Příšerná moc strachu

Někdy máme strach, i když nám nic nehrozí. Je to strach, který nosíme v sobě a vláčíme ho všude s sebou. Nedá se před ním utéct ani na osamělý ostrov, nepomůže opevnění ani armáda osobních strážců.

Je to základní postoj člověka, s ním je spjato hluboce zakořeněné chování, které nemá vnější příčiny. Takového strachu se nezbavíme, když změníme okolnosti, je třeba změnit něco v nás samých. Takový člověk je ve svém nitru velmi osamělý.

Postrádá vztah s Bohem, se kterým zpřetrhal vztahy. A Bůh člověka respektuje, i toto jeho rozhodnutí.

Strach je kontrolka, že někde je nějaká trhlinka. Je signálem deficitu důvěry ve vztahu s Bohem.

Východiskem není utéct od strachu k něčemu, čeho se nebojím. Vnitřní strach přetrvává.
Řešením je obnovit vztah s Bohem.

Z časopisu Ethos 2004/4, strana 3

Hodnocení článku:

 Článek mě nadchl. (1)
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.(2)
 Nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.