Potřeba někam patřit V.

Východisko

Pohled na to, co bylo v jednotlivých případech „dřív“ a „potom“, dodává odvahu jít dál. Na cestě každého z těchto osamělých lidí se v určitém okamžiku objevuje Pán. Hagar si otře slzy se slovy: „Ty jsi Bůh, který mě vidí“ (1. Mojžíšova 16,13). Chana se vrací ke slavnosti, už není smutná a může jít a smát se (1. Samuelova 1,18). Eliáš dostává sílu na čtyřicetidenní cestu (1. Královská 19,8). Jób se velkýma očima podívá na nebe a píše legendární verše (Jób 19,25). Rezignovaní učedníci se z Emaus vracejí do Jeruzaléma a všem vyprávějí, že viděli Pána (Lukáš 24,13).

Vnější okolnosti, v nichž se tito lidé nacházeli, se v podstatě nezměnily. ale oni se setkali s mocí, která je větší než okolnosti. Stačí pohled Bohu do tváře − a mohou si otřít slzy, oči se jim zase rozzáří nadějí, vrací se jim síla. Znovu mají důvod ráno vstát z postele, znovu se postavit na nohy a s odvahou se dívat do nového dne. Všichni, které Bůh nějakou dobu vedl pustinou osamělosti, se posílení vracejí mezi lidi, mezi své blízké.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

J. C. Ryle
Výzva pro mladé muže
Didasko, běžná cena 140 Kč
Naše sleva: 3 Kč
Vaše cena: 137 Kč

ks

Potom přichází noc, kdy tento Kristus, který sám otřel tolika lidem slzy, nezadržitelně pláč. Sám. Ten, který zlomené narovnával, je zlomený. Ten, který vinul na srdce odstrčené, je sám odstrčený. Je mu zima, ztroskotaný, opuštěný. Zrazený nejbližšími, poznává pomluvu, do krve ho bijí, plivají na něho, posmívají se mu, mučí ho. A nakonec ukřižují, pochopitelně kdesi venku za městem. Nic na Ježíši není „in“. On je outsider ve svých normách, očekáváních, nárocích...

Když nám někdo takový slibuje, že bude nablízku těm, kdo mají zlomené srdce (Žalm 34,19), že opuštěné přivede domů (Žalm 58,7), že se bude zastávat vdov a sirotků (Žalm 68,5), pak se mu rád a bez podmínek svěřím. Když někdo takový říká, že byl povolán k tomu, aby „chudým nesl dobrou zprávu“ (Lukáš 4,18), pak mi srdce poskočí radostí. A když mě někdo takový vybídne, abych v jeho jménu těšil osamělé (2. Korintským 1,4), abych ztracené přiváděl zpátky domů, „aby se můj dům naplnil“ (Lukáš 14,23), pak jdu s radostí jeho přání vyplnit a volám: „Všichni, kdo žízníte, pojďte k vodám, i ten, kdo peníze nemá. Pojďte, kupujte a jezte, pojďte a kupujte bez peněz a bez placení víno a mléko!“ (Izajáš 55,1).

Nicola Vollkommerová

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.