Čtení, které vás pozvedne

 
menu
 
(36 min.)


------

Citát z Bible:

Ta nepravost již působí, ale jen skrytě, dokud nebude odstraněn z cesty ten, kdo tomu brání.

2Ts 2,6 E
(Další citáty)

------
éčko - logo Ethosu

Nejlepší články


Odcizují vám děti!
Děti vyrůstají a čím dále tím méně nás potřebují, ony nám nemají co říct, ale přejímají úplně jiné hodnoty, odcizují se nám - jako by nám je někdo kradl! - Jak je uchránit?

Kdyby žena věděla
po čem její muž touží stejně jako ona touží po tom, aby ji miloval, vážila by si ho daleko víc - a získala by jeho lásku.

Snažíme se žít slušně
a zhruba se držíme biblických příkazů. Na jeden ovšem možná zapomínáme: Buďte svatí. To je požadavek, abychom se podobali Bohu. Tak můžeme svým charakterem mezi lidmi vynikat.

Manželská nevěra
je krutá rána do života. Člověk má chuť se vyčítat, mstít, ale to nikam nevede... Existuje východisko? Co pomůže?

------

Doporučujeme


Modlete se za

Pěstování vinné révy

Vinná réva − pěstování (20.4.2009)

Výsadba, odrůdyŘez (rýnsko-hessenské vedení, Guyotův způsob řezu) - Řez (vertiko) - Zelené práce za vegetace

Výsadba, odrůdy

  • Révu vysazuji od konce března. Má ráda úrodnou půdu v teplých oblastech, ale dá se pěstovat i třeba v podhorských oblastech na chráněných místech (u jižní zdi). To je také můj případ, pěstuji révu ve 480 m.n.m. a roste dobře, i sousedům, i mimo skleník. Leckdo si pochvaluje bílou odrůdu Krystal, je velmi odolná jak proti chorobám, tak proti mrazu. Vhodný je Prim (Palatina) a mohla by zdárně růst i Chrupka bílá a velmi raný a chválený Vostorg. Z modrých Chrupka červená, Isabella (Chorvát), Nero, Agát Donskoj, Alden. Z červených Festivalnyj. Ale odolných odrůd je víc. Jámu kopu tak 0,5 m hlubokou, zkypřím dno, promíchám s kompostovou zeminou. Zastřihnu trochu kořeny sazenice (asi na 10 cm délky, podporuje to tvorbu nových kořínků). V zahradnictví se dá koupit sazenice obvykle s dvěma zavoskovanými očky. Obvykle vyraší výhonů ještě více, nechávám však jen jeden, nejhezčí, co roste z hlavního očka, ostatní nemilosrdně vyrvu ( co nejdříve, když jsou dlouhé jen několik málo cm). Ten jeden výhon − to bude kmínek.


  • No a ten výhon potom roste a roste − to už mám u něj ale zapíchnutou asi 1,5 m dlouhou tyč, ke které ho vyvazuji, aby rostl stále vzhůru. Čím častěji vyvazuji, tím lépe (asi po 20 cm). Na kmínku pod hlavním vrcholem se tvoří tzv. zálistky, ty se musí v co nejmladším stádiu vylamovat, pryč s nimi, podobně jako u rajčat. Zkrátka ten jeden výhon poroste bez jakékoli konkurence, jakéhokoli obrostu − samozřejmě listy nechte, ty jsou zapotřebí!(:o)). I když někdo pustí dva kmínky vedle sebe − to se dělá také).


Řez (rýnsko-hessenské vedení, Guyotův způsob řezu)

  • Vinnou révu řežu brzy zjara, třeba už koncem února, tedy, když moc nemrzne. Kdybych řezal pozdě, kdy už proudí míza ( a ta u révy začíná proudit brzo), rána po řezu by plakala − ztrácela by mízu, která pak chybí k růstu. Řez by se měl dokončit do poloviny března. Réva rodí na nových výhonech, které vyrůstají na dvouletém dřevě ( ne na stařině), a podle toho řežeme.


  • Obrázky ukazují, jak se řeže. Pamatuji doby, kdy jsem zjišťoval, jak je to s řezem vína a nacházel jsem neuvěřitelné návody a postupy, každý jiný, vesměs s nejastnostmi pro ubohého laika, které si zkušený vinař, který postupy popisoval, neuvědomoval. Takže jsem vám (hlavně Stýblovi, ten o tom pořád mluvil a pracně psané návody ode mě ztrácel) postup nakreslil (naučil mne to vinař Roman Martinásek):



  • Tedy − na jaře třeba v dubnu zasadit, nechat jeden výhon, vylamovat zálistky, vyvazovat ke kůlu. Když má rostlina živiny a vodu, vyroste za sezónu třeba ke dvěma metrům výšky. Pokud vyroste aspoň 1,4 m, je to dobré. Druhý rok totiž začátkem března výhon zkrátím až na živé dřevo (je zelené) takto: − určím výšku budoucího kmínku ( 0,6 − 0,8 m), potom připočítám 4 − 7 oček a část výhonu s těmito očky vyváži k vodorovně vedenému drátu (musím tedy již mít nějakou konstrukci), získám tažeň. Kmínek vyholuji, očka musí pryč, čím dříve, tím lépe.


  • Během jara a léta z ponechaných oček vyrostou výhony a možná už zarodí, nechám ale jen málo hroznů na ukázku, ať se rostlina nevysílí.


  • A teď to přijde − na jaře 3. roku většinu toho, co narostlo, musím odstřihnout! Je to nutné. Nechám jen dva výhony nejblíž kmínku, ostatní odstřihnu. Dřevo střihnu „na špačka„ (asi 2cm), ne jako u jabloní těsně za věvičkou, která pokračuje. No − a z těch dvou, co zbyly, jeden ustříhnu tak, že zbyde krátký kus se dvěma očky − tzv. zásobní čípek, ze kterého narostou výhony v dalším vegetačním období. A ten jediný, co zbyde, zakrátím zase na 4 − 7 oček a vyvážu vodorovně − nahradí to, co jsem odstřihl (to je tažeň). A tak pořád dál v dalších letech!


