Citát z Bible:
Nevzhlíželi jste však k tomu, který vše způsobil, a neohlíželi jste se na toho, který to odedávna připravoval.
Iz 22,11 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Určitou míru autoritu dává každému člověku Bůh. Ale je na člověku, jak bude tento vklad rozvíjet. Jak vzniká přirozená autorita? Dá se to vyjádřit docela stručně: Tím, že si všímá a reaguje.
Pro chlapa je tak jednoduché myslet si, že je unavený a má nárok si odpočinout. Je tak jednoduché myslet si, že všichni musí plnit své povinnosti − a když někdo něco neudělá, tak ho na to upozornit. Nebo si myslet, že jeho práce je nejdůležitější − a všichni tedy musí počkat. To ale není cesta, jak se stát autoritou.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Respektovaná přirozená autorita? Představte si, že za manželem přijde manželka a stěžuje si, že teče záchod nebo že jí tento měsíc docházejí peníze na jídlo jaksi rychleji, že se jí nezdá, jak se chová dcera v poslední době... Když takový muž do večera záchod opraví, najde si chvilku, aby si popovídali o financích, a dá najevo, že mu chování dcery není lhostejné, pak si taková žena pomyslí, že má správného chlapa, že to je přirozená autorita.
Vím, že je to pro muže náročné. Musí se zapřít, musí skousnout, že mu žena cosi vyčítá, že fňuká a že vidí situaci černě, že ho možná ho dokonce shazuje − i když to tak ona třeba vůbec nemyslí.
Když vznikne problém, zabývá se jím a podle možností ho řeší. Zabývá se jím, i když řešení nemá, ale hledá ho. I kdyby měl zavolat opraváře nebo prohlásit, že v neděli budou obědy bez masa.
Na takovou přirozenou autoritu se mohou obrátit kolegové v práci, šéf i podřízení, a spolehnout se, že na ně nezapomene, ale buď to udělá sám, nebo to zařídí. Když za ním přijde někdo ve sboru se svou starostí nebo s nápadem, co by se dalo změnit, vyslechne je, podle možností a vhodnosti něco podnikne.
Člověka, který nenechává věci jen tak, který reaguje na potřeby a podněty druhých lidí, si budou druzí pamatovat. Budou vědět, že za ním příště mohou zase přijít. Budou vědět, že jim moudře odpoví, zajistí, zařídí. A když po nich něco bude chtít, když jim poradí, tak ho rádi poslechnou.
Přirozená autorita si přitom sama všímá, co je kde potřeba udělat (dokoupit toaletní papír, opravit omítku ve sklepě, vymyslí sobotní výlet pro rodinu). Prostě přemýšlí o svěřených věcech a hledá, jak je rozvíjet (viz statečná žena z Přísloví 31). K tomuto procesu patří osobní zbožnost, čtení Bible, modlitby a očekávání odpovědí od Boha.
A časem se autorita a zodpovědnost bude týkat větších věcí. Lidé od něho budou očekávat, že umí moudře rozhodovat o záležitostech lidí − ve sboru, v zaměstnání, ponese zodpovědnost za více peněz, hmotných statků, a ještě za daleko závažnější rozhodování.
To vše začíná důsledností v menších věcech a také skromnou zbožností. Příkladem může být Josef v Egyptě. Napřed se zodpovědně staral o Potíferův majetek, později o lidi, které mu svěřil správce věznice, a nakonec o veškerou ekonomiku celého Egypta.
Na tom, aby se někdo stal autoritou, se podílí celá řada faktorů. Něčím k tomu však můžeme pomoct i my sami. Tady mám dva tipy.
Jan Vopalecký, červenec 2021
Více se dočtete: Hledáte vedoucího? Budete jím vy?
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!