Citát z Bible:
Hospodine, ukaž mi svou cestu, veď mě rovnou stezkou navzdory těm, kdo proti mně sočí.
Ž 27,11 E
(Další citáty)
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Dodnes mi je nepříjemné, když si na to vzpomenu...Ve svém nadšení, že jsem zachráněn z moci tmy a přišel jsem ke světlu v Pánu Ježíši, jsem z druhými lidmi horlivě mluvil o Ježíši. Měl jsem hodně známých, hlavně mezi studenty. Pravidelně jsme se setkávali a pracovali na společných projektech.
Bylo to po jednom takovém pracovním setkání. Spolužák zůstal ještě chvíli sedět u kafé a buchet. Chtěl jsem využít příležitost a mluvit s ním o Ježíši. Napřed udiveně poslouchal, trochu se ptal, někdy se usmál, nakonec jakoby ztratil zájem, něco jsem ještě přidal − pokusil jsem se mu přiblížit, kam vede cesta bez Boha. Když jsem vyslovil „peklo“, zděsil se:„Proč mi to vykládáš!? To mi chceš nahnat strach?“ Bez velkého přemýšlení jsem odpověděl: „Ne, to je z lásky!“ Ale on zmínku o pekle vůbec nepochopil jako projev lásky. „No co, chybami se člověk učí,“ pomyslel jsem sei.
Dodnes často slyším, že když mluvím o pekle, tak tím chci nahánět strach. Nám křesťanům se podsouvá, že peklo je hybnou silou křesťanského životního stylu. Je to ovšem hodně zjednodušený pohled.
Bůh nám v Bibli předkládá dvě cesty. Izraelcům nabídl cestu požehnání a cestu prokletí. Izraelci si mohli vybrat. Bůh nikoho nenutí. Když čteme Bibli, což je Boží slovo, a uvědomíme si, kolik prostoru ona věnuje nabídce požehnání, vidíme, že Boží hybnou silou je právě požehnání. Všem lidem chce žehnat a přitahuje si je provázky lásky.
Celý článek najdete v Ethosu 2011/2
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!