Citát z Bible:
Kvůli mně však ať se nemusejí hanbit, kdo složili svou naději v tebe, Panovníku, Hospodine zástupů, ať kvůli mně se nemusejí stydět ti, kdo tě hledají, Bože Izraele!
Ž 69,7 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Občas, ale ne zase příliš často, se mě manželka různými způsoby ptá, co bych chtěl, co bych si přál, čeho bych chtěl dosáhnout, kam napnout síly, u čeho mám srdce. Taková otázka mě vždycky polechtá, najednou se cítím jako rybář, co ulovil zlatou rybku, nebo jako Šalomoun, kterému Bůh nabídl, že si může přát cokoliv.
Vždycky začnu mluvit o tom, čím se právě v daném období zabývám, co mi leží na srdci, o úkolech, výzvách, které mám před sebou, někdy i z dlouhodobého hlediska.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Musím se přiznat, že ta přání, cíle jako by podléhaly inflaci. Když je člověk nerozvíjí, tak se předměty touhy smrsknou do všedních potřeb, nic nápaditého, nic nového.
Musím poznamenat, že si cením toho, že mi manželka takové otázky klade. A zjistil jsem, že se mě sice ptá, chce slyšet moje odpovědi, ale sama se s tím také potýká, utváří si podle toho i svoje odpovědi – není divu, vždyť patříme k sobě.
Po posledním takovém rozhovoru jsem si uvědomil, že mi dosud většinou šlo o věci, činnosti, možná i o lidi a změny v jejich životech. Ale tentokrát mi zazněl v mysli verš: „Můj synu, dej mi své srdce“ (Přísloví 23,26). K čemu že mám přiložit srdce? Kde že mám mít své srdce, kam nasměrovat, zaměřit své touhy?
Jako tatínek jsem vždycky moc rád, když mi některé dítě dá najevo svou přízeň, lásku, když mi „dává své srdce“, ať už je to dárkem k narozeninám, nebo když jdeme na procházku a dá mi ruku. A stejně tak po tom touží Bůh.
Co to znamená? – Když je člověk nadšený pro nějakou celebritu, shání o ní všechny možné informace, má její fotku, podpis, ví o ní kdeco, zajímá se, co právě dělá, a také ji mezi svými kamarády a vrstevníky propaguje.
Řekl bych, že právě o to stojí náš nebeský Otec. Touží po našem zájmu, po naší lásce, vztahu s ním z naší strany. Jde mu o to, abychom mu důvěřovali (Židům 11,6), obraceli se na něho s radostmi i starostmi, abychom ho chtěli poznávat a žít s ním. Takového upřímného vztahu si Bůh nesmírně váží, slibuje nám svoji blízkost, věrnost, a to přesto, že nás neuchrání různých těžkostí a zkoušek. K tomu některé citáty z Bible: „Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.“ (Přísloví 16,3) „Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží.“ (1. Petrův 5,7) „Všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha.“ (Římanům 8,28).
Tak přemýšlím, jak dále rozvíjet myšlenku, co to znamená „dát někomu své srdce“; ne něčemu, ale někomu, konkrétně tomu, kdo dává obsah a náplň života.
Jenda Vopalecký
Sedmnáctiletá Joni, která myslela na kluky, líčení a svého koně. Měla své sny a touhy, ale všechno se změnila, ...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!