Citát z Bible:
Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody a vytrvá, takže není zapomnětlivý posluchač, nýbrž také jedná, ten bude blahoslavený pro své skutky.
Jk 1,25 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Když někdo řekne: „To nemáte rozum! – Kdo vás tak omámil!“, tak to je asi opravdu něco důležitého a je to vážné. Pavel věřícím lidem, kteří jsou před Bohem ospravedlnění, kteří už mají Ducha svatého (Galatským 3,2), vyčítá, že se snaží dodržovat zákon. Proč?
Oceňuje Galatské, že začali Duchem, tedy stáli o to, aby je vedl Bůh bez ohledu na Mojžíšův zákon. Pak se mezi ně vloudili učitelé, kteří tvrdili, že je třeba pořád ještě zákon dodržovat. A právě proti tomu se Pavel tak vehementně staví.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Co teda chce? Jde mu o to, bychom se nechávali vést Božím Duchem, a ne zákonem. Pokud jde o naši snahu dodržovat zákon tak:
Na druhé straně je třeba říct, že se máme nechat vést Božím Duchem. Ten nás vede k tomu, co konkrétně máme dělat. Určitě to je vždy ve shodě se zákonem, ale častokrát je to daleko víc, výš. Zákon je minimum dobra, které máme dělat, kdežto Boží Duch nás nabádá k tomu, abychom dělali dobra víc, a také nás k tomu uschopňuje.
Zákon je neosobní jako stroj nebo kus papíru, kdežto Boží Duch je někdo živý, osobní, který nás vede podle konkrétních podmínek.
Přirovnal bych to k cestování do neznámé krajiny. Na jedné straně můžeme nastudovat mapu, dobře si ji zapamatovat, a dokonce si vzít atlas s sebou. To je cesta podle zákona.
Nebo si můžeme vzít navigaci, nejlépe nějakou interaktivní, která sleduje i situaci na trase před námi. Tak nás chce vést Boží Duch. Určitě nás povede po skutečných cestách, které bychom našli v mapě. Navíc zná všechny okolnosti a podle potřeby nás upozorní na příliš hustý provoz, na nehody, policejní kontroly, včas ukáže, kudy kritické místo objet, a podobně. Bůh vede spolehlivěji než navigace.
Život není jen cestování. Pavel píše, jak žít, čím se nechat řídit. – Zákonem? Tím, jak jsme vychovaní? Vlastními snahami, úsilím? Nebo stojíme o interaktivní vedení Božím Duchem, abychom včas rozpoznali příležitost k dobrému skutku (Efezským 2,10), nebo naopak třeba nebezpečí pokušení nebo pádu?
My často klademe důraz na to, co dělat. Z Pavlova důrazu však plyne, že důležitější je to, kým se necháváme ovlivňovat, řídit. Velmi naléhá na to, abychom se dali vést Božím Duchem. − Tedy pokud jsme křesťané, kteří přijali odpuštění, narodili se znovu (Jan 3,3) a mají Ducha svatého (Galatským 3,2).
Jan Vopalecký, listopad 2022
Farizeus není příkladný typ. Jsou sice dokonalí, ale nafoukaní, hádali se s Ježíšem a tohle my nechceme. My ...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!