Citát z Bible:
Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.
1J 1,9 E
(Další citáty)
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Co to znamená žehnat?
Biblický význam je doslova „říkat dobro“. Co to ale znamená? Může to znamenat pochvalu, poděkování, ale cítíme, že slovo „žehnat“ znamená víc. Jiný význam slova požehnání (z hebrejštiny) je „kleknout si, žehnat“. České slovo žehnat zní divně, ale s významem „žeh, žhnout“ nemá nic společného. „Žehnat“ vzniklo z německého „segnen“, a to z latinského „signare“, označit. Ale to už jsme někde jinde.
Prakticky může žehnání znamenat obyčejné „přání dobra“. Kdybych řekl „přiřknout“ nebo „svolávat“, tak mi to trochu zavání něčím nadpřirozeným, neosobním, až okultním.
Žehnání chápu jako něco víc než přát dobro. To děláme k narozeninám, k novému roku, ale například pojmu „dát rodičovské požehnání“ rozumím tak, že dítěti vyjadřuji: „Vidím tě jako dobrého, dávám ti své dobro a chci, aby tě mé dobro doprovázelo.“ Možná něco jako: „Bude tě doprovázet můj dobrý pohled.“
Teď se dostáváme k Božímu požehnání, to je něco víc! Když Bůh stvořil lidi, ale i později, čteme si, že Bůh... požehnal. Bůh řekl, dal své dobro. A to je víc, než když dobro dávají nebo přejí lidé.
Pokud bych měl někomu žehnat, požehnat, raději budu přát (ale i svolávat, protože už to není neosobní, ale je v tom Bůh) dotyčnému Boží dobro. Ať ho doprovází, ať mu dává najevo svou přítomnost (Ex 33,14). A člověk ať si je vědom Božího dobra, které má z milosti.
Kniha pro děti, aby pochopily, že pošpiněný šat, pošpiněný život Bůh dokáže očistit a člověk se tak stan ...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!