Citát z Bible:
Zpívaný žalm. Píseň ke dni odpočinku. Jak dobré je vzdávat Hospodinu chválu, tvému jménu, Nejvyšší, pět žalmy,
Ž 92,1-2 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Ve Zjevení 19,2 jsou uvedeny tři důvody, proč celé nebe jásá. Uctívání má vždy konkrétní opodstatnění. K uctívání nás vede poznání Boží podstaty, Božích cest a Božích činů.
To je důležité v době, kdy stále více křesťanů má pohanské představy o uctívání. Myslí si, že uctívat znamená prožívat pohnuté pocity a nechat na sebe působit vnější vlivy jako hudbu, tleskání, tanec a podobně. To je však podstata pohanského uctívání, tak uctívají své bohy hindové nebo muslimští dervišové.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Impuls k chvalám a uctívání nepramení z prostředí nebo pocitů, ale vychází od samého Boha. David říká: „Od tebe pochází má chvála ve velikém shromáždění“ (Žalm 22,26) a „Vždyť od tebe je všechno a ze tvé ruky jsme ti dali“ (2. Paralipomenon 29,14).
Chválit Boha znamená vědomě, rozumem formulovanými slovy reagovat na to, co Bůh řekl a udělal. Proto musíme napřed Boha znát, musíme vědět, kdo Bůh je a co udělal. K tomu nás nepřiměje a neuschopní nic jiného, než když se zabýváme Bohem v jeho slovu. Jen takovým způsobem se učíme Boha uctívat v duchu a v pravdě (Jan 4,24) a Boha chválit duchem i myslí (1. Korintským 14,15).
Benedikt Peters,
vybráno z knihy Otevřená pečeť [Geöffnete Siegel], CLV 2008, str. 175
https://clv.de/clv-server.de/wwwroot/pdf/256203.pdf
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Spasení, sláva i moc patří Bohu našemu, protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy! Vždyť odsoudil tu velikou nevěstku, která přivedla zemi do záhuby svým smilstvím, spravedlivě ji potrestal za krev svých služebníků, která lpí na jejích rukou.„
Zjevení 19,1-2