Citát z Bible:
Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě.
1Tm 4,12 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Míváte někdy pocit, že by bylo dobré si nějak zvýšit sebevědomí? A možná je to právě ve chvíli, kdy to vlastně ani moc nepotřebujete − jen se na sebe a své okolnosti díváte nějak nerealisticky.
David se po mnoha peripetiích stal králem. V životě se mu právě dařilo. Dobýval jedno vítězství za druhým, teď za něho bojovali už druzí.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Jednou ho napadlo, že by měl mít přehled, kolik má v království lidí, vojáků. Proto pověřil Joába, aby mu je spočítal. Dnes máme ke statistice a sčítání lidu trochu jiný postoj, ale v Davidově případě se jednalo o upevnění ega, o posílení vlastní sebejistoty, kdy jakoby počítal, nakolik se obejde bez Boha. Jako by chtěl spoléhat na své vojenské prostředky, na lidi, a ne na Boha. A Bůh to hodnotí jako hřích.
Když měl David výsledky sčítání na stole, došlo mu to. Uvědomil, že tím vlastně vyjádřil nedůvěru Bohu, a mrzelo ho to. Nemusel počítat lid, bylo by stačilo, kdyby spočítal svá vítězství a byl za ně Bohu vděčný.
Dnes statistiku lidí, peněz, výroby atd. potřebujeme a není na tom nic špatného. Ale přece: pokud jde o naše vlastní jmění, peníze, zajištění… nepočítáme to všechno někdy proto, abychom si upevnili své sebevědomí, ujistili se ve své pozici – místo abychom spoléhali na Boha?
Na co spoléháme? Jakými způsoby se zajišťujeme?
Jan Vopalecký, leden 2020
Pokračování příběhu zde.
Proti Izraeli povstal satan a podnítil Davida, aby sečetl Izraele. 2 David poručil Jóabovi a předákům lidu: „Jděte, spočítejte Izraele od Beeršeby až k Danu a podejte mi zprávu, chci znát jejich počet.“ 3 Jóab králi namítl: „Nechť Hospodin zvětší svůj lid třeba stokrát. Což nejsou ti všichni, králi, můj pane, služebníky mého pána? Proč to chce můj pán zjistit? Proč se má Izrael provinit?“ 4 Královo rozhodnutí bylo však pro Jóaba nezvratné. Jóab vyšel a prošel celý Izrael. Pak přišel do Jeruzaléma. 5 Jóab odevzdal Davidovi celkový součet lidu: Všeho Izraele bylo jeden milión a sto tisíc mužů schopných tasit meč a Judy čtyři sta sedmdesát tisíc mužů schopných tasit meč. 6 Léviho a Benjamína do nich Jóab nezapočítal, neboť královo rozhodnutí pokládal za ohavnost. 7 Byla to zlá věc i v očích Božích, proto Bůh Izraele ranil. 8 David volal k Bohu: „Velmi jsem zhřešil, že jsem učinil tuto věc. Nyní přenes prosím vinu svého služebníka, neboť jsem si počínal jako velký pomatenec.“ (1. Paralipomenon 21,1-8)
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!