Citát z Bible:
Když jsem jej spatřil, padl jsem k jeho nohám jako mrtvý. I položil na mne svou pravici a řekl: „Neboj se. Já jsem první i poslední."
Zj 1,17 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Řecká mytologie vypravuje o jednom mladém muži, který nikoho neměl rád – až do dne, kdy ve vodní hladině uviděl svůj obličej. Okamžitě se do svého obrazu zamiloval. Byla to tak vášnivá láska, že se jí pořád užíral, až zemřel a stal se květinou, která má po něm jméno: narcis.
Narcistická sebeláska však není nic dobrého! Narcismus je odporný a měli bychom se před ním všemožně varovali.
Přesto nás list Efezským (5,28-30) vyzývá ke zvláštní vznešené sebelásce: „Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe. Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev; vždyť jsme údy jeho těla.“ „Sebeláska“, kdy milujeme vlastní ženy, je založena na jednotě těla, na hlubokém duševním sdílení v manželství, které může vést dokonce tak daleko, že ti dva si jsou navzájem podobní.
Milovat své ženy jako vlastní tělo je něco velkolepého. Znamená to připisovat jí stejnou důležitost, stejnou hodnotu, „stejnou existenciální velikost“ jako sobě. Je pro nás stejně reálná jako já sám pro sebe. Ona je já.
Fyzická oblast
První oblastí je oblast fyzická. Dr. Robert Seizer v knize o své práci lékaře píše, jak jedné mladé ženě při operaci odstraňoval nádor a přitom bylo nutné přerušit lícní nerv, což znamenalo, že její rty a ústa budou trvale zkřivená, ochrnutá. Lékař k tomu píše:
Její mladý manžel stojí u nemocniční postele na protější straně a ve večerním světle lampy se zdá, že je jim spolu dobře, že se cítí v bezpečí a v soukromí. Co to je za lidi, kladu si otázku. On a ta její křivá ústa, která jsem jí způsobil – a oni se jeden na druhého dívají s takovou touhou, uvolněně. Mladá žena se ptá: „Ta moje pusa už tak zůstane?“ − „Ano,“ odpovídám jí, „bylo nutné přerušit nerv.“ Přikývne hlavou a zmlkne. Ale mladý muž se usměje: „Mně se to líbí,“ říká tiše, „je to tak nějak milé.“ – Jemně se skloní a na její křivá ústa jí vtiskne polibek. Jsem u nich tak blízko, že vidím, jak se jeho rty tvarují, aby je přizpůsobil jejím a dokázal jí, že se budou pořád ještě moct líbat...
Celý článek najdete v Ethosu 2007/4
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!