Citát z Bible:
Vždyť víte, že osvědčí-li se v nich vaše víra, povede to k vytrvalosti.
Jk 1,3 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Falešnou identitu nepoužívají jen špioni a ti, kdo chtějí na internetu ubližovat druhým. Je rozšířená běžně mezi námi, často podvědomě. Používají ji ti, komu nestačí nebo se nelíbí jejich vlastní identita. Jednoduše se začnou vydávat za někoho jiného.
Zmiňuje se o ní Pán Ježíš ve svých dopisech sborům ve Zjevení 2-3, a to v každém ze sedmi dopisů. Mluví o lidech, kteří o sobě říkají něco, co není pravda; netýká se to jen jednoho nebo dvou sborů, nakonec jsem to našel u všech. Však se podívejte.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Když se Kuba rozhlédne kolem sebe, zdá se mu, že jeho vrstevníci a kamarádi jsou na tom lépe − jsou komunikativnější, úspěšnější, hezčí, druzí o nich mluví, na facebooku mají víc lajků, víc vydělávají... Nejvíc se mu líbí Franta. A tak ho začne napodobovat v gestech, oblékání, často se vyskytuje tam, kde Franta. Kuba se ale Frantou nestane. Jednak ho nedokáže napodobit dokonale a jednak tím maže své vlastní přednosti a dovednosti. Vznikne tak jen komická směs Kuby a Franty. Pokud na to Kuba nepřijde, žije jako Frantova napodobenina, má falešnou identitu, zvykne si na ni a okolí snad také.
Ale zůstane jen u snahy a marné touhy. Než cokoli udělá, přemýšlí, jestli by to udělal a jak by to udělal Franta. Po čase nedokáže přemýšlet a tvořit samostatně bez ohledu na Frantu. Pořád se na něho v mysli ohlíží a kontroluje, jestli všechno dělá stejně jako on. Tím stále víc jen potlačuje sebe, své touhy, obdarování, zaměření. Ale on v tom vidí jedinou naději pro svůj růst a úspěch − který však nepřijde.
Existují lidé, kteří si falešnou identitou chtějí získat prestiž − a možná si to ani neuvědomují. Snaží se u druhých vzbudit dojem, že něco mají, někým jsou, oni jim uvěří a upnou k nim svá očekávání. Čekají však marně a nakonec si buď zvyknou a žijí v domnění, že jejich idol je někým významným, nebo přijde vystřízlivění. Vystřízlivění je sice nepříjemné a bolestné, ale dává šanci začít žit podle pravdy.
Vezměme si sbory v Sardách a Laodikei. Měly image, který považovaly za dobrý, ztotožnily se s ním, byly s ním spokojené. Pán však přichází a odhaluje, že jejich image je falešný. Sbor v Sardách se jmenoval Živý sbor, ale živý nebyl, jen budil zdání, ve skutečnosti byl mrtvý. Nejsme v podobném nebezpečí? Sborové aktivity sice fungují, jedou však ze setrvačnosti, a ne z vnitřního duchovního života, nemají drive, neposkytují nový život, který pramení z Boha.
Ještě tíživější situace je v Laodikeji, kde je už posunuté vnímání toho, co je žádoucí, a co naopak není. Jsou spokojení, že mají dost peněz, nic nepotřebují, ale nevidí, že jim chybí něco opravdového, ryzího, živého. Jsou zaslepení, nevnímají skutečné hodnoty, jako by o nich ani nevěděli, že by o ně mohli usilovat a toužit po nich.
Často žijeme v obavě, abychom o něco nepřišli. Proto neustále sledujeme novinky, televizi, internet, facebook, a to ve snaze, abychom všechno zachytili a o všem věděli. A daří se nám to. Jsme v obraze, máme přehled − známe všechny kuriozity, zprávy, víme o všech neštěstích a událostech, sledujeme aktuální dění v politice, technice, módě − ale uniká nám tím něco ještě cennějšího, co v médiích není.
Existuje oblast dobrých věcí, na kterou mají citlivost ti, kdo žijí s Bohem, kdo sice média sledují, ale vědí, že jejich obsah je druhořadý. Bůh nám nabízí, abychom „nakupovali“ u něho, abychom brali vážně, co říká. Jeho informace vychovávají, proměňují naše nitro, naši vnitřní identitu. Někdy se musí nastartovat hlubší proces proměny. Pro lidi kolem si pak nemusíme nasazovat falešnou identitu, protože můžeme žít to naše skutečné já, žít se svou pravou identitou a být v ní šťastní.
Jaká je naše pravá identita?
Jan Vopalecký, květen 2018
Jan Vopalecký, červenec 2018
Nahoru
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.
Zjevení 3,17