  • Tažně, polotažně a čípky se řežou tak, aby byly co nejblíže starému dřevu. Aby nedocházelo k vysoukávání dřeva. Pro zapěstování náhradního plodonosného dřeva se použije čípek, který je co nejblíže kmínku. Pokud takový nemáme, může se použít i neplodný letorost ze spícího očka (vlk). Co znamená „co nejblíže“ v praxi, je vidět na obrázku.


  • Další možnost je pustit ještě jeden tažeň na druhou stranu, často se to dělá. To se pak můžou nechat i dva zásobní čípky. Docela dobře je to vidět tady na videu. Ale pozor − na videu není vidět, jak stříhají zásobní čípek! Jen o tom mluví. Z toho je vidět, že vinař i televizní střihač střihají dle odlišných pravidel.


  • To není fotka z mé zahrady...to je na vinici ve svahu nad jihomoravskými Miloticemi!

  • Možná vás napadne − co když mi ale ten výhon vyroste jen jeden metr? Nebo ani to ne!? Necháme aspoň těch 0,6 m na kmínek a 2 − 3 očka nad ním − a z nich v dalším období již naroste potřebný tažeň pro následující rok. A když ani to nenaroste, znovu výhonek seřízneme jen na 2 očka kousek nad zemí, pak už to narůst, kurňa, musí. Jen máme rok zpoždění.


  • Tento tvar se nazývá rýnsko-hessenským vedením révy s Guyotovým způsobem řezu. Je nejčastěji používaný.


Řez (vertiko)

  • Pro zahrádkáře může být výhodné pěstovat ještě jeden tvar. Je to vertiko. Jde o tzv. svislý kordon. Používá se tam, kde máme málo místa, třeba ve skleníku nebo u zdi domu − v mezeře mezi okny. Trochu to připomíná ballerinu u jabloní. Kmínek je vysoký 0,7 − 0,8m, svislé (vertikální) rameno po zapěstování asi 0,8m. Samozřejmě se vyvazuje ke kůlu nebo se vplétá mezi dráty, jako při jiném způsobu pěstování. Šířka vertika je pouze 70 cm, takový tedy může být i rozestup mezi keři. Dělá se to tak, že na svislém rameni se z toho, co naroste, nařežou dvouoké čípky − jen dvouoké! Očka musí být co nejblíže svislému rameni, nechává se jich nejčastěji 6, nejvíce však 8. Mohou být rozložena pravidelně po celé výšce ramene nebo ve třech (čtyřech) patrech − je to vidět na obrázku. Z oček vyrostou letorosty a ty se od doby asi 2 týdny před kvetením (v květnu) a potom až do srpna zakracují na nějakých 30 cm délky. Během léta se zakracuje i vrchol vertika (roste nejvíc), tím se posílí růst spodních letorostů. Na každém letorostu se nechává jen 1, nejvíce 2 střapce.
    Svislý kordón může mít i dva kmínky, nebo dvě ramena z jednoho kmínku. Jak se stříhá na vertiko je vidět i na konci předchozího videa.


Zelené práce za vegetace

  • Podlom − odstraňují se nepotřebné letorosty, rostoucí vesměs ze spících oček na starém dřevu (vlky). Nemusí se to dělat vždy a se všemi, protože když je zapotřebí, dají se použít ke zmlazení.


  • Osečkování − zkracují se příliš dlouhé letorosty, jde o odstraňování růstových vrcholů. Na letorostu, který plodí, stačí nechat nějakých 10 listů (to samozřejmě neplatí u vertika). Při hodně bujném růstu se osečkuje ještě před kvetením, podpoří to násadu plodů. V pozdějším období se tímto zákrokem ukončí růst a dřevo vyzrává. Pokud réva pěkně roste, dělá se tento zákrok i několikrát.


  • Vylamování zálistků (fazochů) − odstraňují se jen v zóně hroznů a ve spodní třetině letorostů − ale i tak se na nich nechávají 2 listy. Fazochy v horních partiích se zakracují na 3 − 4 listy.


  • Odlisťování − odstraňují se staré listy ze zóny listů nebo listy, které příliš zastiňují budoucí hrozny − ale nepřehánět. Přímé slunce může hrozny poškodit.


  • Probírka hroznů − při velké násadě se probírají už květenství. Na letorostu se nechávají nejvýše 2 květenství (bývá to brzy, už v době podlomu). Zvýší se tím cukernatost i velikost pozdějších zbylých bobulí. Až se objeví bobule, probírají se ještě hrozny, ponechává se jen 1 hrozen na letorostu. Odstraňují se ty hrozny, které jsou na letorostu výše (mívají nižší cukernatost), dále odstraníme hrozny na slabých nebo málo olistěných letorostech. Nebo pokud jsou zastíněné uvnitř keře.







