s notnou dávkou posměchu na to upozorní. Takoví drzí posmívači jsou pak uznáváni za svou pohotovost druhého zesměšnit a ponížit. A ostatní zůstanou potichu.

Znáte takové prostředí? Může se vyskytovat na dětském hřišti, ve škole, v zaměstnání, v rodině nebo dokonce i v křesťanském prostředí.

Je to degradující prostředí, které nikoho nerozvíjí, kde se problémy řeší hrubými výtkami, urážkami – a na druhé straně odchody se smutným, zdrceným srdcem.

Znám však i prostředí, kde je to přesně naopak. – Jak byste ho popsali vy? Je to prostředí vzájemné úcty, skromnosti a spolupráce, kde jeden pokládá druhého za přednějšího (Filipským 2,3; Římanům 12,10). Člověk hned při příchodu cítí, že si ho druzí váží. Když vidí, jak se zájmem čekají na to, s čím přichází, pak se nebojí rozbalit a říct i to, o čem si není jist, jestli je to úplně dobré. I když řekne něco, co je mimo, nevysmějí se, ale slušně vysvětlí, proč nemá pravdu. Do takového prostředí každý rád přináší to nejlepší, čeho je schopen, zpracovává všechny nápady a myšlenky druhých a snaží se je upravit tak, aby je bylo možné nějak využít. Každý má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu (Filipským 2,4). Vzájemné ocenění je motivující prostředí. Prostředí, ze kterého člověk odchází plný odhodlání pomoct společné věci, třeba i za cenu vlastní oběti. Na další setkání se těší a co nejlépe se připraví. Každý je hrdý, že je součástí týmu, třebaže si svou hodnotu si uvědomuje spíš podvědomě.

