Jak číst Bibli, abych z toho něco měl
Jak číst Bibli,
a) abych jí rozuměl,
b) aby mě obohacovala,
c) abych věděl, co mám prakticky dělat,
d) abych o tom mohl mluvit s druhými.
Kam patříte
Někteří možná už určité zkušenosti se čtením Bible máte, první tipy snad znáte, ale přesto si myslím, že v nich najdete něco nového. Zkuste se sami zařadit, kam patříte:
1. S Biblí nemám žádné zkušenosti
2. O Bibli mám trochu přehled
3. Bibli mám celou přečtenou
4. A co já? − Bibli jsem studoval
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
1. S Biblí nemám žádné zkušenosti
a) Bibli lze rozumět. Bible není obyčejná kniha. Je to soubor všeho podstatného, co Bůh chtěl, abychom my lidé věděli. Bibli se dá porozumět tak, že poprosíme Boha, aby nám ji otevřel, prostě abychom jí porozuměli. Záleží tedy na tom, zda k Bibli přistupujeme s postojem: „Pane Bože, co mi chceš říct?“ Bůh vyslýchá naše modlitby tím, že budeme Bibli rozumět, tedy aspoň trochu, protože celkově je nevyčerpatelná.
b) Bible obohacuje. Těm, kdo Bibli ještě nečetli, doporučuji začít Novým zákonem, konkrétně v tomto pořadí: Evangelium Marka, Evangelium Jana, Skutky, List Efezským, potom ze Starého zákona Genesis a první polovinu knihy Exodus, Žalmy a Přísloví, dále zbývající evangelia, List Římanům, 1. Korintským, Galatským a potom už zhruba v libovolném pořadí. Náročnější na porozumění jsou list Židům, Judův a kniha Zjevení, ve Starém zákoně kniha Leviticus a proroctví
c) Co dělat prakticky? V Bibli jsou příkazy, kterými bychom se měli řídit, dále jsou tam Boží sliby, které si můžeme přivlastňovat, jsou tam popsány hříchy, kterých se máme vyvarovat, a dobré příklady, které máme následovat.
d) Mluv s druhými. Je dobré si najít někoho, s kým o tom, že čtete Bibli, můžete mluvit. Můžete si povídat o přečteném textu, o tom, čemu jste už porozuměli, případně číst společně a povídat si o tom. Rovněž je dobré si z toho dělat poznámky, které můžete buď někomu dát, nebo se k nim časem vracet. Už samo psaní je pro hlubší porozumění užitečné!
2. O Bibli mám trochu přehled
a) Bibli lze rozumět. Předpokládám, že jste pár biblických knih už přečetli a máte základní přehled. Pokud narazíte na něco, čemu nerozumíte, je důležité se u toho nezarazit a číst dále. Při dalším (opakovaném) čtení třeba najdete místa, která danou nesrozumitelnost vysvětlí.
b) Bible obohacuje. Věnujte čas přemýšlení o Bibli. Pravidelné čtení Bible po sobě zanechává v naší mysli stopy. Najednou se zamýšlíme nad věcmi, nad kterými jsme se dřív nepozastavovali. Nově vidíme, co je hřích, co je naopak dobré a měli bychom to dělat a rozvíjet. Vidíme, co Bůh chce − říká se tomu, že poznáváme Boží vůli. A to obohacuje! Takže: přečíst a pak o tom přemýšlet.
c) Co dělat prakticky? Je důležité uskutečňovat v praxi to, co jsem pochopil, co jsem přijal. Bůh vidí všechno, i to, nakolik to s ním a se čtením jeho slova myslíme vážně. Když něco vyzkoušíme v praxi, ukáže nám cestu dál.
d) Mluv s druhými. Čtení Bible by nás nemělo vést k tomu, abychom druhými pohrdali nebo se nad ně povyšovali. Proto je dobré mluvit s druhými ne tak, jako bychom je chtěli poučit, ale jako ti, kdo vypráví o tom, co při čtení Bible zažili, co nás v ní oslovilo.
