Citát z Bible:
Potom Jákob učinil slib: Jestliže bude Bůh se mnou, bude mě chránit na této cestě, kterou se ubírám, a dá mi chléb k jídlu a oděv k oblékání,
1M 28,29 E
(Další citáty)
Doporučujeme články
Muž mezi dvěma ženami
Snacha a tchyně . .
Výchova a fyzické tresty
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Dítě nechce chodit do školy − bojí se
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena jako bohyně
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Manželská nevěra − existuje ještě šance?
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Děti chodí pomalu a u všeho se zdržují
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Kdyby žena věděla, co muž prožívá
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Jedna prodavačka mi povídala, co jsem do té doby nevěděl: Prodavači se ve škole učí, že musí v obchodě pořád stát! Musí být vidět, že jsou k dispozici připraveni okamžitě poradit, pomoct, obsloužit. Nesmí si sednout a vstávat, teprve až je zákazník ve dveřích! Vydržíte celý den stát?
Zůstat stát je někdy těžké? Své by vám mohli říct lidé, kteří mají potíže s rovnováhou? Co nám pomůže zachovat si stabilitu a klid, i když přijdou destabilizující prvky? Platí to ve sportu, nejen na bruslích nebo na hrazdě, ale i ve všedním životě, když musíme přejít po zledovatělém chodníku nebo zvládnout psychicky náročné situace. Hlavně zůstat stát a nespadnout!
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
V životě potřebujeme stabilitu! Nechceme padat − nechceme být těmi, kdo selžou, zklamou, ztratí důvěru (zhřeší). Ano, když spadneme, můžeme vstát, dokonce zlomená noha se nám zahojí, ztracenou důvěru je možné obnovit, ale ta bolest, ostuda, tolik času, obětí!
Také Bible často vyzývá „Stůj!“, „Stůjte!“ Někdy sice ve smyslu „Zastav se!“, ale většinou nesedej si, neotáčej se, nelehej si! Tyto výzvy jsou často spojené s tím, abychom se nebáli. Kdo se bojí, ten se spíš někde krčí, ale my máme stát.
Co tedy máme dělat, co nám Bible radí, když jsme unavení, nemocní, zranění, když se třeba mylně domníváme, že nic nehrozí. Nebo když nás něco rozptýlí, naštve, odvede naši pozornost a my ztrácíme rovnováhu a padáme.
Co můžeme dělat, abychom zůstali stát?
Do Efezu píše Pavel o duchovním boji a duchovní výzbroji. Je to možná nějaké kilo i nějaká starost na víc, ale naše duchovní výzbroj představuje oporu, která nám umožňuje, abychom se mohli vzepřít, mohli svést boj a přitom zůstali stát. Pavel klade důraz na to, že duchovní boj se vede ve stoje: Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý vzepřít, všechno vykonat a zůstat stát. Stůjte tedy opásáni na bedrech pravdou, oblečeni... (Efezským 6,13-14)
Bible dává najevo, že Kristus nás osvobodil. Často se ozývá lež, že křesťanství není svoboda. Právě proto je třeba si tu svobodu od zákona i svobodu od hříchu hájit, abychom se nedostali do područí hříchu nebo vlastních vymyšlených pravidel. Vědomí, že jsme byli osvobozeni, je jeden z důvodů, proč stát ve víře. (K té svobodě nás Kristus osvobodil. Stůjte tedy pevně a nenechte se opět podrobit pod jho otroctví, Galatským 5,1). Člověk, který ztratí svobodu, je jako svázaný. I kdyby byl připoutaný ke kůlu, tak spíš visí! O takový postoj asi nestojíme!
K tomu, abychom vydrželi stát, nám pomůže, když si budeme připomínat, kdo jsme, a co nás čeká. Jsme Boží děti, ale ďábel se nás snaží shodit na zem − a sežrat, jako to dělá lev (1. Petrův 5,8-12). Jeho moc se dnes rozmáhá, ale zatím má postaveny hranice. My však vyhlížíme příchod našeho Pána Ježíše, který nás vezme k sobě a promění, abychom mu byli podobni (Filipským 3,20-4,1). Pak tady na světě všechny bariéry padnou (2. Tesalonickým 2,8+15), zlo se bude šířit a nebude mít žádné břehy.
Vědět, kdo jsem a rozumět své době znamená stát ve víře a je to pro nás motivací a posilou.
Naše rovnováha a stabilita souvisí s tím, na co se právě zaměřujeme. Do Korintu napsal Pavel dlouhý dopis a nakonec je povzbuzuje: „Bděte, stůjte pevně ve víře, buďte stateční, buďte silní!“ Nesoustředěnost, „koukání po holkách“, nebo myslet si, že teď o nic nejde, to všechno jsou dobré způsoby, jak zavrávorat a spadnout. Naopak si máme uvědomovat, že na něčem záleží, že máme proč žít, že máme usilovat o to, k čemu nás Bůh volá.
Právě Korinťané měli blízko k tomu, že si mysleli: Já stojím, já jsem přece dlouhodobě stabilní... a Pavel je varuje, aby si v takové situaci dávali pozor!, aby nespadli (1. Korintským 10,12). Naší stabilitou není naše zkušenost nebo osvedčenost, ale sám Bůh. Poslední oporou tedy je být ve střehu!
Jan Vopalecký, prosinec 2020
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!