Čtení, které vás pozvedne

 
menu
 
 

Sebehodnocení objektivně

Nedávno jsem přemýšlel, v čem lidé v Bibli viděli smysl života a jak ho nacházeli. Nově mě teď zaujala dvojice farizeus a celník (Lukáš 18).

První to chtěl někam dotáhnout, chtěl být dobrý, líbit Bohu, a tak na to vynakládal všechno úsilí. Opravdu se snažil! Snad šel do chrámu právě proto, aby se o tom ujistil − a Pána Boha taky: „Nejsem vyděrač, žiji morálně, postím se, dávám desátky − prostě plním si všechny své povinnosti, jak mám. − Pane Bože, že jsem dobrý!“

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

ks

Byl spokojený, když se o něm říkalo: „Ten je dobrý!“ Když to o něm říkali lidé, tak Bůh snad taky.

Co byste mu chtěli vytknout? Chtěl se prostě Bohu líbit a dělat mu radost. A měl pocit, že se mu to daří, byl sám se sebou spokojený. Co je na tom špatného?

Možná to, že se pořád kontroloval, jak ho vnímají druzí. Pak neměl už sílu k tomu, aby budoval charakter. Ty jeho kvality by měly být samozřejmostí, které vycházejí najevo automaticky, neměly by být něčím, co je neustále předmětem jeho oprašování, aby vypadal dobře.

Farizeovy přednosti začnou blednout, když si uvědomíme, na základě čeho se považoval za dobrého. Na začátku své modlitby sice vyjmenuje, co všechno dělá, ale v závěru je vidět, že se považuje za dobrého ve srovnání s „tamtím“, s celníkem, který se modlí někde vzadu a má z čeho dělat pokání. Celník tím přece sám přiznává, že je darebák!

Srovnávání s druhými (a v důsledku toho spokojenost se sebou) je však zavádějící hodnocení. Asi vždycky najdeme nějaké lidí, kteří jsou horší než my. Co by nám však řekl Bůh?

To se dočteme v závěru Ježíšova vyprávění. Ježíš jako Boží Syn ho hodnotí slovy: „Neodešel ospravedlněn.“ Byl sice dobrý − ale když nebyl ospravedlněn, tak mu to před Bohem moc nepomohlo.

Zvláštní hodnocení! My se přirozeně snažíme žít co nejlépe, ale Bůh nás hodnotí podle toho, jestli jsme ospravedlněni, nebo ne. Není divu. Bůh stojí o dokonalost, o to, abychom byli ne „dost dobří“, ale „dokonale dobří“ a na to nestačíme nikdo. V tom případě jsme na tom všichni jako ten celník, který se neohlíží, kdo je horší než on, ale zoufale prosí: „Smiluj se nade mnou.“

Nečekané, ale božské: V životě sice trochu záleží na tom, abychom byli dobří, ale nakonec bude před Bohem záležet na tom, jestli jsme ospravedlnění, konkrétně, jestli jsem volal: „Bože, smiluj se nade mnou.“

Když vidím, jak koronavirus kosí tolik lidí, kteří se docela rychle budou muset postavit před Bohem, dovedu si představit, že mnoho lidí hodnotí svůj život. Nakonec nerozhoduje to, jak moc jsme byli dobří, úspěšní a spokojeni sami se sebou, ale na tom, jestli se nad námi Bůh smiloval. A on se smilovává nad každým, kdo mu věří, že se pro Kristovu smrt nade mnou smiluje. Kristus totiž umřel místo mě, aby se nade mnou Bůh mohl smilovat.

Teprve až víme, že se Bůh nad námi smiloval, až mu v tom věříme, můžeme usilovat o to, abychom byli opravdu dobří. Ale to se už nemusíme srovnávat, protože Bůh má pro každého z nás jinou cestu dokonalosti − a tou máme jít.

Tak vám přeji, abyste smysl svého života viděli ne především v tom, jestli jste dobří, ale jestli jste ospravedlnění. A pak se nechejme Bohem vést tou konkrétní cestou, kterou nás chce on vést. Je to úleva, když se nemusíme srovnávat s druhými.

Jan Vopalecký, březen 2020

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.(1)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.

Oddělovač
 

  Doporučujeme:

Průvodce životem Skutky apoštolů

Průvodce životem je určen těm, kdo se chtějí nechat proměňovat Biblí a touží aplikovat její rady do svého života. ...

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

ks

Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník.
Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: `Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.´
Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: `Bože, slituj se nade mnou hříšným.´
Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Lukáš 18,10-14)