Citát z Bible:
Zbožnost, která se spokojí s tím, co má, je už sama velké bohatství.
1Tm 6,6 E
(Další citáty)
Doporučujeme články
Výchova a fyzické tresty
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Dítě nechce chodit do školy − bojí se
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena jako bohyně
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Mezi dvěma ženami
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra − existuje ještě šance?
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Děti chodí pomalu a u všeho se zdržují
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
V Bibli se mluví o „statečné“ ženě (Přísloví 31). Je to normální žena z dobré rodiny, ale co ta toho zvládne: úspěšná podnikatelka, velká rodina, domácnost, s manželem má dobrý vztah, je moudrá, odvážná...
Tlak dnešní doby dokáže ženy donutit, aby se staraly o domácnost, o děti a chodily do práce. A jsme schopni jim ještě vyčíst, že to nedělají rády. Jako bychom je nutili: „Usmívej se u toho!“ A ony se starají, pracují, ale u toho se mračí, brečí, že je toho na ně moc, stávkují, tedy zase nepracují, a je to s nimi ještě horší.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Ale statečná žena je jiná! Kde k tomu bere sílu a motivaci? Nezdá se, že by to byla neurotička, která má spoustu svých vnitřních problémů a snaží se je přeplácat činorodostí. Když čtu její popis, je jí prostě přirozené to, jak jedná.
V jejím popisu je i několik slov o jejím muži. A jsou to důležité zmínky! První znak statečné ženy je v tom, že jí „její muž důvěřuje“ (v. 11). A zřejmě je to vzájemné – muž ženě důvěřuje a žena je „statečná“.
Muži, máte statečnou ženu? Že vaše žena není statečná? Začněte své ženě důvěřovat a pak se pořádně podívejte!
Asi ne všichni muži dokážou své ženě věřit, možná se jim to zdá riskantní, ale každá důvěra znamená risk, ať je to důvěra v Boha nebo v akcie. Jakmile se to však naučíme, můžeme na tom hodně získat. (A důvěrou v Boha získáme víc než důvěrou v akcie.)
Když muž začne své ženě důvěřovat a potom se ohlédne, zjistí, jak je statečná, pilná… a to bez poučování, nucení – prostě se taková stala sama od sebe. A samy ženy začnou ještě hledat, co mohou rozvíjet − třeba se začtou do Přísloví 31 a řeknou si: „Jé, tady je skvělý nápad, co ještě můžu jako žena dělat – a ráda!“ Některé technicky a kulturně přechodné záležitosti se musí samozřejmě transponovat do 21. století.
Jako nutný předpoklad k tomu, aby žena byla statečná, je tedy to, aby mezi ní a jejím mužem byl dobrý, harmonický vztah. Žádné výčitky, ponižování, fňukání, její muž není slaboch, ale své ženě důvěřuje.
Statečná žena je pilná, činorodá. Chápu, že spousta žen bývá dnes ubitá, unavená, uštvaná – možná proto, že „musí“, nemají prostor pro vlastní tvořivost ale jsou „nuceny okolnostmi“. Musí chodit do práce, musí se starat o děti, musí řešit finance, nemají čas na sebe a pořád jsou pod tlakem.
Vzpomínám si, jak jsem po naší svatbě chtěl, aby manželka chodila do práce. Byl jsem vychovaný v tom, že by vdaná žena, dokud nejsou děti, měla chodit do práce. Ale ona se jako novomanželka ocitla v novém prostředí, mezi jinými lidmi, chtěla budovat domov − a já jsem ještě chtěl, aby chodila do práce. Teprve po nějaké době jsem povolil a ona zůstala doma.
To byste nevěřili, kolik se v ní najednou objevilo činorodosti, nápadů, krásy, lásky, zvelebování domova. Pořád něco vymýšlela, dělala – nebyla pod tlakem.
A když dnes vezmu v úvahu, co všechno podniká, co ji baví − podnikání, rodina, domácnost, pěstounská péče... A kolik toho vymyslí, udělá se samozřejmostí – a ještě jí zbude čas na odpočinek...
Předpokladem toho, aby žena byla, statečná je statečnost a odvaha jejího muže – věrohodnost, důvěra, velkorysost – tím vytváří ženě prostor.
Výsledkem je pak jednak její statečnost, činorodost, ale také „Ona mu prokazuje jen dobro a žádné zlo po celý svůj život.“ (v. 12). Je to součást jejich vzájemného vztahu. Je jim spolu dobře, věří si navzájem a dělají jeden druhému dobro.
Jan Vopalecký, září 2023
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!