Kde žijete vy? V prostředí ponižování, nebo úcty? Dá se to nějak změnit? Můžete to změnit vy? Někdy charakter skupiny určuje jeden člověk. Záleží na mém přístupu. Jestliže budu ostatním projevovat úctu a dávat jim přednost, budou se ostatní v mé přítomnosti cítit příjemně a vznikne tvůrčí atmosféra. Pokud je však v kolektivu někdo, kdo si buduje svou hodnotu ponižováním druhých, je možné, že mu bude třeba vysvětlit princip, tedy rozdíl mezi prostředím ponižování a prostředím úcty. A možná nebude marné se podívat na sebe, jestli si nestavím vlastní hodnotu ponižováním druhých.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx V hospodě se chlapi chlubí, kdo má vic peněz, kam na dovču, kontakty, praci, kdo je silnější, vzi Kemr: „Ještě i dnes bych tě přepral!“ Kluci se dohaduji, kdo má bohatšího tátu, kam jedou na dovolenou, kolik ma kdo kapesného... Vyvolat dojem, že jsem někdo. Uvnitř v nás lidech je touha po hodnotě, abych něco znamenali, druzí uznávali, obdivovali. Je to touha po úctě. To je téma které bych vam chtěl prezentovat. Úcta, Hodnota, vědomí, že si mě druzi váží. Je to téma široké, něco jen naznačím a zájemci to můžou se mnou důkladněji prodiskutovat později. V nás lidech je něco poničeného, že se obdivu a úcty nemůžeme nabažiť. Já jsem ztratil tatinka ve svých třech letech. Pak jsem si pořád myslel, že nic nejsem, nic neumim, málokdo mě má rád. Byl jsem nemehlo na tělocvik, pamatuji si, jak jsem s pocitem naprosté nešikovností po nějakém ponižujícím výroku ve vybíjené tajně začal brečet a šel domů. Co nás okrádá o úctu? Výčitky, nadávání. Ten, kdo nadává, chce druhého ponížit a zostudit. Ale je to, jako by se z bahna chtěl dostat tim, že bude druhéz zatlacovat do bahna. K ponižování se často používá slov z oblasti, kde jsme všichni velmi citliví, jsou to sprostá slova. Ty části těla jsou pro nás citlivé, skrýváme je, a to je správně, to patří k úctě. V této oblasti zároveň dochází k nejhorším ponížením, mám na mysli zneužívání, které má právě v oblasti úcty drastické dopady na celý život. Postižení lidé pak nemají ponětí o úctě. „Bez lásky se žije těžko, ale bez úcty se žít nedá.“ Když si na to vzpomeneme ve chvíli, kdy se nám chce sprostě nadávat, doufám, že rychle vystřízlívíme. A přece může být vztah mezi mužem a ženou něco krásného: Úctu vyžadují, vlastně potřebují zvlášť muži, ženy potřebují spíš lásku. Ženy se snaží svého muže milovat, to je ok, ale muži potřebují jejich úctu, obdiv. Ocenění je způsob, jak žena získá lásku svého muže. Je to pro ni těžké, žena rozumi spíš lásce, potřebuje lásku a umi ji prokazovat. Potřebuje se však naučit prokazovat úctu. Jakmile muž cítí ženin obdiv, roztaje, něco se v něm přepne a začne tuto ženu ohromně milovat. Nicméne žena je jako spolehlivý zdroj úcty a obdivu málo. Otázky prosím později. KAM − každý tam rozkvetl Jak tu úctu ziskat? Jak ziskat vědomí své hodnoty? Nefunguje a) Makat, snažit se, dřít, zasloužit si ji Příklad? Muž dře pro rodinu, ale žena ho neocení, ne vždy mu za to projevuje úctu. Ani chlapi v hospodě ani publikum na sociálních sítích to neocení. Člověk nikdy nemá pocit, že lajků už má dost. Nefunguje b) Ponížit druhé. Vychloubat se, Posmivat se. Zesměšnit. Nefunguje to, když se někdo snaží ziskat pro sebe úctu tím, že ji někomu vezme a začne se jí chlubit. Úcta se nedá ziskat t ze ji ukradneme! Na závěr tři zpusoby které fungují: 1. Málo Trochu se dá ziskat, když chlap opravdu miluje ženu. Co je to milovat? Ne jen romantika, ne jen sex, ne jen vydělat dost peněz, ale OBĚTOVAT SE jako rytíř pro princeznu. Tím se dá trochu ziskat úcta. 2. Stál jsem na hřišti a kluci se mi posmívali, že jsem gramlavý, ze při vybijené neudržim balon. Rozbrečel jsem se a utekl domů. Poznamenalo mě to na celá desetiletí. Já jsem podvědomě celou dobu věřil, že jsem gramlavý, že nic neumim, nic neznamenám, nic nedokážu, že jsem nula, nehoden toho, abych vůbec žil. Po mnoha letech jsem dospěl k tomu, že jsem tomu Karlovi, co se mi posmíval, odpustil. Já jsem mu odpustil. Vite, co se stalo? Zaplavilo mě vědomí, že mám hodnotu, cenu, že mám smysl pro sebe a dokonce i pro další... Stal jsem se imunni proti posměchu, proti vlastnimu neúspěchu i výčitkám druhých lidí. Nedrtí mě to. Druhý způsob je odpustit. 3. Třetí způsob ziskání osobní úcty se vám zdráhám říct. Je to způsob nejvyšší, pro mze velmi osobni − a vlastně absolutní. Proto ho budu říkat velmi opatrně. Začnu citátem: Mlčel jsem a moje kosti chřadly, dokud jsem nepromluvil. Každý z nás máme svá skrytá místa, chyby, selhání, hříchy, ve kterých chřadneme. A mlčíme. Přeplácneme je maskou humoru, nějakými zásluhami − hlavně aby se na to nepřišlo. Ale chřadneme dál. Ten citát pokračuje: „Svůj hřích jsem před tebou, Bože, přiznal.“ Zase jde o komunikaci. A víte, co se stalo, když jsem přestal mlčet a přiznal to, čím jsem se já provinil proti Bohu? Úplně jednoduché: „A ty jsi ze mě můj hřích sňal.“ Když já odpustim, je to úleva. Když mně je odpušteno, ziskám úctu v očích toho Nejvyššího. Mám hodnotu, kterou neotřese posměch druhých, neúspěch, vlastni selhání. Tuto úctu je třeba komunikací stále obnovovat. Tato úcta se nedá ušpinit, ukrást ani ztratit. Přál bych vám, abyste mohli prožívat úctu − svoji i druhých kolem sebe.

Jan Vopalecký, březen 2019, rozšířeno v září 2022

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.(2)
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.

Oddělovač

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Dokud nemáme tvář

C. S. Lewis
Dokud nemáme tvář
Návrat, běžná cena 295 Kč
Naše sleva: 6 Kč
Vaše cena: 289 Kč

Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, v prokazování úcty předcházejte jeden druhého. (Římanům 12,10 )

V ničem se nedejte ovládat ctižádostí ani ješitností, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe; (Filipským 2,3)


Nekončící milost

Philip Yancey
Nekončící milost
Návrat domů, běžná cena 285 Kč
Naše sleva: 11 Kč
Vaše cena: 274 Kč