Čtení, které vás pozvedne

 
menu
 


------

Citát z Bible:

Zkoumejte, co se líbí Pánu.

Ef 5,10 E
(Další citáty)

------
éčko - logo Ethosu

Nejlepší články


Odcizují vám děti!
Děti vyrůstají a čím dále tím méně nás potřebují, ony nám nemají co říct, ale přejímají úplně jiné hodnoty, odcizují se nám - jako by nám je někdo kradl! - Jak je uchránit?

Kdyby žena věděla
po čem její muž touží stejně jako ona touží po tom, aby ji miloval, vážila by si ho daleko víc - a získala by jeho lásku.

Snažíme se žít slušně
a zhruba se držíme biblických příkazů. Na jeden ovšem možná zapomínáme: Buďte svatí. To je požadavek, abychom se podobali Bohu. Tak můžeme svým charakterem mezi lidmi vynikat.

Manželská nevěra
je krutá rána do života. Člověk má chuť se vyčítat, mstít, ale to nikam nevede... Existuje východisko? Co pomůže?

------

Doporučujeme


Modlete se za

Jak poznávám Boží vůli?

Těžce. Těžce se rozhoduji. Snadno podlehnu pokušení nechat rozhodnutí na později. Jako by to chtělo uzrát. Aspoň si to zapíšu do diáře a pak se věnuji dalším věcem. Vím, že se k tomu musím vrátit. Pomodlím se za to, přemýšlím, hledám nějaké další souvislosti, zkouším si představit, jak by vypadaly jednotlivé alternativy, a pokud dospěji k nějakému závěru, tak to udělám – napíšu, zavolám, řeknu…

Když žádnou odezvu od Boha nevnímám, a pokud to není něco zásadního, použiji selský rozum, prostě obecná pravidla podle toho, co vnímám, že Bible považuje za správné. Pokud se mi na tom něco nezdá, tak čekám. Někdy je dobré čekat. Dokonce i když druzí, třeba i blízcí lidé nebo okolnosti tlačí, je dobré se nenechat vyprovokovat a počkat, až se to vyjasní.

Rychlé rozhodování

Je dobré umět odolat tlaku na rychlé rozhodnutí. Když nás někdo tlačí, že se musíme rozhodnout hned, tak to může mít promyšlené, aby nás nějak dostal − zvlášť dobří jsou v tom obchodníci.

Na druhé straně je dobré, abychom se sami uměli rozhodnout rychle, například při předjíždění, v určité situaci něco říct. Když se bavíme ve skupině lidí a my přineseme zajímavou poznámku k něčemu, o čem jsme se bavili před pěti minutami, tak to vypadá divně. Je to prostě nevyužitá příležitost.

K tomu, abychom se naučili rozhodovat se rychle, je dobrý sport, zvlášť kolektivní sporty. A také promýšlet situace předem, přemýšlet dopředu, připravovat se.

Příprava na rozhodování

Je důležité mít dobrou přípravu na poznávání Boží vůle. K tomu patří pravidelné čtení Bible − nasávat Boží slovo, být jím prosycen, chodit s Bohem – přejímat Boží způsob myšlení… pak se Boží myšlení stává naším myšlením. Když se pak setkáme s běžnými životními situacemi, můžeme s důvěrou v Boží moudrost jít a rozhodnout se. Tak to dělal například americký prezident Abraham Lincoln.

Pokud denně chodíš s Bohem, čteš Bibli a svěřuješ mu svou cestu podle Ž 37,5 (Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat.), pak odvážné jdi. Chce to odvahu a rozhodnost! Jednej a neboj se. Rozhodnost zahrnuje pohled na Boha i na jeho cestu, na jeho vůli.

Pokud momentálně třeba nevíš, co máš dělat, dělej to, co je jasné. Z poznávání Boží vůle dnes už nedělám složitou vědu. Doporučuji, aby se každý učil poznávat Boží vůli včas, aby už v dětství či mládí rozuměl Božímu hlasu (jako Samuel, viz 1. Samuelova 3), ne až přijde nějaké důležité životní rozhodování. Když se naučíme poznávat Boží hlas v běžných všedních situacích, pak ji snadno poznáme i v závažných otázkách. Neplaš na poslední chvíli.

