Citát z Bible:
Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.
1Pt 4,14 E
(Další citáty)
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Když Herodes Ježíše spatřil, velmi se zaradoval; už dávno si ho totiž přál vidět, poněvadž o něm mnoho slyšel, a doufal, že uvidí, jak dělá nějaký zázrak.
Co myslíte, že by se stalo, kdyby Ježíš udělal Herodovi radost a v situaci, kdy před ním stál jako odsouzenec, opravdu udělal nějaký zázrak, nějaké znamení?
Myslíte si, že by ho Herodes propustil? Že by uvěřil: „To je Boží Syn, Kristus, který přišel zachránit svět!“
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Moc si to nedokážu představit. V Ježíšově příběhu říká Abraham boháči: „Když ti tvoji bratři neuvěřili na základě toho, co slyšeli z Mojžíšova zákona a proroků, neuvěřili by, ani kdyby vstal někdo z mrtvých.“
Herodes rád poslouchal Jana Křtitele, považoval ho za proroka − ale přesto se nezdráhal ho kvůli tomu, aby si zachránil jakous takous pošramocenou pověst, nechat popravit. Myslíte si, že by teď − navzdory křiku velekněží a davu − Ježíše osvobodil?
Nemyslím si, že by k tomu, aby lidé uvěřili, pomohly zázraky. Jak je tedy přesvědčit?
Odpověď vidím v biblickém textu: „Víra je tedy ze slyšení zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo“ (Římanům 10,17). Nezbývá tedy než s lidmi mluvit, o tom, jakou má Kristus moc proměňovat naše životy a jak proměňuje nás samé.
Jan Vopalecký, únor 2020
Cílem církevní kázně není odsoudit a potrestat, ale přimět k návratu. Toto téma je důležité, i když nepříjemné, ...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!