3. Bibli mám celou přečtenou
a) Bibli lze rozumět. Dobrá znalost celé Bible je výborným předpokladem pro její porozumění. V této fázi je dobré se seznamovat s historickým pozadím, prostředím, zvyky a událostmi. K tomu je dobrý biblický slovník.
b) Bible obohacuje. V této fázi je dobré si dělat poznámky, používat konkordanci, zabývat se jednotlivými biblickými tématy. Když se zabýváme například novozákonním vykoupením, velmi nás při tom obohatí, když si přečteme Exodus 21 a knihu Rút. Pro tuto úroveň znalosti Bible je důležité si propojovat jednotlivá místa. Vytvoří nám tak jednotnou mapu celé Bible.
c) Co dělat prakticky? Považuji za samozřejmost, že biblické příkazy či zákazy respektujete. Možná už tak často neobjevíte něco nového, o čem byste ještě nevěděli, že to máte/nemáte dělat. Hlubší znalost Bible však vede k upevnění kořenů. Člověk si něco nově uvědomí, poznává Boha v souvislostech, žasne nad Božím systémem. Můžete být užiteční tím, že o těchto věcech budete mluvit s druhými nebo psát. Zkuste přemýšlet o nějaké formě publikace (na webu k tomu příležitosti jsou).
d) Mluvte s druhými. Modlete se za několik blízkých lidí, se kterými se budete setkávat. Možná je ve vašem okolí někdo, kdo by si Bibli rád četl s vámi. To, co jste z Bible získali, můžete využít při kázání nebo při dalších příležitosti se nějakým způsobem zapojit v diskusi s přáteli nebo blízkými lidmi, například v rodině.
4. Bibli jsem studoval − a co já?
a) Bibli lze rozumět. Mít příležitost několik let soustředěně číst Bibli, získat znalost původních jazyků, historie nebo dobového pozadí má sice obrovskou pozitivní hodnotu, ale na mnoha teologických školách se Bible už nebere jako Boží slovo, které mi Bůh chce říct. Negativním jevem mnoha (ne všech!) teologických škol je to, že různými způsoby Bibli, Boží slovo relativizují, říkají, že se to tak nemůže brát, zpochybňují bezchybnost Bible, do srdcí mladých lidí zasévají pochybnosti a Bible se pak stává jen objektem racionálního pitvání, něčím, z čeho si každý člověk může brát, co chce. Vystudovaní teologové mluví profesionálně, intelektuálně, ale (takřka) bez nadšení. Z jejich projevu se mi zdá, že jim jde hlavně o to, aby nějakých dvacet minut mluvili a snad předali nějaké morální poučení nebo upevnili církevní nauku.
b) Bible obohacuje. Bible mě neobohacuje především v intelektuální oblasti. Nebažím tolik po nových informacích (ale akceptuji je, když na ně narazím).
Sám postrádám formální teologické vzdělání. Jsem „amateur“, tedy „milovník“, Bibli a Boha mám rád − tedy dělám to z lásky, jen tak. Nejsem profesionál, není to (hlavní) zdroj mé obživy. Stále se snažím zůstat člověk, který prožívá Boží lásku, cítí doteky jeho lásky v Bibli. Kdykoli sahám po Bibli, říkám Bohu: „Mám tě rád!“ Čtení Bible s tímto postojem obohacuje.
c) Co dělat prakticky? Řeknu to biblickým obrazem: Vrátit se k první lásce (Zjevení 2,4). Vrátit se do doby nadšení, kdy jste se rozhodovali jít studovat teologii. Když se (velmi sečtělého amatéra) Miroslava Osoucha zeptali, jak studuje Bibli, odpověděl, že nejvíc práce mu vždycky dá to, aby zapomněl všechno, co o daném textu už slyšel, aby mohl začít nezaujatě, s modlitbou vnímat, co Duch svatý chce říct jemu osobně případně lidem, které má oslovit. A jeho slovo potom mělo skutečnou moc. Nezahazujte všechny informace, které jste na školách získali, ale bez první lásky to zdárně dál nepůjde. Budete muset žít s protikladnými pohledy s tím, že na obou stranách je něco pravdy. A to nevyžaduje ani tak školu, jako spíš životní moudrost. A zralost. A tu vám přeji.
d) Mluv s druhými. Jak? Je spíš věcí modlitby a modlitebního boje, aby mé kázání nebo rozhovory s druhými mělo Boží moc a abychom věděli, co moudrého druhému říct (Efezským 4,29). Četba a studium Bible a přemýšlení o jejím obsahu má své nezastupitelné místo, ale pokud dojdeme do bodu, kdy ji opravdu dobře známe, pak začíná duchovní boj jiné kategorie, než se kterým se potýkají začátečníci, a to abychom šířili Boží slovo, které v nás vzklíčilo a nese život, a nezůstávali jen na intelektuální a formální rovině.
Jan Vopalecký, duben 2018
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