Ptej se, hledej Boží vůli v maličkostech. Tím se naučíš žít s Bohem, znát, dokonce sladit tep jeho srdce se svým a žít v pokoji.

Zkušenosti ano, ale ne setrvačnost

Každé rozhodování vyžaduje, abychom se zastavili a podívali se na situaci nově. Nemůžeme se rozhodovat ze setrvačnosti. Nestačí si říct, že jsme to tak dělali vždy. Zkušenosti jsou dobrá věc, ale vždy bychom měli nově zkoumat, co je Pánova vůle.

Někdy jsme přesvědčeni, že všechno, co děláme, je v souladu s Boží vůlí. Říkáme si: „To se přece musí Bohu líbit!“ Když se na to ale podívá někdo třetí, nebo i my sami, můžeme se mýlit. Proto se srovnávejme podle Bible: „Nezdá se nám to jenom?“

Špatná a nejasná rozhodnutí

U některých rozhodnutí je okamžitě jasné, že jsou špatná: navazovat vztah s nevěřícím partnerem, zahrávání si se sexualitou mimo manželství, nepoctivost ohledně slov, peněz, krádež, lež, polopravdy.

Jestliže ti Bůh poradí, tedy ukáže, co máš dělat, a je ti to jasné, tak poslechni. Saul (1. Samuelova, kapitoly 13-14 a 28) několikrát neposlechl a Bůh se s ním potom už nebavil, neprozradil mu svou vůli, neporadil mu v jeho rozhodování, i když to velmi potřeboval, a Saul nakonec bídně zahynul.

Náročné rozhodování

Když Bůh naopak vidí, že jsi ochoten vždy poslechnout, tak se ti stane přirozené jít Boží cestou, bude to prostě jasné bez nějakého zvláštního poznávání.

Když odhodlaně poslechneš jeho vůli i ve věcech, do kterých se ti nechce, pak dokonce i tehdy, kdy se spleteš, Bůh tvou okliku obrátí v požehnání.

Někdy Bůh neodpovídá, jestli jít cestou A, nebo B − třeba chce, abychom zatím dělali něco jiného, například se něco naučili, něco v sobě vyčistili. Čas je prostor pro Boha, aby nás připravoval, proměňoval. Nevíš-li, kam v takovém případě dál, tak čekej.

Jsou životní rozhodnutí, která jsou závažná, kdy stojíme o to, abychom se rozhodli správně. Týká se to otázek jako životní partner, škola, větší finanční záležitosti, (například půjčky, podnikání...), zaměstnání, auto, dovolená. Věřím, že ten, kdo se učil poznávat Boží vůli v malých věcech, tomu Bůh pomůže při rozhodování i ve velkých věcech.

Nerozhodujte se podle toho, která cesta bude lehčí, snazší, bez problémů. Bůh nás vždy konfrontuje se zkouškami. Když se svévolným rozhodnutím úmyslně vyhneme jedné nepříjemnosti, Bůh nás může vychovávat jinou těžkosti. Nejde o to, abychom se těžkostem vyhnuli, ale o to, abychom se v nich osvědčili. A nikdy se nerozhodovali pro něco, o čem víme, že je to špatně, že je to hřích.

To, že jdeš životem bez problémů, není znakem toho, že jsi na Boží cestě a že máš jeho požehnání. I když půjdeš cestou podle Boží vůle, může tě provázet utrpení, těžkosti − a přitom můžeš jít Boží cestou!

A připouštím, že existují situace, kdy nemáme a ani nebudeme mít stoprocentní jistotu − tehdy je třeba jít vírou.

