Ethos - čtení, které pozvedne

 
 
 

Poslouchejte na Spotify

Sebehodnocení objektivně

Nedávno jsem přemýšlel, v čem lidé v Bibli viděli smysl života a jak ho nacházeli. Nově mě teď zaujala dvojice farizeus a celník (Lukáš 18).

První to chtěl někam dotáhnout, chtěl být dobrý, líbit Bohu, a tak na to vynakládal všechno úsilí. Opravdu se snažil! Snad šel do chrámu právě proto, aby se o tom ujistil − a Pána Boha taky: „Nejsem vyděrač, žiji morálně, postím se, dávám desátky − prostě plním si všechny své povinnosti, jak mám. − Pane Bože, že jsem dobrý!“

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Plavat proti proudu

Joni Eareckson Dada
Plavat proti proudu
Distributor, běžná cena 220 Kč
Naše sleva: 4 Kč
Vaše cena: 216 Kč

Byl spokojený, když se o něm říkalo: „Ten je dobrý!“ Když to o něm říkali lidé, tak Bůh snad taky.

Co byste mu chtěli vytknout? Chtěl se prostě Bohu líbit a dělat mu radost. A měl pocit, že se mu to daří, byl sám se sebou spokojený. Co je na tom špatného?

Možná to, že se pořád kontroloval, jak ho vnímají druzí. Pak neměl už sílu k tomu, aby budoval charakter. Ty jeho kvality by měly být samozřejmostí, které vycházejí najevo automaticky, neměly by být něčím, co je neustále předmětem jeho oprašování, aby vypadal dobře.

Farizeovy přednosti začnou blednout, když si uvědomíme, na základě čeho se považoval za dobrého. Na začátku své modlitby sice vyjmenuje, co všechno dělá, ale v závěru je vidět, že se považuje za dobrého ve srovnání s „tamtím“, s celníkem, který se modlí někde vzadu a má z čeho dělat pokání. Celník tím přece sám přiznává, že je darebák!

Srovnávání s druhými (a v důsledku toho spokojenost se sebou) je však zavádějící hodnocení. Asi vždycky najdeme nějaké lidí, kteří jsou horší než my. Co by nám však řekl Bůh?

To se dočteme v závěru Ježíšova vyprávění. Ježíš jako Boží Syn ho hodnotí slovy: „Neodešel ospravedlněn.“ Byl sice dobrý − ale když nebyl ospravedlněn, tak mu to před Bohem moc nepomohlo.

Zvláštní hodnocení! My se přirozeně snažíme žít co nejlépe, ale Bůh nás hodnotí podle toho, jestli jsme ospravedlněni, nebo ne. Není divu. Bůh stojí o dokonalost, o to, abychom byli ne „dost dobří“, ale „dokonale dobří“ a na to nestačíme nikdo. V tom případě jsme na tom všichni jako ten celník, který se neohlíží, kdo je horší než on, ale zoufale prosí: „Smiluj se nade mnou.“

Nečekané, ale božské: V životě sice trochu záleží na tom, abychom byli dobří, ale nakonec bude před Bohem záležet na tom, jestli jsme ospravedlnění, konkrétně, jestli jsem volal: „Bože, smiluj se nade mnou.“

Když vidím, jak koronavirus kosí tolik lidí, kteří se docela rychle budou muset postavit před Bohem, dovedu si představit, že mnoho lidí hodnotí svůj život. Nakonec nerozhoduje to, jak moc jsme byli dobří, úspěšní a spokojeni sami se sebou, ale na tom, jestli se nad námi Bůh smiloval. A on se smilovává nad každým, kdo mu věří, že se pro Kristovu smrt nade mnou smiluje. Kristus totiž umřel místo mě, aby se nade mnou Bůh mohl smilovat.

Teprve až víme, že se Bůh nad námi smiloval, až mu v tom věříme, můžeme usilovat o to, abychom byli opravdu dobří. Ale to se už nemusíme srovnávat, protože Bůh má pro každého z nás jinou cestu dokonalosti − a tou máme jít.

Tak vám přeji, abyste smysl svého života viděli ne především v tom, jestli jste dobří, ale jestli jste ospravedlnění. A pak se nechejme Bohem vést tou konkrétní cestou, kterou nás chce on vést. Je to úleva, když se nemusíme srovnávat s druhými.

Jan Vopalecký, březen 2020

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.(2)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.

Oddělovač

  Kam dál:

Nekazte si sami svou práci

Zdůrazňování sebe sama a svých činnosti, egocentrická propagace vlastních schopností, vystavování sebe sama do popředí a vytváření...

Duchovní hlad

Znáte statečnou ženu z Přísloví 31? Co ta toho zvládne! Mimo jiné vstává brzy ráno, aby se všem v domácnosti postarala o jídlo. Chystáte...

Nemáte svého boha? Tak si ho najděte!

Co vás baví? A baví vás to tak, že byste to chtěli dělat pořád, třeba celý život? Je to něco, co vám dává smysl a jste ochotni do...

Jak scelit rozgooglovaný život

Taky máte pocit, že se váš život skládá ze spousty jednotlivých impulsů k tomu, co musíte nebo sami chcete udělat? Každý den sledujeme...

Syndrom Božího otroka

Syn, nebo služebník? Jednomu otci se narodili dva otroci. Tedy, byli to synové, ale oni se považovali za sluhy, jeden sklonil hlavu a celý...

To ještě nemusí být láska

Ten kluk na pódiu byl úžasný! Vůbec se nebál a mluvil opravdu od srdce. Bylo vidět, že to má v hlavě poskládané a umí mluvit dobře od...

Můžu za to já?

Jak rozpoznat pravé a falešné pocity viny Když se zaměříme na to, kdy lidé mluví o tom, že cítí nějakou vinu, zjistíme, že se to stává...

Plameny kolem a sláva uvnitř

Hrůza kolem V jednom případě Bůh slibuje svým lidem zvláštní ochranu. Kolem nich dokola bude tvořit ohnivou hradbu a uvnitř mezi nimi...

Jak předcházet starostem

Znám jen pár lidí, na kterých je vidět, že se jejich životní postoj nevy­značuje starostmi. Většina, se kterými se setkávám, musí pořád...

Spolehlivý důvod, proč se nebát

Když vám řeknu: „Neboj se!“, je to dobrá rada, ale jak ji uskutečnit! Člověk se může rozhodnout, že se nebude bát − ale stejně se mu to...

Nebojte se, zbrojí zbytečně

Náhání vám strach to, jak se někdo druhý připravuje, aby vám ublížil nebo vás úplně zničil? Bible má několik příkladů, jak Bůh...

 


Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Plavat proti proudu

Joni Eareckson Dada
Plavat proti proudu
Distributor, běžná cena 220 Kč
Naše sleva: 4 Kč
Vaše cena: 216 Kč

Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník.
Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: `Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.´
Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: `Bože, slituj se nade mnou hříšným.´
Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Lukáš 18,10-14)