Čtení, které vás pozvedne

 
menu
 

  (3 min.)


------

Citát z Bible:

Každý ať má na mysli to, co slouží druhým, ne jen jemu.

Fp 2,4 E
(Další citáty)

------
éčko - logo Ethosu

Nejlepší články


Odcizují vám děti!
Děti vyrůstají a čím dále tím méně nás potřebují, ony nám nemají co říct, ale přejímají úplně jiné hodnoty, odcizují se nám - jako by nám je někdo kradl! - Jak je uchránit?

Kdyby žena věděla
po čem její muž touží stejně jako ona touží po tom, aby ji miloval, vážila by si ho daleko víc - a získala by jeho lásku.

Snažíme se žít slušně
a zhruba se držíme biblických příkazů. Na jeden ovšem možná zapomínáme: Buďte svatí. To je požadavek, abychom se podobali Bohu. Tak můžeme svým charakterem mezi lidmi vynikat.

Manželská nevěra
je krutá rána do života. Člověk má chuť se vyčítat, mstít, ale to nikam nevede... Existuje východisko? Co pomůže?

------

Doporučujeme


Modlete se za

Úvodník

„Příště se ho už na nic ptát nebudu! Vůbec mě nepochopil. Zklamal mě! Já jsem si myslela, že mi porozumí, že mi pomůže, že bude se mnou cítit, ale on bere všechno tak technicky, tak chlapsky. Už se mu nebudu s ničím svěřovat!“
Máte podobné zkušenosti se zklamanou důvěrou? Nebo naopak trpíte tím, že vám druzí nedůvěřují? Člověk se cítí sám, nikdo mu nerozumí, nikdo si ho nevšímá, sám nemá už chuť k nikomu vyjít a znovu zkoušet navazovat nějaký vztah.
Na druhé straně mám přátele, se kterými máme mezi sebou velkou důvěru. Některým z nich dokážu svěřit takřka všechno – a něco podobného vnímám od nich.
Možná si řeknete, že jsem naivní, nebo naopak, že mám štěstí na přátele. Možná od obojího něco. Ale byly doby, kdy jsme právě s těmi dobrými důvěrníky měli vzájemné problémy v oblasti důvěry a porozumění. Zraňovali jsme se, jeden druhému jsme připisovali špatné motivy, nesprávné životní postoje, celkově jsme jeden druhého vnímali negativně. Ale nevzdali jsme to.
Vím, že Pán Ježíš neměl důvod mi důvěřovat, jít za mě na kříž. Nic nenasvědčovalo tomu, že jsem hoden jeho důvěry a dokonce takové oběti – a on přece šel. Jednostranně se rozhodl. A já jsem jeho oběť přijal – uvěřil jsem, že to je něco, co mě zachrání, uvěřil jsem jeho důvěře. Je úžasné, že byla jednostranná – bez ohledu na to, jestli mu budu důvěřovat já. Pán Ježíš je v tom nejen příklad, ale především zdroj síly k tomu, abych taky uměl takto jednostranně vycházet druhým vstříc (i když se to musím pořád znovu učit).
Uvědomuji si, že je to někdy sice trochu riskantní, ale stojí za to nabídnout člověku důvěru. Dokonce to i slovně vyjádřit: „Budu ti věřit, důvěřuju ti, myslím to s tebou dobře, nedělám ti naschvály, nebudu tě snižovat, chci ti rozumět, vidět, co potřebuješ a pomáhat ti ve tvých potřebách...“ To vše i za cenu rizika, že ten druhý se nebude chovat podle toho, jak sám nabízím. Taky si uvědomuji, že toto jsou jen slova – i když za nimi může být odhodlání, je v tom také moje lidská přirozenost. Ve svém životě však počítám s Bohem a věřím, že se i v těchto krocích bude ve mně on sám projevovat.
Nemám zaručený recept na vybudování důvěry, ale věřím, že i rozbitý vztah se dá díky Boží moci urovnat. Patří k tomu i umění říct: „Odpusť, byla to moje vina.“ Jsem rád, že hluboké vztahy důvěry v rodině, s dětmi či s dalšími lidmi jsou možné, i když za sebou máme vzájemné zranění a bolesti. Někdy vede cesta jednostranným vykročením – bez jistoty, jak to dopadne.
Jenda Vopalecký

Podobné:

Nejlepší pravidla

Máte nějaké životní zásady, kterými se řídíte? Například když se bavíte s učitelem nebo šéfem? Máte zásadu, ...

...


Hodnocení článku:
 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Není na něm nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.
------

  Napište svůj názor.