Citát z Bible:
Odlož hněv a zanech rozhořčení, nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého.
Ž 37,8 E
(Další citáty)
Nejlepší články
Odcizují vám děti!
Děti vyrůstají a čím dále tím méně nás potřebují, ony nám nemají co říct, ale přejímají úplně jiné hodnoty, odcizují se nám - jako by nám je někdo kradl! - Jak je uchránit?
Kdyby žena věděla
po čem její muž touží stejně jako ona touží po tom, aby ji miloval, vážila by si ho daleko víc - a získala by jeho lásku.
Snažíme se žít slušně
a zhruba se držíme biblických příkazů. Na jeden ovšem možná zapomínáme: Buďte svatí. To je požadavek, abychom se podobali Bohu. Tak můžeme svým charakterem mezi lidmi vynikat.
Manželská nevěra
je krutá rána do života. Člověk má chuť se vyčítat, mstít, ale to nikam nevede... Existuje východisko? Co pomůže?
Dospívání je vzrušující, napínavé, dobrodružné. I když má vaše dítě pocit, že je nezávislé, pořád ještě potřebuje povzbuzování a oporu rodičů. Jak jim dát pocítit, že za nimi stojíte?
I když mají vaše dospívající dcera, syn pocit, že jsou samostatní, nejste pro ně zbyteční. Stále ještě nastávají situace, kdy vás naléhavě potřebují. Víte, které vaše věty jsou pro vaše dospívající děti posilou, povzbuzením, která je dobře připravují na život? Dále uvádím ty nejdůležitější.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Svou lásku nemůžete vázat na nějaké podmínky. Řada rodičů se snaží vychovávat děti s láskou, ale dítě by o ní nikdy nemělo mít důvod pochybovat. Takže ne: „Když budeš mít lepší známky, když budeš pilnější, když budeš uklízet, když…, tak tě budu mít ještě raději.“ Lépe: „Mám tě rád takového, jaký jsi, i kdyby se ti ve škole nedařilo, i kdybys neuklízel, kdybys auto rozbil na odpis, kdybys přišel domů opilý…“ Ne že jim to musíte všechno vykládat, ale dospívající potřebují rodiče, kteří za nimi stojí, i když se nedaří.
Dospívající lidé touží po uznání. Věta typu „Jsem na tebe hrdý“ pro ně znamená nesmírně mnoho. Podívejte se, co říká apoštol Pavel: „Cokoli je spravedlivé, čisté, milé, cokoli má dobrou pověst, je-li nějaká ctnost a nějaká chvála − o tom přemýšlejte“ (Filipským 4,8). Všímejte si i jejich drobných úspěchů, obdarování a okamžiků, které si zaslouží ocenění. A opakujte jim, že jste na ně hrdí, protože z nich jednou vyroste něco dobrého.
Vaše dítě je Boží unikát, obdivuhodný, jedinečný. Toto jejich vědomí se někdy dusí pod hloupými poznámkami kamarádů, učitelů nebo „přátel“ na sociálních sítích. Jako rodiče máte klíčovou pozici, abyste svému dítěti dodali dobré sebevědomí a aby nevěřili těm druhým, kteří je ponižují. Váš názor, váš postoj je mezi všemi ostatními ten nejsilnější. Řekněte jim: „Miluji tvůj optimismus!“, „Máš takový skvělý humor.“ „Líbí se mi tvůj zpěv“… Dejte svému dítěti pocítit, že jste s ním rádi.
Sociální sítě vyvíjejí na dnešní mladé lidi enormní tlak, pokud jde o vzhled. Děvčata, ale i kluci v sobě nosí hlubokou touhu být krásní a atraktivní. Posilujte jejich sebevědomí pomocí komplimentů na adresu jejich vnitřní i vnější krásy.
Teenageři chtějí, aby je druzí brali vážně, jsou rádi, když někdo jejich názor ocení. Ptejte se jich, co si myslí o aktuálním dění, jak vnímají současná společenská témata nebo je zapojujte do rodinného rozhodování. Oni se tím naučí, že jejich vlastní názor je důležitý a že mají jak přispět.
Vaše dítě se v průběhu dospívání musí vypořádávat s hormony, s tlakem skupiny, se školními nároky… Jako zkušení dospělí máme sklon všechno vyřešit jednou větou. Ale vaše dítě potřebuje občas někoho, kdo mu jenom naslouchá. Jakub (1,19) má pro nás dobrou radu: „Víte, milovaní bratři, že každý člověk má být pohotový k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu.“
Dejte svému teenagerovi najevo, že mu důvěřujete. Mladí lidé potřebují povzbuzení typu: „To dokážeš!“, „Není to lehké, ale ty to zvládneš!“, „Z tebe bude jednou dobrá sestřička, designérka, učitelka…“, „Příště to už vyjde!“
Využívejte společný čas, dokud to jde, je to něco velmi cenného. Je jedno, jestli si půjdete spolu na zmrzlinu, na výstavu nebo na túru. Podnikněte spolu něco, co vás spojí. Teenageři jsou sice raději se svými vrstevníky než s rodiči, ale přesto vyhledávejte příležitosti, abyste vytvářeli vzpomínky na společně strávený čas.
Období, kdy se rozhoduje o budoucnosti, je dost stresové. Povzbuďte své dítě slovy Jeremiáše (29,11): „Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.“ Připomeňte mu, že budoucnost nezávisí jen na současném rozhodnutí. Může spoléhat na to, že Bůh nás vede krok za krokem tak, aby to bylo dobré. Sejměte z něho tlak plynoucí z náročného rozhodování. K tomu někdy patří i chyby a trochu spletité životní cesty.
Miriam Hinrichsová
Zdroj: www.jesus.ch
Zajímavě napsaný sentimentální příběh křehké šestnáctileté křesťanky, která má skutečný zájem o vážné ...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!