Jelinek − tipy pro pěstování vinné révy



Pěstování vinné révy

Réva vinná – výsadba sazenic a ošetření rostlin po výsadbě

Příprava půdy před výsadbou sazenic
Půdu musíme před výsadbou hluboce zkypřit a vyhnojit. Místo určené pro výsadbu zryjeme do hloubky 60 cm a do jámy přidáváme zetlelý hnůj nebo kompost.
Úprava sazenic před výsadbou
Kořeny sazenic zakrátíme na 8-12 cm. Vybereme nejsilnější výhon, který seřízneme na 2 očka, ostatní výhony odstraníme. Po úpravě sazenice zcela namočíme na 24 hodin do vody.
Výsadba sazenic
Sazenice vkládáme do jámy mírně šikmo, místo štěpování má zůstat 5-7 cm nad slehlým povrchem půdy. K sazenicím postupně přidáváme zem a řádně přišlapujeme. Při jarní výsadbě zalijeme sazenice 10ti litry vody, při podzimní výsadbě nezaléváme. Nakonec celé sazenice přikopčíme okolní zeminou, abychom zabránili jejich vyschnutí.
Ošetřování rostlin během roku
Když na jaře začnou z nahrnuté země prorůstat letorosty, zem odhrneme a vybereme dva nejsilnější výhony, které zachováme. Ostatní výhony odstraníme vylomením a zem opět k sazenicím přihrneme. Během června postupně kopečky země rozhrnujeme.
Během července silnější z vybraných letorostů vyvazujeme ke kolíku nebo drátěnce a kratší výhon zaštípneme na 20 cm.
Půdu kolem sazenic kypříme a odplevelujeme. Přihnojování provádíme plným hnojivem poprvé začátkem léta a podruhé začátkem srpna.
Na podzim zryjeme půdu kolem sazenic a přidáme zetlelý hnůj nebo vyzrálý kompost. Před zimou k sazenicím přihrneme okolní zem.
Ošetřování rostlin v dalším roce
Na jaře opět odhrneme půdu od rostlin. Kratší ze dvou výhonů zakrátíme na 1 očko. Delší výhon, je-li vyzrálý a silný jako tužka, sestřihneme na 60-90 cm – podle výšky budoucího kmene. Je-li však tento výhon slabý a málo vyzrálý, zakrátíme ho na 2 očka.
Když mají nově vyrašené letorosty délku 3-5 cm, provedeme podlom. U výhonu vyvázaného ke kůlu ponecháme na vrcholu budoucího kmene 3 letorosty a ostatní vylomíme. Z výhonu seříznutého na 1 očko necháme růst 1 letorost, který zaštípneme na 20 cm. Tím jsme vytvořili zásobní čípek, který je na keři první tři roky a poté se zcela odstraní.
Během léta rostliny přihnojujeme, ošetřujeme proti houbovým chorobám, sklízíme první úrodu a na podzim zaryjeme hnůj nebo kompost a také přidáme menší množství kombinovaného hnojiva.
Ošetřování rostlin během dalších let
Brzy zjara provádíme řez dle způsobu vedení révy. Důležité je si uvědomit, že réva plodí na letorostech, které vyrůstají z dvouletého dřeva, tedy z loňských letorostů. Uvádíme nejčastěji používaný způsob řezu. Na vrcholu kmene seřízneme nejvyšší letorost na tažeň dlouhý 6-8 oček a ohneme obloukovitě přes vrchní drát. Pod ním stojící výhon zkrátíme na 2 očka a u paty keře na jedno očko. Odplozený tažeň se zcela odřízne a z dvouokého čípku narostlé výhony seřízneme tak, že z výše postaveného výhonu uděláme opět tažeň a níže stojící výhon zakrátíme na dvouoký zásobní čípek. Během léta zastrkáváme letorosty do drátěnky, nebo je přivazujeme k opoře.








Pozemek pro vinici

Soucasny zpusob pestovani revy v nasich podminkach umoznuje zivotnost vinice pri dobre peci 25-60 let podle prostredi, rozhodne ne dele. Po teto dobe se vinice musi obnovit, tedy vlastne zalozit znovu.

Kde se vinice zakladaji?
U nas je to v zakonem urcenych vinarskych obcich, ve kterych jsou jako vinicni trate urceny pasy poloh vhodnych pro pestovani revy. Pestovani revy v souvislejsich usecich ma vyznam i pro ochranu vinic, a to jak pred erozemi ci zveri, tak pred kradezemi hroznu.
Rovnez vetsi plochy vinic znamenaji, ze se do vinice dostava mene chemickych latek uzivanych v beznem zemedelstvi na polich, zejmena herbicidu uzivanych na pestebnich plochach obilovin.
Pozemek by mel byt svazity, ackoli obdelavani pudy je pak obtiznejsi. Pokud je vsak svah prudsi nez 15 %, je vhodne zvolit terasovite usporadani anebo vybudovat system pevnych cest a  vodoteci, jinak hrozi silna vodni eroze pudy, a to i pri ztravneni meziradi vinice.
Ve svahu strmejsim nez 45 % jiz revu prakticky petovat nelze.
Nejvyhodnejsi jsou v nasich podminkach jizni svahy, pak jihozapadni, jihovychodni, zapadni a vychodni. Na severnich stranich u nas revu neni vhodne sazet, mivaji prumernou letni teplotu ovzdusi temer o pet stupnu nizsi, nez svahy jizni.
Na jizni svahy se hodi zejmena odrudy, ktere dobre vzdoruji pripadnemu suchu, na ostatni svahy mohou prijit i na vodu narocnejsi odrudy. Urody byvaji nizsi, ale vysoce kvalitni. Jsou to polohy pro predikatni vina.
Zapadni svahy mivaji hlubsi a humoznejsi pudy, navic jsou zpravidla nejvlhci, mivaji proto vyssi sklizne nez jizni a vychodni svahy, avsak uroda na nich dozrava pozdeji. Je proto treba na ne vybrat odrudu ranou, aby reva dosahla vcas potrebne cukernatosti, a zaroven odrudu odolnou proti napadeni houbovymi chorobami.
Vychodni svahy davaji urodu stredni kvality. Hrozi na nich nejvice poskozeni jarnimi mrazy, nebot stridani osluneni hned po mrazive noci zpusobuje snadne vysuseni.
Spodni casti svahu maji podobne vlastnosti, jako zapadni orientace. Proto se zde sazeji odrudy rane a narocne na vodu (tj. obvykle odrudy s velkou urodou).
Vrchni casti svahu byvaji prilis suche a casto i vetrne. Proto se sem sazeji odrudy nenarocne na vodu a radeji ranejsi.
Nejvhodneji polozena je stredni cast svahu, byva nejteplejsi a s jeste vyhovujicimi vodnimi podminkami.
Pestovani ovlivnuje i nadmorska vyska.
Pri zvyseni o 100 m poklesne cukernatost priblizne o 1,5 stupne. a obsah kyselin se zvysi asi o gram na litr. Rovnez se zpozduji faze vegetacniho cyklu.
Vetsina odrud se proto u nas doporucuje sazet pouze do nadmorske vysky 300 m, pouze na velmi vyhodne orientovanem pozemky vyse.
Ve vyssich polohach se reva sazi tak, ze je castecne chranena, tedy k jiznim stenam budov a podobne.

