Čtení, které vás pozvedne

 
menu
 
 

Manželská krize

Žít otevřeně

Žít otevřeně („chodit ve světle“) znamená nenamlouvat si něco a prosit Boha, abychom sami sebe viděli takové, jací ve skutečnosti jsme. Když to v manželství zadrhává, pak cesta k řešení vede přes to, abych i já sám za sebe uznal(a), že na manželské krizi mám i já svůj podíl. Jestliže druhému předhazujeme: “Tvoje vina je větší, ty za to můžeš…” zahrazujeme tím cestu ke skutečnému řešení problemu. Nejdříve je třeba zaujmout zdravý vnitřní postoj.

Nevyhýbejte se neštěstí svého manželství. Existuje cesta k hlubšímu, zralejšímu manželskému životu. Přemýšlejte o tom. Začněte sami od sebe. Manželská terapie potřebuje vždy napřed terapii jednotlivce v Božím světle.

Mít společné chvíle

Nejsilnější projev duševně-duchovního vztahu je otevřený rozhovor. Jestliže máme úzký vztah s Bohem, znamená to, že On hovoří s námi (prostřednictvím svého Slova) a my s Ním (v modlitbě). Vzájemný vztah, rozhovor, znamená tedy mluvit a naslouchat, sdílet se a přijímat sdílení druhého. Rozhovor patří k rozhodujícím aspektům při řešení manželských krizí. V manželství, kde společný rozhovor odumřel, není možné řešit problémy. Právě proto, že rozhovor je tak důležitý a užitečný, je ohrožován nejzávažnějšími nebezpečími. Jak tedy vést společný rozhvor?

Celý článek najdete v čísle 2008/4

.

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.(1)
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.

 (4 příspěvky)
Oddělovač
 

Doporučujeme:

Vzorec moudrosti: Řád - zmatek - obnovený řád

Autor objevuje obecný vzorec, který platí pro společnost, duchovní směry a vůbec všechno. Tento řád lze objevit ...

Vzorec moudrosti: Řád - zmatek - obnovený řád
 

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Manželství a komunikace Stavitelé domova

C a B Rosbergovi
Manželství a komunikace Stavitelé domova
Nový život, běžná cena 100 Kč
Naše sleva: 1 Kč
Vaše cena: 99 Kč

ks


Opravdové naslouchání není možné…

Jestliže jsi už na začátku přesvědčen, že víš, co ten druhý řekne.

Jestliže si už předem uděláš vlastní úsudek a určíš „diagnózu“.

Jestliže se snažíš poslouchat jen to, co slyšet chceš. Zcela určitě pak partnerovy výroky překroutíš.

Jestliže nenecháš druhého se vypovídat, nedopřeješ mu čas, aby formuloval své myšlenky a skáčeš mu do řeči.

Jestliže během poslouchání přemýšlíš o své odpovědi.

Jestliže chceš tomu druhému vnutit svou vůli.

Jestliže nejsi ochoten si druhého vážit a přijmout jej i s jeho zvláštnostmi.

Opravdové naslouchání není možné, když se všechno točí kolem tebe.





Otázky partnerovi

1.Kdybys měl(a) jmenovat něco, co se ti na mě nejvíc líbí-co by to bylo?

2.V čem jsou podle tebe moje silné stránky?

3.Jak mohu přispět k tomu, abys mohl(a) žít plněji?

4.Které věci na mé osobě nebo na mém chování zvládáš citově nejobtížněji?

5.Kdybys mohl(a), co bys na mě změnila?

Je důležité, aby se odpovědi na tyto otázky neřešily hned. Prostě vyslechni, jaké dostaneš od svého partnera odpovědi. Oba potřebujete čas se nad nimi zamyslet.