Důsledky toho, když bereme Boha vážně

6  Syn ctí svého otce a služebník svého pána. „Jsem-li Otec, kde je úcta ke mně? Jsem-li Pán, kde je bázeň přede mnou, praví Hospodin zástupů vám, kněží, kteří zlehčujete mé jméno. Ptáte se: »Čím zlehčujeme tvé jméno?«

7  Přinášíte na můj oltář poskvrněný chléb a ptáte se: »Čím jsme tě poskvrnili?« Tím, že říkáte, že Hospodinův stůl není třeba brát vážně.

8  Když přivádíte k oběti slepé zvíře, to není nic zlého? Když přivádíte kulhavé a nemocné, to není nic zlého? Jen to dones svému místodržiteli, získáš-li tak jeho přízeň a přijme-li tě, praví Hospodin zástupů.

9  Tak tedy proste Boha o shovívavost, aby se nad námi smiloval. Vlastní rukou jste to činívali. Cožpak mohu někoho z vás přijmout? praví Hospodin zástupů.

Ma 1,6

Pohrdaní. Izr nevidi Bozi slávu.

Proto nosi crippled obětí.

#Jak jsi devoted fotbalu, sudoku, knihám, žvýkačce, fb... To vse je neúcta k Bohu.

# Když nectíte mé slovo, ja nectím vaše pra.

Bůh říká: nechte toho, a zavře dveře.

Radeji “přirozeně„ než se přetvařovat. Ale cilem neni pretvarovat ae, ani to opustit, ale vrátit Bohu jeho úctu. Vidět Noží slávu.

Každé koleno! Být uchvácen Kristem, Boží slávou.

Ass jako spolek pojištených proti peklu.

Ma 1,14: proklet s lacinou chválou, shvalou se žvýkačkou, se sudoku...

Ta úcta nám otevre oci, jaký Bůh je, pak bude anazsí ho chválit.