Mentoring − nezávazný vztah?

Velmi dobrý příklad mentoringu je Ježíš a jeho učedníci. Tvořili komunitu, chodili spolu a Ježíš jim podle aktuální situace vysvětloval životní [„stvořitelské“] pravdy, vyučoval je, předával jim ne přímo znalosti ale spíše zkušenosti, postoje, svou víru, vlastně sám sebe.

Dnes je sotva možné, aby taková skupina spolu žila a všichni všechno dělali spolu. Přesto takový vztah může být velmi přínosný.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Dnešním lidem často chybí vzory a pro mladé lidi je dobré už jen to, že se mají na koho dívat. Takovým vzorem může být právě mentor v tom, jak co dělá, jak co říká, co si myslí, jaké zaujímá reakce.

Nemám čas!

Pro dnešní časově velmi vypjatou dobu je těžké se k něčemu zavazovat, tedy k pravidelnému setkávání. Pokud se to podaří a udrží, určitě je to dobré. Ale většinou to mentor a zvlášť mentorovaný nezvládnou.

Nevadí. Pro tento vztah je důležité, aby mentor a mentorovaný (někdy nazývaný mentee [čti menti:], někdy učeň, v křesťanském prostředí tak učedník) o sobě navzájem věděli a občas se setkávali. Schůzky nemusí být formální ani pravidelné. Ale je dobré se na konci každého setkání domluvit, kdy se sejdete příště.

Vliv prostřednictvím vztahu

Vedení druhého člověka prostřednictvím vztahu je v současné době nově objevovaný způsob utváření člověka. Vzájemným vztahem se lidé učí jinak, jiné věci, přejímají informace a zejména hodnoty jiným způsobem, než když se je dozví jinými informačními kanály.

Vliv prostřednictvím vztahu
(1) není frontální výuka, kde jeden učitel chrlí na skupinu studentů další a další informace.
(2) není samostudium.
(3) je to způsob výchovy, vedení, komunikace, kdy jeden žije před druhými otevřený život, a tím na ně působí.

„Studenti“ tak nabývají vlastnosti, informace a zkušenosti bez námahy − prostě tím, že žijí v blízkosti mentora.

Co lze mentoringem předávat, získávat

Jan Vopalecký, prosinec 2023