Pudy kamenite a sterkovite maji priznivy vliv na rust revy co se tyce provzdusneni pudy a vyhrevnosti, nehrozi na nich take tolik vodni eroze. Pokud je spodni vrstva pudy navic prostoupena jilovitymi casteckami, je to optimalni puda pro vino nejvyssi jakosti, a je-li dostatek vody v pude, pripadne vybudovan zavlazovaci system, pak i pro vysoke urody. Je ovsem nutne venovat velkou pozornost priprave pudy pred vysadbou, je potreba prokyprit pudu az do hloubky 0,8 metru. Pokud se jilovita vrstva ve spodni casti pudy nenachazi, pak vinice dava vina lehciho typu, zejmena u bilych vin. U piscitych pud je potreba, aby hladina spodni vody byla v dosahu korenoveho systemu, jinak hrozi nedostatek vlahy. To je nebezpecnejsi u bilych vin. Proto se doporucuje na kvalitni vino pouzivat zde spis odrudy cervene. Z bilych vyhovuji vina, ktera sama o sobe jsou spise tezsi a aromaticke, jako Rulandske sede, Sauvignon nebo ruzne muskaty.

Uprava pudy
(pri velkopestovani)

Pred vysadbou vinice se puda na pozemku prokypri do hloubky 0.6 metru, je-li nutno, i vice.
Cim je v pude vice jilovitych castecek, tim hure se v ni pohybuji mineralni ziviny
. Proto je nutne na takovych pudach pred vysadbou pudu prohnojit zvlast peclive a i v prubehu zivota vinice dohnojovat.
V jilovitych a hlinitych pudach se zasobni hnojeni provadi prave v teto fazi, aby se ziviny dostaly i do spodnich vrstev pudy.
Povrch pozemku je treba predtim urovnat, odstranit porosty stromu a keru i s koreny, a nejlepe prokyprit hloubkovymi radlicemi.
Tam, kde byla predtim vinice, je kvuli pudni unave vhodne dva roky pestovat predem vojtesku ci komonici, ktere koreni hluboko, rozrusi castecne spodni vrstvy pudy a zaroven do ni vpravuji ziviny.
Bylo-li v miste budouci vinice pole, je puda tesne pod urovni, do niz se oralo, silne ulehla. Tuto vrstvu je treba rozrusit.
Po zorani se zjara zasije nejprve vojteska, ktera se hned po prvni seci zaora. Pred zaoranim se na pozemek rozmeta polovina davky mineralnich hnojiv.
Pak se vyseje kratkodobe zelene hnojeni, ktere se v cervenci melce zaore (takzvane zadiskovani, provadi-li se specialnim strojem).
Puda se kypri hloubkovou rigolaci do 0.6 metru, nejlepe v srpnu. Pred rigolaci se rozhazi druha polovina davku mineralii a take rozlezely chlevsky hnuj.
Pozemek se necha lezet pres zimu a zjara se brazdy po rigolaci zarovnaji smykovanim.
Typ hnojiva a jeho mnozstvi se urcuje z rozboru pudy.

Vysadba

Reva se sazi zjara, a to od poloviny dubna do poloviny kvetna.
Doporucuje se pouzivat roubovane sazenice. Pred nakupem je treba prohlednout, zda je roub po celem obvodu dobre prirostly a zda koreny smeruji rovnomerne do vsech stran. Vyhon rostouci na roubu uz musi byt vyzraly (zdrevnately).
Pred vysadbou se koreny krati na delky 6-8 cm vyhon na 1-2 ocka. Roub se pak voskuje vcelim voskem anebo parafinuje vinarskym parafinem, aby nedoslo k vyschnuti.
Dva dni pred vysazenim se zasenice maceji ve vode a nechaji se v ni az do vysadby.
Vlastni sazeni muze probihat ruznymi zpusoby, nejklasictejsi je samozrejme rucni vysadba do jam. Je take nejpriznivejsi pro revu, ve svahu a kamenite pude ani jiny zpusob prilis pouzit nelze. Je take mozne do jamy pridat pro zlepseni rustu rozlezely kompost smichany se zeminou, ne vsak hnuj ci mineralni hnojiva, ta by poskodila mlade choulostive korinky.
Existuji vsak specialni hnojiva ve forme pomalu rozpustnych tablet urcena primo pro vysadbu revy, ta samozrejme pouzit lze. Neumistuji se ale tesne ke korenum, ale k okraji jamy.
Sazenice se umisti do jamy tak, aby misto roubovani vycnivalo cca 5 cm nad povrch pudy. Pak se prihrne puda na korinky a sazenice se zalije peti litry vody. Pote se jama zasype.
U nevoskovanych sazenic je treba zahrnout celou sazenici kopeckem kliny, ktery se musi udrzovat vlhky, jinak roub uschne a odumre.
Po vyraseni se kopecek pomalu odhrnuje. Odhrnovat je treba, pokud nesviti slunce, nebot ostry svit by mohl cast rostliny na slunce nevyklou popalit.
Pokud pustila sazenice v miste navrseneho kopecku koreny, museji se odriznout (rika se jim rosne koreny).
Pokud se vinice nachazi v miste, kde je hodne zvere, je treba sazenice chranit pletivem nebo plastovymi specialnimi kosi pred okousanim.
Po vysadbe, pri niz se puda uslapala, je ji treba prokyprit. Okopavat se musi casto, aby se puda udrzela bez plevele a kypra.


