Citát z Bible:
Kdo sází a kdo zalévá, patří k sobě, ale každý podle vlastní práce obdrží svou odměnu.
1K 3,8 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Jste dobří, zvládáte spoustu práce a řešíte plno problémů, všechno děláte dobře a důkladně, lidi vás uznávají a nikdo ani nemá odvahu vám něco vyčíst. A kdyby přece jen, tak se snadno obhájíte: „Vždyť toho dělám tolik! A nic špatného jsem neprovedl!“
Potom se přece jen najde něco, co vám dlouho unikalo. Nevím, co by to mohlo být ve vašem případě. Možná jste přehlédli jeden důležitý mail, o červené kontrolce na palubní desce auta si říkáte, že oprava počká, už nějakou dobu nevěnujete pozornost manželce, jak by si přála, uniká vám, co dělají děti na mobilu, ignorujete signály, že to s vaším zdravím není v pořádku... Prostě to necháváte být.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
A pak přijde bolestné vystřízlivění. Zjistíte, že děti trpí kyberšikanou nebo se spustily s nějakou partou, auto vyžaduje nákladnou opravu, vaše zdraví vyžaduje zásadní omezení...
Všechno, co jste dosud zvládali, za co jste sklízeli obdiv, jak jste dobří − to všechno je najednou pryč. V práci vás degradují nebo dokonce vyhodí, žena vám nadává, nikdo vás neuznává, nezve, nechce ani vidět. A na nějakou nápravu je pozdě.
Někteří rodiče naříkají nad dospělými dětmi, že jim dělají ostudu. Oni sami v životě něco dokázali, možná mají respektované postavení ve společnosti, druzí si jich váží, ale co je to platné, když „nechávali být“ své děti, nevěnovali se jim, jejich výchově a teď uvnitř trpí. To byl případ Élího, který nechal své syny, ať dělají zlé věci. Sám Élí jako otec a jako nejvyšší kněz žil spořádaně, zbožně. Ale jeho hříchem bylo, že nechal syny hřešit.
V jedné církvi, bylo to v Tyatiře, se všichni navzájem měli rádi, všichni makali a také dělali dobrou charitativní práci, která se pořád rozrůstala. Jednou však dostali dopis od samého Ježíše. Všechno jim ocení, ale má zásadní výtku: „Necháváte tady vyučovat Jezábel, která Boží služebníky svádí k hříchu.“
Řekl bych, že to je slabá stránka dnešní doby. Všude se mluví o tom, co kdo dělá, kolik toho zvládne − ale nemluví se o tom, co kdo „nechává“, co dovoluje, co umožňuje, čemu nezabránil.
Vedle toho, že se zaměřujeme na to, co děláme a co je dobré, potřebujeme mít v zorném poli i drobnosti, které nesmíme nechat. Jinak hrozí, že všechna naše námaha bude zbytečná a ty nezvládnuté drobnosti zničí i to dobré, v čem se nám daří.
Je možné, že už nesete velkou zodpovědnost. Možná si myslíte, že toho už děláte tolik, že nedokážete věnovat pozornost ještě něčemu dalšímu, co snad zatím necháváte být. Říkáte si, že se to nedá zvládnout! Za co všechno máte zodpovědnost? Jak ji unést?
K tomu bych připomněl Ježíšovu radu a přeji vám, abyste k tomu našli odvahu: „Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno“ (Matouš 6,33). Věřím, že vás Ježíš povede a vždy vás včas upozorní na to, co nemůžete nechat jen tak. A navíc vám zabezpečí vše, u čeho si teď bojíte, jestli to stihnete.
Příklad toho, jak to nenechávat: Viz článek Jak to má chlap všechno zvládat?
Jan Vopalecký, leden 2022
Maličkosti, kvůli kterým to máte marné
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!