Čtení Bible obnoví váš život

Tisk na papír
 
menu
 

Cítím se sám, samaPloty kolem nás   (4 min.)


------

Citát z Bible:

Vede se někomu z vás zle? Ať se modlí! Je někdo dobré mysli? Ať zpívá Pánu!

Jk 5,13 E
(Další citáty)

------
éčko - logo Ethosu

Nejlepší články


Odcizují vám děti!
Děti vyrůstají a čím dále tím méně nás potřebují, ony nám nemají co říct, ale přejímají úplně jiné hodnoty, odcizují se nám - jako by nám je někdo kradl! - Jak je uchránit?

Kdyby žena věděla
po čem její muž touží stejně jako ona touží po tom, aby ji miloval, vážila by si ho daleko víc - a získala by jeho lásku.

Snažíme se žít slušně
a zhruba se držíme biblických příkazů. Na jeden ovšem možná zapomínáme: Buďte svatí. To je požadavek, abychom se podobali Bohu. Tak můžeme svým charakterem mezi lidmi vynikat.

Manželská nevěra
je krutá rána do života. Člověk má chuť se vyčítat, mstít, ale to nikam nevede... Existuje východisko? Co pomůže?

------

Doporučujeme


Modlete se za

Postavil kolem sebe plot

Když Bůh vyvedl Izraelce z egyptského otroctví, byli najednou svobodní. Žili sice na poušti, ale Bůh se o ně staral a zároveň je učil, jak žít na svobodě, a to tak, aby se to líbilo Bohu. Denně jim zajišťoval stravu, oblečení a přitom také poznávali, jaký je vlastně Bůh. Pak se dostali k hoře Sinaji, kde se Mojžíš kdysi setkal s Bohem osobně poprvé, Tam Bůh Mojžíšovi řekl: „Vyznač kolem mé hory hranici, aby se k ní nikdo nepřiblížil!“ Bůh je nedotknutelně svatý. Proto musel Mojžíš vytyčit lidu hranice, kam až můžou jít.

Hranice potřebujeme!

Zkouším se vžít do Mojžíšovy role: „Mám ten kolík dát sem? Nebo až sem?“ Někdy se dá diskutovat, kde přesně má ta hranice být − metr sem, metr tam − možná na tom zase tak přesně nezáleželo − to ve chvíli, kdy Mojžíš hranici vytyčoval. Potom už byla hranice pevná.

Hranice jsou potřebné pro naši orientaci a bezpečí. Bez nich je člověk zmatený, bezradný. Silnice bez čar, obchody bez cen, pracovní vztah bez stanovené mzdy a popisu práce − to se žije těžko. Člověk pak každou chvíli udělá chybu, buď ublíží druhým, nebo sobě. Je třeba, abychom pravidla a hranice měli a znali je a také je předávali těm, kteří nám jsou svěřeni, za které neseme odpovědnost. Může to být mladší sourozenec, děti, podřízení nebo kolegové v práci, lidé ve sboru... Než abychom nad nimi stáli a v každém situaci jednotlivě říkali, co mají dělat, je lepší stanovit pravidla.

Když hranice překážejí

Bůh ale není takový, že by stanovil odosobněná pravidla a šel si po svých. Domlouval s Mojžíšem, co má udělat, aby on Bůh mohl bydlet mezi svými, uprostřed svého lidu. K tomu bylo nutné překonat příkrý rozpor mezi lidskou hříšností a Boží svatostí. Mojžíš měl pro Boha uprostřed tábora Izraelců postavit speciální objekt, jakýsi stan obehnaný vysokým bílým plotem a dovnitř směl člověk pouze s obětí. „Budu se tam setkávat se syny Izraele a místo bude posvěceno mou slávou.“ (2. Mojžíšova 29,43)

Bůh stojí o to, aby ty hranice mezi ním a námi být nemusely. Záleží mu na bezprostředním vztahu s námi, který bychom s ním mohli mít nepřetržitě − i za cenu oběti. Ve Starém zákoně to byly ovce či dobytek, dnes nám cestu k Bohu umožňuje oběť Pána Ježíše Krista, který umřel za nás, aby tak překonal propast, hranici, která nás od Boha oddělovala. Z naší strany je možné ji překonat vírou, že jeho smrt platí i pro nás osobně.

Zbytečné hranice

A potom jsou ještě nepotřebné hranice. Ty si vytváříme sami kolem sebe jako ploty, aby k nám druzí nemohli blíž, když si nerozumíme a „nemusíme se“. Máme své soukromí, své poklady, svá tajemství a možná také své hříchy a nechceme, aby nám do toho druzí viděli nebo dokonce mluvili. Jen si hrajeme na skoro dokonalé a často je to tak, že jsme na tom stejně my i ti, před kterými se skrýváme.

Bourání plotů vyžaduje oběť. Když si uvědomím, co obětoval Pán Ježíš Kristus, aby zboural plot mezi námi a Bohem, neměli bychom potom být ochotni přinést (daleko menší) oběť pro to, abychom zbourali plot mezi sebou a druhým, často blízkým člověkem? Tou obětí bude možná sebezapření, skousnutí křivdy, odpuštění. Pohled na Ježíšovu oběť nám v tom pomůže. Pomůže nám uvěřit, že zbourání plotu bude mít daleko větší přínos než jeho udržování. Pak se můžeme navzájem obohacovat svými poklady a třeba i zkušenostmi s tím, jak jsme se vypořádali se svými hříchy a tajemstvími, za které bychom se jinak styděli.

Jan Vopalecky, leden 2019


Hodnocení článku:
 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu. (1)
 Není na něm nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.
------

  Napište svůj názor.

Kam pokračovat?

www.ethos.cz/vyznac-hranici.php

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Zapomenutý příkaz: Buďte svatí

William MacDonald
Zapomenutý příkaz: Buďte svatí
ALEF Křesťanské sbory, běžná cena 190 Kč
Naše sleva: 13 Kč
Vaše cena: 177 Kč

ks

Říkáte: »Sloužit Bohu není k ničemu. Co z toho, že jsme před ním drželi stráž a že jsme chodili před Hospodinem zástupů zachmuřeně? 15  Proto za šťastné pokládáme opovážlivce. Mají úspěch, ač se dopouštějí svévolností, pokoušejí Boha, a přece uniknou.«„ 16  Tehdy ti, kteří se bojí Hospodina, o tom rozmlouvali; Hospodin to pozoroval a slyšel. A byla před ním sepsána pamětní kniha se jmény těch, kteří se bojí Hospodina a mají na mysli jeho jméno. 17  “Ti budou, praví Hospodin zástupů, v den, který připravuji, mým zvláštním vlastnictvím, budu k nim shovívavý, jako bývá shovívavý otec k synu, jenž mu slouží.„ 18  Potom uvidíte rozdíl mezi spravedlivým a svévolníkem, mezi tím, kdo Bohu slouží, a tím, kdo mu sloužit nechce. Malachiáš 3,14-17


Tedy zbytečně jsem si uchoval ryzí srdce a dlaně omýval nevinností? 14  Každý den se na mě sypou rány, každé ráno bývám trestán. 15  Kdybych řekl: “Budu mluvit jako oni„, věrolomně bych opustil pokolení tvých synů.Žalmy 73,13