Citát z Bible:
A bohatý ať myslí na své ponížení - vždyť pomine jako květ trávy:
Jk 1,10 E
(Další citáty)
Nejlepší články
Odcizují vám děti!
Děti vyrůstají a čím dále tím méně nás potřebují, ony nám nemají co říct, ale přejímají úplně jiné hodnoty, odcizují se nám - jako by nám je někdo kradl! - Jak je uchránit?
Kdyby žena věděla
po čem její muž touží stejně jako ona touží po tom, aby ji miloval, vážila by si ho daleko víc - a získala by jeho lásku.
Snažíme se žít slušně
a zhruba se držíme biblických příkazů. Na jeden ovšem možná zapomínáme: Buďte svatí. To je požadavek, abychom se podobali Bohu. Tak můžeme svým charakterem mezi lidmi vynikat.
Manželská nevěra
je krutá rána do života. Člověk má chuť se vyčítat, mstít, ale to nikam nevede... Existuje východisko? Co pomůže?
Doporučujeme
Modlete se za
Když to začíná slzami
Několikrát se mi v životě už stalo, že jsem věděl, co mám dělat, ale vůbec se mi do toho nechtělo. Únava, nechuť, jiné přitažlivější věci byly silnější. Ale nakonec jsem se překonal a udělal jsem, co jsem udělat měl. Měl jsem u toho pocit marnosti, nesmyslnosti, ale říkal jsem si přitom, že to třeba bude mít nějaký užitek.
Pak jsem měl radost, když jsem narazil na verš v pravém sloupci. Co když to jediné, co jednou bude mít skutečnou cenu, bude právě to, co vznikalo se slzami, v bolestech, možná v nejistotě. A Bůh to ocení právě proto, že jsme to nevzdali, ale vytrvali jsme, odolali jsme nechuti, strachu − a právě to Bůh ocení.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Tato myšlenka má ještě jeden rozměr. Vyjadřuje ho Ježíš slovy: „Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a nezemře, zůstane samo. Zemře-li však, vydá mnohý užitek“ (Jan 12,24). Ten začátek, rozsévání, je něco strašně těžkého, bolestného − je to umírání! Ale když v něčem umřeme, pak to přinese mnohonásobný užitek. Z celkového pohledu neztratíme na tom ani my, protože Ježíš pokračuje slovy: „Kdo miluje svůj život, ztratí jej; kdo nenávidí svůj život v tomto světě, uchrání jej pro život věčný“ (Jan 12,25).
Až budeme zase muset dělat něco, do čeho se nám nechce, zkusme si uvědomit, jestli právě to není třeba rozsévání drahocenného semene, které nám i druhým přinese velkou radost. Toto vědomí je pro nás povzbuzení, abychom všechno, co děláme, snadněji dělali „jako pro Pána, a ne jako pro lidi“ (Koloským 3,23).
Jan Vopalecký,