Pestovani revy
V prirode a i pri nejjednodussim zpusobu pestovani se reva pne po stromech. Jako rostlina lianoveho vzrustu potrebuje oporu pri pestovani na vinici.
V soucasne dobe se k tomu pouzivaji takzvane dratenky, operne zarizeni sestavajici ze svisle do zeme zapustenych sloupku a vodorovne napnutych dratu prichycenych na sloupy. Sloupky museji byt z odolneho materialu, dnes se u nas obvykle pouziva beton (Vibrovany beton s armaturou. Vi-li nekdo, co to presne je, necht da vedet.). Uzivaji se sloupky s prurezem 8x8 cm, pro vysoke vedeni vinice 260 cm dlouhe, zapustene tak, ze dratenka ma vysku cca 190 cm, pro stredni vedeni 220 cm dlouhe, ktere se zahlubuji 60 cm do zeme, takze vyska dratenky je asi 160 cm.
Okrajove sloupky se zabetonuji a ukotvi protivzperou.
Betonove sloupky dobre odolavaji povetrnostnim vlivum, ale pokud se na vinici hodne pouziva mechanizace, museji se casto vymenovat, nebot jsou krehke a nevydrzi uder pri narazu.
Proto se ve vetsine ostatnich vinarskych kraju pouzivaji sloupky z kvalitniho, dukladne impregnovaneho dreva, anebo se uziva nejdrazsich sloupku z pozinkovaneho plechu ohnuteho do profilu U.
Pro stredni a vysoke vedeni revy se uziva vetsinou sestidrata sestava, dva spodni draty jsou silnejsi, dvakrat pozinkovane, o prumeru 2.8-3.1 mm. Nad nimi jsou dve dvojdrati (casto ne pevna, ale posuvna), pro ne je vhodnejsi nerezovy material o neco slabsi, az 1.4 mm, aby se o rezavy drat neposkozovaly letorosty a nelamaly se pak.
Kmen revy se necha dosahnou vysky nekolik centimetru nad prvni drat. Plodonosne jednolete revi se vyvaze mezi jednoduche draty, z nejpak na jare vyrazejici plodne letorosty se smeruji a vyvazuji vzhuru do dvojdrati.
Existuji i takove typy tvarovani revy, ktere vyzaduji zcela specialni dratenky
At uz vysadime ker revy roubovany, anebo pravokorenny (z rizku i semenace), nejprve je treba vypestovat kminek, pripadne jiny trvaly tvar stareho dreva.
Prvni rok po vysadbe (sazi se seriznuta rostlina, takze zjara vyzene vetsi mnozstvi bocnich vyhonu) omezime dostatecne brzy letorosty na pouhe dva. Jeden z nich zastipneme na delku 10-15 cm, druhy vyvazujeme po svisle opore vzhuru.
Je treba z nej vylamovat fazochy (mlade, neplodne letorosty vyrustajici v pazdi listu). Pokud bude rostlina radne osetrovana a hnojena, muze uz v prvnim roce dosahnout vysky 100-120 cm.
Pokud se v prvnim roce darilo, muzeme ve druhem jiz brzy najare vybudovat dratenku.
Kmen zkratime u odrud vyzadujicich stredni vedeni na 50-70 cm, u vysokeho vedeni 90-120cm. Odstranime po vyraseni vsechny letorosty krome tri nejvyssich, ktere zastrkame do dvojdrati dratenky.
Vyhon u paty kmene se zkrati na jedno ocko (pupen), je to takzvany zasobni cipek, z nejz muzeme v pripade potreby vypestovat novy kmen, kdyby mlady kminek podlehl mrazu ci jinym nepriznivym podminkam. Udrzuje se na nem vzdy pouze jeden letorost, a to pouze prvni 3-4 roky, pak se odstrani zcela.
Treti rok se jiz reze ruznym zpusobem podle toho, jaky zpusob vedeni bude v dalsich letech uzivan. (na obrazku klasicky rez na jeden tazen)

Popsana metoda plati pri intenzivnim osetrovani vinice. Pokud se reve nemuzeme plne venovat, ponechame prvni rok rust vsechny letorosty plne, odstranime je v druhem roce krome dvou a postupujeme jako pri intenzivnim osetrovani, pouze se zpozdenim jednoho roku.
Rok odklad je tu z toho duvodu, aby korenovy system dostatecne zesilil, takze i pri mene pravidelnem hnojeni a osetrovani ma reva sanci nasi peci (tj. brutalni prorezavani) prezit.

Tvarovani

Tvarovani revy delime na vedeni a rez.
Vedeni je tvarovani stareho, trvaleho dreva, rez rikame kazdorocnimu serezavani vyzraleho jednoleteho dreva (uz zdrevnateleho, rika se mu revi).
Da se rici, ze podle toho, jakym zpusobem chceme provadet kazdorocni rez, pripravujeme vedeni.
Rez urcuje, jake zatizeni jednotlivych keru (tj. kolik hroznu chceme mit na jednom keri) si muzeme dovolit. To zavisi na nekolika faktorech.
Jednak na odrude (a v mensi mire u stepovanych rostlin i na podnozi), na slozeni pudy a mnozstvi dostupne vlahy, a rovnez na stavu rostliny.
Zatizeni kere muzeme zhruba vyjadrit poctem ocek ponechanych celkem na keri. U velkopesteni je vsak rovnez dulezite, v jak hustem sponu (jak daleko od sebe) jednotlive rostliny rostou. Proto se pocita i zatizeni na plochu pudy.
Letorosty vyrustajici z ocek ruzne umistenych na vyhonu revy, maji ruzne vlastnosti. Cim blize je ocko ke kmeni (bazalni ocka), tim vetsi je vzrustnost letorostu, ale nizsi plodnost. Naopak letorosty z ocka dal od kmene lepe plodi (vyssi pocet hroznu i vetsi velikost hroznu i bobule, domnivam se, ze i vyssi cukernatost, ale to musim jeste overit), ale mene rostou.
Proto delime rez na kratky a dlouhy. Takto serezanym vetvim se rika cipky (kratke) a tazne (dlouhe).
Je zrejme, ze budeme-li rezat na cipky, ponechavame vyssi pocet vetvi, nez pri rezu na tazne. Tomu je treba uzpusobit tvar kminku, tj. stariny (vedeni).
Cipky delime na kratke (1-2 ocka), stredni (3-4) a dlouhe (5).
Dlouhy rez muze byt na 6-7 ocek, tomuto zpusobu se rika polotazen, a 8 a vic ocek − tazen.

Takze jak jsme si uz rekli, vedeni a rez revy urcuji geologicke a klimaticke podminky, odruda, zdravotni stav rostliny a to, jak huste je revou vinice osazena.

Napred si musime uvedomit, ze u revy plati pro tvarovani dvojnasobne to, co je zakladnim pravidlem rezu vsech ovocnych drevin: Nejdrive se musi urcit, ktere vetve a jak dlouhe na rostline ponechame, a vsechno ostatni musi bezpodminecne pryc.

