Tam byl Jákobův pramen. Ježíš, unaven cestou, se posadil u toho pramene. Bylo kolem poledne. Tu přišla samařská žena, aby načerpala vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“
(Bible, J 4,6 E)
Výsledek naší práce
Dej mi napít!
Ježíš unavený cestou si sedl na studnu. V tom přišla z vesnice nějaká žena, aby nabrala vodu. Ježíš ji poprosil: „Dej mi prosím napít.“
Žena nabírala vodu pro svou domácnost, byla to její práce, musela na to vynaložit nějakou námahu. A Ježíš by rád něco z výsledku její práce. Jako by vyjadřoval: „Vidím, že pracuješ, že se namáháš − mohl bych prosím mít něco z té tvé námahy i já − dej mi prosím napít.“
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Každý z nás nějak namáháme, pracujeme − a Ježíš bych chtěl taky něco mít z té naší námahy. Co máme k dispozici? Co mu dáme?
Jaký užitek může mít Bůh z našeho studia, zaměstnání, z našeho snažení, úsilí? Co mu dáme? Peníze? Myslím, že Ježíš chce něco osobnějšího, třeba čas, srdce, možná abychom věnovali pozornost těm, kdo ji nějakým způsobem potřebují.
Žena byla tak vykulená z toho, že se s ní vůbec baví, divila se, pak se pořád vyptávala, povídala − a nakonec mu vůbec nic nedala.
Co by mohl mít Ježíš z našeho úsilí?
Jan Vopalecký, říjen 2021
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!