Citát z Bible:
Mnoho zla doléhá na spravedlivého, Hospodin ho však ze všeho vysvobodí.
Ž 34,20 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Ten kluk na pódiu byl úžasný! Vůbec se nebál a mluvil opravdu od srdce. Bylo vidět, že to má v hlavě poskládané a umí mluvit dobře od srdce. Lidi ho nadšeně poslouchali, prostě vnímali, že je má rád. Když nabídl, že po skončení si s lidmi rád povykládá, tlačilo se tam plno lidí...
Zábavný mladík snadno fascinoval svým vtipným a duchaplným povídáním nejen dívčí srdce. V představách posluchačů vyvolával touhu: „Toho člověka bych chtěl/a poznat, víc ho poslouchat, mít možnost se ho víc ptát, on je určitě milý, toho bych dokázal/a mít rád/a.“ No řekněte, nestalo se vám, že člověk, který uměl dobře povídat, se vám snadno stal sympatický?
Teprve až si připomeneme slova Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon, snad nám dojde, že mluvení, dokonce ani andělské mluvení, není totéž co láska. Zajímavé ani emocionálně nabité povídání neříká vůbec nic o tom, jestli dotyčný dokáže mít rád. Prostě si jen povídá − může to být jen dunění zvonu, nějaký zvuk, možná rachot.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Podobně snadno se nám stane sympatický ten, kdo umí popsat současnost a podle toho odhadne budoucí vývoj. Možná má intuici a dokáže odhalovat věci, které jsou druhým skryté. Nebo může skutečně mít dar proroctví. To však z hlediska lásky neznamená nic.
Je tak snadné se zamilovat do člověka, který se vyzná v tajemství, který toho hodně ví a má přehled o všem možném. Je možné toho hodně vědět, být sečtělý, studovaný − a přitom nemít lásku. Nenechejme se zlákat velkým věděním!
Setkali jste se s člověkem, který má pevnou víru, opravdu důvěřuje Bohu, dokáže se nebát, rozumí věcem na základě této víry − a nás to přitahuje, imponuje nám to?
Možná jde s vírou do velkých věcí, daří se mu a má za sebou obdivuhodný kus práce a velké výsledky a úspěchy − jako by přenášel hory! („Budete-li mít víru jako zrno hořčice, řeknete této hoře: ‚Přejdi odtud tam‘, a přejde.“ − Matouš 17,20)
Taková nebo podobná víra u nějakého člověka nás může zmást. Něco nás na něm může přitahovat − ale pokud nemá lásku, tak neznamená vůbec nic.
Nenechejme se zmást ani velkou obětavostí. Široké rozdávání dárků, jakoby reklamních předmětů, jídla potřebným, peněz, cenností − to všechno ještě nemusí být projev lásky. Jsou lidé, kteří dokonce obětují život, ale i to je možné udělat bez lásky. Přinášení obětí vůbec nemusí znamenat lásku. V dnešních souvislostech to snad dokážeme pochopit lépe než lidé v Pavlově době (třeba jako zoufalé gesto).
Je důležité, že všechny tyto obdivuhodné činy a projevy jsou zbytečné, pokud jsou bez lásky. Lidé touží po lásce a chytají se každého záblesku naděje. Zkusí to, když vidí, že někdo dobře mluví, že toho hodně ví, že umí předvídat, že dokázal velké věci, že je obětavý − tak se k němu upnou a čekají lásku. Ale ouha,
„Láska je trpělivá,
laskavá,
nezávidí,
láska se nevychloubá
a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně,
nehledá svůj prospěch,
nedá se vydráždit,
nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti,
ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží,
láska věří,
láska má naději,
láska vytrvá.“
1. Korintským 13,4-7
Na tyto poznávací znaky lásky se podíváme někdy později.
Jan Vopalecký, červenec 2020
To je docela chytrá knížka. Autor píše, že láska se projevuje sedmi způsoby, a to jako - laskavost - trpělivost - ...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!