Síla osobního doteku

K tomu, abychom předávali hluboké životní hodnoty musíme překonat vzdálenost, odstup a přijít blíž do osobního kontaktu, až na dotek.

Příběh

Prorok Elíša byl blízkým přítelem jedné rodiny v Šunemu a často ji navštěvoval. Ta rodina měla malého chlapce, který najednou onemocněl a brzy na to zemřel. Žena nečekala, až prorok zase někdy přijde, nevzkázala mu, aby brzy přišel, ale sama se vydala za ním.

Ze smrti syna byla úplně zdrcená, nedokázala mluvit, k prorokovi se jen přiblížila a zoufale se před ním zhroutila na zem, dokonce ho chytila za nohy. Prorokův sluha ji chtěl odehnat, ale prorok se jí zastal: „Prožívá něco velmi těžkého a já nevím, co to je.“

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Žena se zmínila o synovi a prorok pochopil. Sluhovi dal svou hůl a poslal ho, aby ji položil na chlapcův obličej.

Prorok sice poslal sluhu, aby chlapce zachránil, ale to nepomohlo. Teprve až sám prorok přišel, zemřelého chlapce se dotkl − dokonce ho svým tělem zakryl a zahřál − a chlapec začal kýchat a vstal. To nešlo udělat na dálku.

Proč se velké věci předávají osobně?

V příběhu je řada signálů, že hluboké životní věci vyžadují osobní kontakt. Na dálku můžeme zařídit spoustu věcí, zorganizovat je, domluvit se, dokonce ovládat přístroje doma, když jsme v práci nebo na dovolené, ale

Pokud se jedná o hluboké osobní věci, které mají přesahovat nás samé a život jako takový, pak je třeba osobní ne setkání ale přímo dotek.

Od přijímacího pohovoru po vztahové záležitosti

Do firmy se přijímají noví zaměstnanci na základě osobního pohovoru. Důležité věci říká šéf podřízenému osobně. Vztahové věci si lidé, kterým na sobě navzájem záleží, říkají osobně.

Osobní kontakt v digitální době: Jak se učit blízkosti

Já osobně jsem příznivec internetu, rád spoustu věcí vyřizuji, domlouvám pomocí současných komunikačních technologií, ale zároveň se učím, že pokud jde o věci hlubokého, vnitřního života, tak to musí být osobní, na dotek − nerušený rozhovor, podání ruky, někdy objetí. Osobní kontakt, dotek je obvykle potřebný tam, kde se má předávat život.

Když se dotkne Ježíš

Pán Ježíš uměl uzdravovat na dálku a také to někdy dokázal. Ale spíše chodil a přibližoval se k lidem na dotek:

Šel do Jairova domu, vzal nemocné, mrtvé děvče za ruku a ono vstalo. (Marek 5,41)
Když uzdravoval slepého, dotkl se jeho očí. (Marek 8,22)
Dotkl se malomocného, a ten byl uzdraven. (Matouš 8,2)
Samařanka by sotva poznala Mesiáše, kdyby kvůli ní nepřišel až do jejího městečka (Jan 4).
Dotýkal se dětí, a tak jim žehnal (Matouš 19,14; Marek 10,13)
Dlouhodobě nemocná žena se přišla dotknout jen Ježíšova oblečení a byla zdravá. (Marek 5,27)

My lidé se často ostýcháme, bojíme přijít blízko, na dotek. Co kdybychom se nakazili, co když bychom navzájem ucítili svůj pach, co když na nás nepřátelsky vyjede, co když...

Jestliže však máme mít na druhého vliv, silný vliv, zejména chceme-li mu pozitivně něco předat, pak je nanejvýš dobré se s ním setkat osobně.

Bůh s námi na dotek

Stejně tak se s námi chce setkávat Bůh. Ne prostřednictvím druhých lidí, za přítomnosti druhých lidí, ne to, co si vyčteme v knihách nebo na internetu. Chce s námi mluvit přímo − například v Bibli nebo přímo, že nám ukáže, abychom si něco uvědomili. To se často děje, když si uděláme čas, jsme sami, potichu, bez vnějších vlivů.

Jan Vopalecký, říjen 2025