V drivejsi dobe ze uzivalo zejmena takzvane vedeni na hlavu. Je to nizke vedeni (velmi kratky kmen), jako opora neslouzi dratenka, ale kul.
Starina se vedla tak, aby na velmi kratkem kmeni rosto horizontalne nekolik velmi kratkych vetvi hvezdovite do vsech stran. Kazdorocne se nechavaly kratke (dvojockove) cipky, a to vetsinou na dvouletem revi, protoze byly plodnejsi, nez cipky z ocek rostoucich primo na starine.

Nizke vedeni (jako prave vedeni na hlavu) ma nekolik vyhod, ale rovnez nekolik nevyhod.
Lepe vyuzivaji tepla naakumulovaneho do pudy a rovnez slunecni paprsky od zeme odrazene (to zejmena u vinic s kamenitou pudou na vapenci), takze hrozny drive dozravaji a zaroven mivaji i harmonictejsi slozeni chutovych latek, rovnez umoznuje hustsi spon keru, ale zaroven nizke vedeni znesnadnuje rucni praci na vinici (a znemoznuje mechanizovanou), zvysuje se nebezpeci napadeni plisni (plisen seda i plisen revova), reva drive rasi i kvete, takze je vetsi nebezpeci zmrznuti.
Proto se dnes uz obvykle uziva stredniho nebo vysokeho vedeni.
Oboji muzeme rozdelit na tvary vrcholovekordony. U vrcholovych tvaru se tazne ci cipky ponechavaji primo na vrcholu kmene. U kordonu se na starine ponechava rameno (vodorovna ci sikmo vedena vetev), a teprve na te se ponechava plodonosny obrost. V zasade se da rici, ze vrcholove tvary se uzivaji pro rez na tazne, kdezto kordony spise na cipky.
Vrcholovy rez na tazne se provadi nejcasteji jednim z techto zpusobu:

Guyotuv rez

Rynsko-hessenske vedeni (stredni vedeni jednokmenna a dvojkmenna forma a vysoke vedeni)

Srdcovy rez

A nejjednodussi − vedeni s rezem na jeden tazen

Tento zpusob se da nyni pouzivat u odrud proslechtenych na vysokou plodnost, v drivejsi dobe by pri takto malem mnozstvi ponechaneho revi sice na keri vyrostly obrovske a sladke hrozny, ale bylo by jich prilis malo, takze by byl tento rez nevyhodny.

Kordonovy pusob vedeni znamena, ze na starine se ponechava trvale rameno, ktere nese plodonosny obrost, at uz cipky, anebo tazne. Ramena byvaji obvykle vodorovna, ale uzivaji se i sikma nebo dokonce svisla.

Kordony jsou vhodne v teplem a dostatecne vlhkem prostredi, kde se rany na ramenech kordonu rychle hoji a starina dobre tloustne, takze vodiva pletiva zvladaji zasobovat cele rameno kordonu. Take se pri rychlejsim hojeni omezuje napadani stariny drevokaznymi houbami. V severnejsich vinarskych oblastech vsak se ramena spatne hoji, nesili a brzy odumiraji, a i pri velmi starostlive peci na nich slabne rust.
Moserovo vedeni je jednim z tvaru urcenych pro strojove udrzovanou vinici. Kere se vysazuji 3x1,2 m od sebe, takze trimetrovou mezerou projede i traktor. Kmeny se ponechavaji 1.2 metru vysoke, aby se pod nimi mohlo kyprit rovnez strojove. Ker ma tvar vodorovneho dvouramenneho kordonu, na nemz se ponechavaji delsi cipky anebo az polotazne a zasobni cipky dvouoke ke kazdemu z nich. Bezne se ponechavaji ctytri plodonosne cipky az polotazne, dva na kazdem rameni. Tretina letorostu se zastrkava do dratenky, dve tretiny se nechavaji viset do meziradi, a to tretina vlevo a tretina vpravo (stridave). Pri tomto zpusobu tvarovani lze prakticky vsechny prace krome rezu provadet strojove. V meziradi se obvykle vyseva zelene hnojivo. Pouziva se jako rez pro odrudy hodne plodne a s velkym hroznem.

Pro mene plodne odrudy s malym hroznem se uziva rez Sylvoz. Opet je treba, aby vinice mela dostatek vlahy.
Je to jednoramenny vodorovny kordon, na rameni, ktere je ve vysi druheho dratu, se ponechaji 2-3 dlouhe tazne. Ty se smeruji obloukovite dolu a privazuji k spodnimu dratu dratenky.

Zaclona je vlastne upravene Moserovo vedeni, kmeny se vsak ponechavaji 1,6 metru vysoke, rameno pouze jedno a na nem tri kratke cipky, a to v ohybu kordonu, uprostred ramene a na jeho konci. V mezerach nezi nimi pak jsou umisteny dva kratke polotazne. visici do meziradi, kazdy na jinou stranu. Vsechny letorosty visi volne do meziradi, pouze se rovnaji a musi se peclive provadet podlom, aby se letorosty nekrizily a listy se vzajemne nestinily.
Je to vedeni vhodne pro ranejsi velmi bujne rostouci odrudy.

Vertikalni kordin, zkracene vertiko, ma 0.6 m vysoky kmen, ktery vzhuru pokracuje svislym ramenem s kratkym obrostem dvouokych cipku. Ty se budto nechaji na kmeni rozmistene nepravidelne, anebo se lepe rozdeli do tri pater. Prvni patro se tvori ve vysi 0.6-0.8 metru. Cipky nesmeji byt delsi nez dvouoke, jinak se na rameni tvori mala postranni raminka, ktera pak snadno odumiraji a vycerpavaji rostlinu.
Obrost se musi stale udrzovat a sesazovat tak, aby rostl co nejtesneji u kmene.
Hodi se pro odrudy, ktere vytvareji ocka (i spici) primo na starine (Veltlinske zelene, Hibernal, Rulandske modre, Andre).
Jako dratenka se natahuje pouze jedno dvojdrati ve vysi konce ramene, mezi to se ukotvuji kovove tycky zarazene do zeme tesne u kere, ktere slouzi jako opora keri.
Neponechava se vice nez 6+8 dvouokych cipku, aby byl obrost ridky, dalo se volne prochazet radami, obrost se nezapletal a volne visel do meziradi.
Rez je snadny a rychly, je vyhodny zejmena v prikrejsich svazich, a umoznuje velmi dobre osluneni hroznu.