Světla v zákrytu

Když vede lodivod (nebo kapitán) obrovskou loď do přístavu, zvlášť v noci, orientuje se podle světel. Jestliže vidí daný počet světel v zákrytu, ví, kde přesně je, ví, kdy má zatočit, a pak se orientuje zase podle jiné sady světel. Lodím obvykle stačí tři světla. (Tuto analogii jsem převzal, ale už nedokážu dohledat, kde.) Bůh nám nabízí světel víc:

1. Boží slovo

a) Nauč se znát obecné zásady, co Bible učí, co je správné – to je nejvyšší kritérium.

b) Můžeš se modlit, aby ti Bůh dal odpověď v biblickém textu, který si budeš právě číst, čti dál tam, kde jsi minule skončil. − Ne náhodně, to bys mohl (náhodně) hledat tak dlouho, dokud nenajdeš, co sám chceš.

2. Rada věřících autorit či rodičů

Mohou to být lidé ve sboru, starší, rodiče, přátelé, které bereš vážně.

Jako své důvěrníky si při závažných rozhodnutích vybírej věřící lidi. Nevěřícím lidem chybí duchovní vnímání. Raději věc konzultuj s věřícím člověkem, který je „níže“, je možná pod tvou úrovní, než aby ses radil s chytrým, možná i morálním člověkem, který Boží principy nezná, neuznává a nemá zkušenosti, jak vede Bůh. Příklad: poctivost a slušnost se vyplatí víc než hrabivost.

3. Tvoje touhy

Bůh nepotlačuje naše srdce, můžeme mu přinášet své nejhlubší touhy. V jedné situaci se Pán Ježíš ptá: „Co chceš, ať udělám?“ – i když věděl, co dotyčný chce. Zkus si před Bohem formulovat, co vlastně v hloubi svého nitra chceš.

4. Okolnosti

V některých situacích je jasné, že dveře jsou zavřené, že některým směrem jít nelze. Když Bůh některé dveře zavírá, otvírá jiné (Skutky 16,7-9). Zároveň znovu poznamenávám, že někdy může Bůh chtít, abychom se učili překonávat překážky, tehdy nám ukáže, že „cesta vede tudy.“ A nemusí být snadné rozpoznat, o kterou situaci se v dané chvíli jedná.

5. Vedení Božím Duchem

Boží hlas je tichý, nenápadný, nepřichází vždy hned (1. Královská 19,11-12). Rozumět osobnímu Božímu hlasu – to vyžaduje cvik, chození s Bohem. A je to snad to nejdůležitější světlo, protože všechny ostatní můžeme do jisté míry sami ovlivnit. Ale ani zde neplatí vždy, že „když v tom mám pokoj, tak je to správná cesta.“


Jestliže jsou tato Boží světla v zákrytu, můžeme s důvěrou jít daným směrem a spoléhat se přitom, že nás vede Bůh. A nezapomínejme být stále ve střehu, abychom se jeho vůlí řídili i v dalších rozhodnutích.

Jan Vopalecký, červenec 2019



Podobné:

Jak a čím se prosadit?

Vládce celé země dal rychle zavolat Josefa z vězení. Snad on bude umět rozptýlit jeho obavy. Faraonovi se totiž zdálo, ...

Rozhodujeme my o okolnostech?

Začal jsem si udržovat pořádek na stole. Když jsem dřív začal něco dělat a během dne práci nedokončil, pomyslel ...

Biblický komentář ke Starému zákonu (800 Kč)

Nedávno vyšel biblický komentář ke všem knihám Starého zákona. Je ti sice tlustá kniha, po které odborník sahá, když p ...


Hodnocení článku:
 Článek mě nadchl.
 Dal mi nový impuls.
 Dávám mu za pravdu.
 Není na něm nic zvláštního.
 Nesouhlasím s ním.
 Naštval mě.
------

  Napište svůj názor.

Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!

Zapomenutý příkaz: Buďte svatí

W. MacDonald
Zapomenutý příkaz: Buďte svatí
ALEF Křesťanské sbory, běžná cena 190 Kč
Naše sleva: 13 Kč
Vaše cena: 177 Kč

ks

Blaze tomu, kdo nemá výčitky svědomí v tom, pro co se rozhodl: Rozhodnout se a pak jít s pokojem!
(podle Římanům 14,22)