Čtení Bible obnoví váš život

Tisk na papír
menu


------

Citát z Bible:

...Nesmýšlejte výš, než je třeba smýšlet, ale smýšlejte tak, abyste jednali rozumně, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.

Ř 12,3 E
(Další citáty)

------
éčko - logo Ethosu

Zajímavé články


Do nového kroku
Máme nejistotu, obáváme se, jaké to bude? Pokud nejdeme proti svědomí, udělejme první krok a Bůh se vyjádří.

A co on?
Trápí nás, že ten druhý je lepší, má víc, má lepší podmínky? Zaměř se na to, co máš a naplno toho využij.

C. Snažíme se žít slušně
a zhruba se držíme biblických příkazů. Na jeden ovšem možná zapomínáme: Buďte svatí. To je požadavek, abychom se podobali Bohu. Tak můžeme svým charakterem mezi lidmi vynikat.

D. Manželská nevěra
je krutá rána do života. Člověk má chuť se vyčítat, mstít, ale to nikam nevede... Existuje východisko? Co pomůže?

------

Doporučujeme

Využít prostor a udělat v něm pořádek

Čtu Bibli od začátku do konce a pak jdu zase na začátek. Teď nedávno mě přitom trklo, jaký je rozdíl mezi koncem a začátkem. Zjevení na konci Bible ukazuje krásný, dokonale uspořádaný svět bez bolestí, kde je všechno zajištěno, zato v Genesis na začátku je země pustá a prázdná. A při čtení první knihy Bible mě mrazí, že to bude trvat zase celé věky, než to Bůh dá ve Zjevení do pořádku.


Na začátku historie světa je tedy jakýsi prostor, kde nic není. Bůh mohl stáhnout roletu, zavřít a odejít hledat něco jinam, kde snad není tak pusto a prázdno.

Ale Bůh je tvořivý! Tu pustou zemi nenechává tak. Chvíli se vznáší nad vodami, ale nenechá se pohltit pustotou, prázdnotou ani vodami. A začíná jednat. Jako první vnese do pustého, prázdného prostoru, do směsi vody a souše (že by bahna?) něco úžasného: světlo.

Najednou je vidět tu spoušť a prázdnotu, všude voda a země, všechno pomíchané a první, co Bůh dělá, je to, že odděluje. Odděluje od sebe tmu a světlo a pojmenovává den a noc. Potom odděluje od sebe vodu a zemi, z nekonečného bláta (směsi země a vody) vzniká souš a moře. Je zajímavé, že neupřednostňuje jedno s tím, že to druhé odsoudí a vyhodí. Obojí je třeba, země i voda, světlo i tma. Obojí je však třeba odlišit, pojmenovat, oddělit a všemu přidělit správné místo a správnou roli.

O kousek dál (1. Mojžíšova 2) čtu, co má dělat Adam: má pojmenovat a roztřídit vše stvořené, má se zorientovat v řádu, který Bůh zavedl, a udržovat ho.


Tento postup, jak Bůh vnáší řád do nekonečného zmatku a prázdnoty, mě inspiruje v tom, jak i já můžu vnášet pořádek do svých věcí. Asi všichni vnímáme kolem sebe určitý prostor, kde je někdy možná trochu zmatek nebo prostě „pusto a prázdno“. Když si vezmu třeba svůj počítač, pokoj, garáž, zaplevelenou zahrádku nebo už jen ne/pořádek v šuplíku. Je to můj prostor a já vím, že ho můžu a mám zaplňovat a zkrášlovat?

Když řeknu našemu malému klukovi, aby si udělal pořádek v šuplíku − jak postupuje? Napřed roztřídí tužky, papíry, knížky, možná brýle nebo i ponožky, pak rozdělí tužky na barevné pastelky, obyčejné tužky a pera, potom pastelky podle barev a nakonec si všechno zase do šuplíku naskládá (snad kromě ponožek, které patří jinam).

Tento princip platí i pro další oblasti, kde mívám nepořádek nebo zmatek, někdy to je moje myšlení nebo třeba moje vztahy s druhými lidmi.

Když prožiju nějaký otřes, zklamání nebo i jen obyčejnou změnu, která mě nějak rozhodí, je dobré si sednout, jednotlivé myšlenky roztřídit, třeba i napsat na papír, pojmenovat, co bylo, co je, co sám chci, co můžu, co nemůžu, kde potřebuji pomoc − jednotlivé body vyčlením a pojmenuju. To se učím od Boha, jak se dělá pořádek.

Totéž platí pro vztahy s druhými lidmi. Znamená to uvědomit si, kdo jsem, co je moje role, moje vina, co je moje právo, potom jaká jsou práva, viny nebo povinnosti toho druhého, o tom můžeme spolu mluvit a udělat si ve vztahu pořádek.

A ve vztahu s Bohem to platí také. Čtením Bible se snažím získat světlo, uvědomit si své postavení, Boží povolání pro sebe nebo taky svůj hřích a pak o tom s Bohem mluvím. Hřích musím vyznat, přijmout odpuštění, které Bůh v Kristu nabízí, a chopit se úkolu, který pro mě Bůh má. To vnáší do života řád, naplňuje smyslem a cílem, ze kterého máme radost my i Bůh.

Jan Vopalecký, září 2018


Hodnocení článku:
 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls. (1)
 Dávám mu za pravdu.
 Není na něm nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.
-------------

  Napište svůj názor.

www.ethos.cz/zaplnit-prostor-poradek-vnest-svetlo.php

Nákupem knih podpoříte tento web.

Víra, která jedná

John MacArthur
Víra, která jedná
Didasko, běžná cena 269 Kč
Naše sleva: 11 Kč
Vaše cena: 258 Kč

ks

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. 2  Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se duch Boží. 3  I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. 4  Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. 5  Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první. 6  I řekl Bůh: „Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!“ 7  Učinil klenbu a oddělil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak. 8  Klenbu nazval Bůh nebem. Byl večer a bylo jitro, den druhý. 9  I řekl Bůh: „Nahromaďte se vody pod nebem na jedno místo a ukaž se souš!“ A stalo se tak. 10  Souš nazval Bůh zemí a nahromaděné vody nazval moři. Viděl, že to je dobré.
Genesis 1,1-10