Palmeta je zpusob vedeni revy, pri nemz ponechavame ze stariny kmen a na nem do dvou stran rozprostrena ramena, tedy vlastne vetve.
Toto vedeni je velmi choulostive na podminky jak klimaticke, tak pudni. Tezko se da doporucit pro pestovani na velkych vinicich.
Cim mene ramen je na starine ponechano, tim lepe ker neidealni podminky snasi.
Na jednotlivych ramenech se ponechavaji spise pouze cipky, a to jeste velmi ridce, pri ponechani taznu ci hustsiho plodonosneho obrostu by bylo zatizeni prilis vysoke.

Palmet jsou ruzne typy s rameny vedenymi sikmo ci vodorovne a o ruznem poctu ramen, pripadne i vetvenych ramen.
Od experimentovani s palmetovymi tvary se v soucasne dobe upousti, jezto jsou jak velmi narocne na udrzbu pri rezu, tak prilis nachylne podlehnout narocnym podminkam.

Palmetove tvary se casto uzivaly, pokud byla reva vedena napriklad po zdi budovy a vubec tam, kde ma funkci krome vinorode i dekorativni.

Hnojeni

Vinna reva odcerpava z pudy obrovske mnozstvi zivin.
Cisla si samozrejme pamatovat nemusite, uvadim to pouze pro vasi predstavu.
Na jednom hektaru vinice odcerpa reva (pri vynosu 10 000 kg hroznu, coz je bezny vynos) za vegetacni obdobi 82 kg dusiku, 22 kg fosforu, 81 kg drasliku, 52 kg vapniku, 15 kg horciku... A samozrejme spoustu dalsich zivin, jichz neni zapotrebi takove mnozstvi, ale jichz je take v pude mnohem mene.
Je proto zrejme, ze doplnovani zivin formou hnojeni je nutnost. Hnoji se po castech, vzdy pred kyprenim pudy.
Je potreba dodavat jak organicka, tak mineralni hnojiva. Organicka ve forme chlevske mrvy, kompostu anebo zeleneho hnojeni (celkem na hektar by mely prijit asi 3 tuny organicke susiny).
Jako zelene hnojeni se uzivastridave zito, repka, vikev a jine bobovite, ktere se vzdy napodzim vyseji do kazdeho druheho meziradi. Pred kvetem revy se bud vpravi do pudy, anebo se pouze poseka a necha lezet.
Pokud se dari urdrzovat vysoky obsah humusu v pude (2-2,5%), je zajisten i dobry odber mineralnich latek.
Fosfaty a draslem se hnoji na podzim, neni to vsak nutne kazdy rok, vyuziva se agrochemickych rozboru.
Rovnez je nutne doplnovat horcik (ma ho v pude byt tretinove mnozstvi, nez drasliku) a bor. Nejjednodusii je vyuzivat kombinovanych hnojiv pripravenych pro vinnou revu, ta obsahuji i potrebne mikroprvky, ktere by se samostatne doplnovaly tezko.
Pokud se pouzivaji postriky proti skudcum a chorobam, je mozne do nich pridavat specialni tekute listove hnojivo pro mimokorenovou vyzivu. Pred kvetem a po nem reva takto ziviny dobre prijima.

Ochrana revy proti chorobam a skudcum

Reva trpi mnoha chorobami a je napadana velkym mnozstvim druhu hmyzu.
Proti tomuto nebezpeci se bojuje ruznymi zpusoby.

Prvni a nejbeznejsi jsou preventivni a lecebne chemicke postriky. Pouziva se jich 5-7 behem vegetacniho obdobi revy. Protoze Ruznych postriku existuje velke mnozstvi, navic se stale vyvijeji dalsi, nebudu se o nich konkretne zminovat. Lze je dohledat ve studijnich materialech.

Tam, kde je to mozne, se lepe hodi pouziti biologicke metody ochrany.
Proti mnohym chorobam lze revy chranit roubovanim na odolne, specialne vyslechtene podnoze, a pouzivanim odrud proslechtenych na odolnost proti chorobam.
Rovnez proti mnohym skudcum lze bojovat prirozenejsi cestou, a to napriklad vysazovanim dravych roztocu, kteri hubi mensi roztoce reve skodici, jako je halcivec revovy a vlnovnik revovy. Dravy roztoc Typhlodromys pyri, zejmena osvedceny typ „Mikulov„, po zakoupeni v laboratori a vysazeni do porostu na vinici i prezimuje a jeho populace se sama obnovuje.
Dalsi dulezity poznatek je ten, ze vinice, ktera neni nucena k prilis vysokym vynosum (prehnojovanim dusikatymi hnojivy a zaroven ponechavanim prilisneho mnozstvi letorostu, ktere se navzajem stini a umoznuji bujeni houbovych chorob), je mene nachylna k napadeni jak skudci, tak chorobami, a neni proto nutne pouzivat preventivnich chemickych prostredku ochrany. Proto se na vinici udrzi i prirozeni predatori mnoha jinak zhoubnych skudu, kteri se proto nemohou prilis rozmnozit. Nastoleni rovnovahy napomaha i zatravneni meziradi (specialnimi druhy travin a rostlin k tomu urcenych, ktere neodcerpavaji z pudy prilis vody. Z travin se pouzivaji nktere lipnice, psinecky a kotravy).
Vynosy takove vinice jsou potom mensi, ale kvalitnejsi hrozny umoznuji vyrobu vyberovych vin.

Reva trpi zejmena temito chorobami: padli revove, kaderavost evova, plisen revova, plisen seda, bila hniloba revy vinne, cervena spala revy vinne, oidium a perenospora (obrazky budou lepsi, nez popis, az je pripravim, umistim je na stranku a dam vedet)

Revu napadaji: halcivec revovy, vlnovnik revovy, sviluska revova, sviluska ovocna (to vsechno jsou rozoci, proti nimz pomaha Typhlodromys pyri), revokaz, ruzne druhy ovocnych obalecu, zejmena obalec mramorovany a obalec jednopasy (jdou odlovovat feromonovym lapacem), zobonoska revova (ale nepusobi velke skody, pokud se hodne premnozi, lze je snadno rucne sbirat, brouci i zamotky listu s larvami uvnitr jsou pomerne napadne).

