Citát z Bible:
Nato lid křičel k Mojžíšovi. Mojžíš se modlil k Hospodinu a oheň uhasl.
4M 11,2 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Ve sboru jsme jako v rodině − sourozenci v Kristu, máme Otce, jsme si navzájem bratry a sestrami. Na zdravé rodině je cenné to, že vztahy uvnitř ní jsou stabilní − bratra neprodáme, když zlobí; když je nám nějaký cizí kluk sympatický, tak ho nekoupíme, aby byl naším bráchou. Do rodiny se člověk dostane narozením.
Starší sourozenci se starají o mladší, a to podle pravidel, které tvoří rodiče. Pokud si starší sourozenci počínají panovačně, svévolně, vymýšlejí vlastní pravidla, tak to není v pořádku. Všichni mohou a mají být ve spojení s Otcem a v rodině (sboru) uplatňovat jím daná pravidla.
Rodina také z něčeho žije, potřebuje potraviny, jídlo. Ani ve sboru bychom neměli trpět hladem. Je pravda, že dětem se někdy nechce jíst − jídlem přitom myslím čtení Bible. Právě v ní, v Božím slově můžeme čerpat pro svůj život obsah, smysluplnost, naději. Znáte to − děti se před obědem namlsají sladkostí, neobědvají a brzy po obědě pak shánějí, co je kde k snědku − nejlépe zase čokoládu. A rodiče aby pak vymýšleli, jakými fintami do nich dostat aspoň polívku, aby snědly zdravého.
Nevím, kolik lidí v našem sboru pravidelně a zdravě jí = čte Bibli s užitkem, čerpá z ní obsah, vedení, rady, útěchu, povzbuzení, radost...
Ano, shromáždění by mělo přinášet potravu, ale přiznávám, že to není vždy dostatečné. Rád bych, aby se každé dítě, každý bratr a sestra naučil živit Božím slovem sám. Nakolik můžu, rád bych k tomu komukoli pomohl. Myslím tím číst Bibli pravidelně, postupně, nejen námatkově, nejen pamlsky jako jsou Žalmy nebo Přísloví. Jako velmi dobré vidím, když toto jídlo můžeme trávit spolu − povídat si spolu mezi sebou o tom, co kdo četl, a co kdo tak přijal.
Jan Vopalecký
Cílem církevní kázně není odsoudit a potrestat, ale přimět k návratu. Toto téma je důležité, i když nepříjemné, ...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!