Citát z Bible:
8 Mojžíš a Áron byli přivedeni zpět k faraónovi. Ten jim řekl: "Nuže, služte Hospodinu, svému Bohu. Kdo všechno má jít?" 9 Mojžíš odvětil: "Půjdeme se svou mládeží i se starci, půjdeme se svými syny i dcerami, se svým bravem i skotem, neboť máme slavnost Hospodinovu." 10 Farao jim však řekl: "To tak! Myslíte si, že Hospodin bude s vámi, když vás propustím s dětmi? To jste si zamanuli špatnou věc. 11 Kdepak! Vy muži si jděte a služte Hospodinu, když o to tak stojíte." A vyhnali je od faraóna.
2M 10,8-11 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Důvěrnému příteli můžu svěřit své sny, ideály, přemýšlení a vědět, že to nezneužije ani ve svůj prospěch ani k tomu, aby mě zesměšnil.
Je to člověk, kterému můžu popsat, co se mi nedaří nebo že jsem zklamaný sám ze sebe. Přitom vím, že to neroznese, že mě vyslechne a nehodí mě přes palubu, i když ze mně bude zklamaný stejně jako já.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Mít důvěrného přítele je něco velmi cenného.
Je zajímavé, jak se o důvěrném vztahu vyjadřuje Bible. Výraz „důvěrný vztah“ je překlad aktualizovaný do dnešní doby. Původně znamená „tajná rada“. Tajná v tom smyslu, že se jedná o něco osobního, soukromého, určeného pouze mně − v tomto smyslu něco důvěrného. A rada je na jiných místech přeložená jako vztah, společenství, konzultace. Takže důvěrný vztah.
Vedle vztahu s lidmi, ať je to darebák nebo dobrý přítel, mluví Bible o důvěrném vztahu s Bohem. To je něco úplně jiného.
Je pro nás útěchou, že v těžkých dobách si vedle osobního přítele můžeme jako důvěrníka pro své těžkosti najít Boha a jemu všechno svěřovat, před ním rozkládat své úvahy o dalších krocích. Jóbův přítel Elífaz sice postrádal správný vhled do Jóbova trápení, ale přesto mu moudře radí: „Měj se k Bohu důvěrněji.“ Ano, vzít Boha jako důvěrníka a všechno mu popsat, je cestou k uklidnění. Bůh rád vidí naší důvěru k němu a také slyší naše modlitby.
Jako vrchol myšlenky o důvěře však vidím to, když si Bůh jako někoho, s kým chce mít důvěrný vztah, vybere nás. Uneseme takovou důvěru? Příkladem je Abraham. Bůh viděl, co se děje v Sodomě, bylo jasné, že by bylo správné celé město smést z povrchu země, ale ještě to konzultuje s Abrahamem (1. Mojžíšova 18,17-22).
Považuje ho za svého důvěrníka, a tak mu diskrétně svěřuje své přemýšlení. V Abrahamovi hrkne: „Vždyť tam je můj synovec Lot!“ Abraham Hospodina nepřesvědčuje, aby od svých plánů upustil, ale ptá se ho, jestli spolu s hříšníky smete i spravedlivé. A Bůh vymyslel jedinečné řešení. Hříšníky spravedlivě potrestal, ale Lota zachránil tím, že ho včas z města vyvedl.
Díky důvěrnému vztahu s Bohem, díky tomu, že Bůh Abrahamovi důvěřoval, mohl se Abraham dovědět o Božích záměrech a vlastně také přispět k záchraně Lota. To byl výsledek důvěrného vztahu mezi Bohem a Abrahamem.
Jeremjášovi říká Bůh o jiných prorocích: „Kdyby byli v důvěrném obecenství se mnou a hlásali má slova mému lidu, odvrátili by je od jejich zlé cesty a od jejich zlých skutků“ (Jr 23,22). Osobní důvěrný vztah s Bohem je předpokladem k tomu, abychom mohli s lidmi mluvit o Bohu a aby naše slova na ně měla zachraňující vliv.
Tito proroci postrádali důvěrný vztah s Bohem. Proto byli vůči svým současníkům bezmocní, neměli jim co říct, a i když jim možná něco říkali, tak je nikdo neposlouchal a nerespektoval. Bůh však říká, že kdyby s ním měli důvěrný vztah, pak by mohli mluvit, hlásat Boží slovo, principy a výzvy − a oni by poslechli. Ale to se v Jeremiášově době nestalo.
Důvěrný vztah s Bohem je klíčový pro to, abychom mohli mluvit s lidmi. Jestliže je náš vztah s Bohem hluboký, živý a proniká náš život, pak jsou naše slova silná a mají vliv na lidi kolem nás. Když promluvil Pán Ježíš, lidé cítili, že to nejsou jen znalosti ani jen síla osobnosti, ale viděli, že má Boží moc.
Přál bych sobě i vám, aby naše slova nebyla prázdná, ale měla na lidi vliv: aby je slyšeli, vnímali a jednali podle nich a prožívali Boží záchranu v Kristu. Předpokladem k tomu je náš důvěrný vztah s Bohem.
Jan Vopalecký, březen 2023
Důvěřujete, i když on vám nevěří?
Jak působí obraz Boha a co s tímMnoho lidí má vztah s otcem, který lze nazvat rozháraný. To ovlivňuje naše vn ...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Jób 22,21: Měj se k Bohu důvěrněji, ať užiješ pokoje. Vzejde ti z toho jen užitek.
Jeremjáš 23,18: Kdo však byl v důvěrném obecenství s Hospodinem? Kdo viděl a slyšel jeho slovo? Kdo věnoval pozornost jeho slovu a naslouchal?
Jeremjáš 23,22: Kdyby byli v důvěrném obecenství se mnou a hlásali má slova mému lidu, odvrátili by je od jejich zlé cesty a od jejich zlých skutků.
Genesis 18,19: Důvěrně jsem se s ním sblížil, aby přikazoval svým synům a všem, kteří přijdou po něm: »Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a práva, ať Hospodin Abrahamovi splní, co mu přislíbil«.„
Efezským 3,12: V něm smíme i my ve víře přistupovat k Bohu svobodně a s důvěrou.
Židům 13,6: Proto smíme říkat s důvěrou: `Pán při mně stojí, nebudu se bát. Co mi může udělat člověk?´
Jakubův 1,6: Nechť však prosí s důvěrou a nic nepochybuje. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí.
Př 3,32: Hospodinu je odporný ten, kdo bloudí, ale s přímými důvěrně hovoří.
1 Janův 5,14: Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí.
Ž 55,15: s nímž mě pojila sladká důvěrnost! V průvodu jsme chodívali do domu Božího.
Ž 89,7: Strašný je Bůh v kruhu svatých, nesmírný, budící bázeň ve všech kolem sebe.