Lidé na okraji

Kdo to je?

Znáte nějaké lidi na okraji? Co je to za lidi, čím se vyznačují? Co s nimi? A co si o nich myslíte vy, jaký k nim máte postoj? Došel jsem k závěru, že se vyznačují třemi znaky:

Většinou mají nějaký šrám na minulosti. Buď sami něco provedli nebo jim někdo ublížil, prostě mají v minulosti něco těžkého, nevypořádaného.
Druzí jimi pohrdají, přehlížejí je, dávají jim najevo, že nemají žádnou hodnotu. A oni to většinou akceptují − neuvědomují si, kdo jsou, neváží si sami sebe − i když po tom touží.
Jsou sami, cítí se osamělí, většinou prostě nikoho nemají.

A nemusí to být jenom bezdomovci. Tato tři kritéria splňuje daleko víc lidí. Třeba i lidé vzdělaní, kteří mají peníze, žijí slušně − a možná se tak někdy cítíme i my sami.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Šance pro lidi na okraji

S těmito lidmi s lidmi na okraji se setkával také Ježíš. Zaujalo mě, jak se k nim choval.

Samařanka

Vezměme si třeba Samařanku (Jan 4). V tehdejší době nikdo nechodil pro vodu v poledne. Tato žena se zřejmě styděla za svou minulost. Večer chodily ženy spolu. Ona šla v poledne − a sama. Patřila k lidem na okraji.

Po úvodních řečech o vodě ji Ježíš vyzval: „Zavolej svého muže“, a tím otvírá její minulost, je zřejmé, že bolestnou. Pak se ukazuje, že ví o Jákobovi, ví, kde se má modlit, a ví také, že jednou přijde všeobecný zachránce světa, mesiáš. Co když to byla vzdělaná žena? Jakmile pozná v Ježíši Mesiáše, úplně ji to promění.

Už není ženou na okraji. Běží do vesnice a všem hlásá, že tam u studny je Mesiáš. Jako důkaz uvádí: „Řekl mi všechno, co jsem dělala!“

Už má vyřešenou minulost, není sama ani pohrdaná − všichni se s ní jdou podívat na toho Mesiáše a oceňují, že měla pravdu. Ježíš ji přivedl z okraje opět do centra dění.

Zacheus

Výběrčí daní (Lukáš 19). Bohatý, ale opovrhovaný, všichni o něm říkali, že je hříšný. Setkává se s Ježíšem a hned se řeší jeho minulost − Zacheus rozdává své bohatství, napravuje spáchané křivdy. Ježíš jde k němu domů na návštěvu a prohlašuje o něm, že je také Abrahamův syn. Tak dostává status někoho, kdo byl v té době v Izraeli vážený. A už není sám...

Zacheus, člověk na okraji, se setkáním s Ježíšem mění v člověka, který je v centru dění: Má vyřešenou minulost, stává se váženým a není sám.

Marnotratný syn

V mládi prošustroval celé své dědictví (Lukáš 15), zůstává sám a nikdo se o něho nestará − má za sebou temnou minulost. Když však přichází k otci, všechno se mění: Otec mu běží naproti, objímá ho a dává ho obléct − minulost je vyřešena, odpuštěna. Vystrojí se hostina − mladík už není sám, není na okraji, ale stává se středem pozornosti − dostává hodnotu.

Bohatý mladík

Asi se nepovažoval za člověka na okraji. Měl majetek, žil slušně a myslel si, že Bůh s ním určitě musí být spokojený (Lukáš 18). Ale úplně jistý si nebyl. Proto se jde zeptat Ježíše.

Tam zjišťuje, že to všechno vlastně není k ničemu. Minulost, se kterou byl spokojený, se najednou stává temnou. Ocitá se sám a uvědomuje si, že nic nemá.

Mohlo by se to změnit, ale musel by všechno rozdat a jít za Ježíšem. Odchází a my dodnes nevíme, jestli zůstal na okraji, nebo ne.

Co vy a lidé na okraji

Jaký postoj máte k lidem na okraji? Vidím v podstatě tři možnosti:

Jako Ježíš: setkání s ním řeší jejich minulost, oni dostávají svou hodnotu a už nejsou sami.
Jako byste to byli vy sami: Jdete k Ježíši, s ním řešíte svou minulost, svou hodnotu i samotu
Jako diváci: Lidé na okraji jsou vám nepříjemní, raději se jim vyhnete, nepřemýšlíte o nich − i kdybyste jimi byli i vy sami.

Vychází mi z toho, že řešením pro lidi na okraji − možná i pro vás samé − je setkat se s Ježíšem a s ním to všechno probrat.

Jan Vopalecký, březen 2025