Zatim bezvysledne se usiluje o nalezeni leku na virova onemocneni revy. Jedina moznost, jak zabranit v pripade napadeni sireni choroby po vinici, je vcas napadeny ker vykopat a spalit. Virova onemocneni prenaseji zejmena zivocichove jako pudni hadatka, cervci a msice. Take k jejich sireni dochazi pri mnozeni revy rizkovanim a pri roubovani.
Tato onemocneni jsou: Svinutka revy vinne, roncet revy vinne, lemovani zilek revy vinne, žilkova mozaika.

Rovnez zhoubnym onemocnenim je Bakterialni bobulovitost, ktera napada mrazem oslabene kmeny revy a i jinych ovocnych stromu.







Řez ořešáku

Řez ovocných stromů
Autor: Thinkstockphotos.com
Výsadbou ořešáku si zajistíme úrodu na několik desítek let dopředu. I pro další generace. Ořešáky patří mezi dlouhověké dřeviny. Budou plodit minimálně 45 let.

I o ořešáky je třeba se starat a udržovat je řezem. Pravidelným řezem se zvýší jejich úrodnost až o 40 %. Koruna stromu tak může plodit po celém svém objemu. Ořešáky řežeme na sklonku jara – do konce května. Hned jak vyraší listy. Rány se v tomto období rychle zacelují.
Řez po výsadbě – optimální výška vysazovaného stromu je 150–180 cm. Pokud budete vysazovat nižší stromek, pak jej po výsadbě nezakracujte. Pokud jste si vybrali k výsadbě kmínek jako proutek, tzv. špičák, pak jej jen zakraťte, aby nedosahoval výšky vyšší než 180 cm, a rozvětvila se mu tak koruna. Pokud jste si k výsadbě vybrali kmínek s korunkou, pak se na stromek podívejte s odstupem. Vyberte 3–4 hlavní větve kolem jedné (terminálního výhonu) a ty ponechejte. Ostatní odstraňte. Vybrané výhony, které budou tvořit kostru koruny, zakraťte na 2 pupeny. Průběžně odstraňujte přirůstající výhony buďto na větevním kroužku, nebo za prvním listem. Tyto výhony odstraňujte max. do poloviny srpna, aby se rány stihly do zimy zahojit. Dokud není ořešák pořádně zakořeněný, přírůstky budou minimální.

Řez po výsadbě neprovádějte – chcete-li pod ořešákem procházet, nebo ho máte blízko terasy a chcete pod ním posezení, pak určitě nezakládejte korunu níže než v 1,8 m výšky. Takto vysazený ořešák nepotřebuje v prvních letech vůbec provádět řez a počkáte tak, než sám vytvoří korunu. To může trvat i 5–8 let. Poté na jaře odstraňte suché větve a příliš hustě rostoucí větve. Pokud vám přijde, že se koruna hodně rozrostla, sesaďte horní větve tak, aby byl zachován klasický vzhled koruny stromu. Při řezu postupujte s citem.

Řez v druhém roce – ořešák není strom, který by bujně rostl a rychle přirůstal. Ve druhém roce nebude příliš mnoho přírůstků ke tvarování. Loňské výhony zakraťte na 2 pupeny. Zakrácení proveďte proto, abyste podpořili růst přírůstků minimálně o 50 cm. Pokud se přírůstky zadaří a vyrostou i více než 60 cm, pak je třeba je v polovině srpna zaštípnout na délku 60 cm. Tuto vychytávku proveďte i ve 3 a 4 roce stromu. Jestliže se vám zapěstování plodné koruny podaří, bude ořešák plodit již v 6–7 roce po výsadbě.

Udržovací řez – tento řez provádějte ve dvou až tříletém cyklu. Odstraňujte poškozené a uschlé větve. Větve, které se navzájem kříží a stíní si. Prosvětlujte korunu. Obecně má ořešák velmi vzdušnou korunu, tak vám tento řez nezabere příliš mnoho času. Vždy odstraňujte pouze větve, které na stromě nemají co dělat.


Zmlazovací řez – zmlazování koruny stromu provádějte u přestárlých a mrazem poškozených stromů. Poznáte to tak, že konce větví zasychají a odumírají. Strom tak má minimální přírůstky nového dřeva. Pokud přirůstá o 10 cm a méně, logicky klesá výnos a je nutné provést zmlazovací řez. Ořešáky jsou stromy s dobrou regenerací. Zmlazovací řez provádějte ihned po vyrašení nebo koncem srpna. Čím hlubší zmlazovací řez provedete, tím se strom více zregeneruje. Zmlazovacím řezem sesaďte korunu stromu na nejbližší nižší zdravou větev. Ořešák jako jedna z mála dřevin snese zmlazení na pařez – řez u země. Pak trvá 5–10 let než se zapěstuje nový plodný strom.
Ošetření po řezu – po řezu vždy ošetřete rány vhodným přípravkem – latexem. Tímto ošetřením předejdete možnému zahnívání nebo napadení stromu houbovitým onemocněním.

Upozornění – ořešáky mají velmi křehké větve. Při řezu dbejte pracovní bezpečnosti. Používejte pilky na teleskopických tyčích. Neseďte na větvi nebo se o ni neopírejte, pokud ji budete řezat. Mohla by se s vámi lehce odlomit. Řez ořešáků se provádí v srpnu, kdy je strom obsypán nezralými plody. Řez provádíme právě v tomto období. Nelitujte znehodnocených nedozrálých plodů. Za rok se jich dočkáte v mnohem větším počtu.


Sklizeň: Nechat padat a sbírat ze země co druhý den
až popadá asi čtvrtina ořechů, pak ořechy pravidelně setřásat.




Podobné:

Nejlepší pravidla

Máte nějaké životní zásady, kterými se řídíte? Například když se bavíte s učitelem nebo šéfem? Máte zásadu, ...

...


Hodnocení článku:
 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Není na něm nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.
------

  Napište svůj názor.