Citát z Bible:
Ježíš mu odpověděl: "Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
J 14,6 E
(Další citáty)
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Mnoho lidí otázku smrti a věčnosti potlačuje. Je to vidět dokonce i u těch, kteří přemýšlejí o svém konci.
Nebe je krásné, proto ho Pán Ježíš přirovnává k velké hostině. Nic na tomto světě se nebi ani v nejmenším nepodobá. Nebe je nepředstavitelné. A proto si nemůžeme dovolit ho jen tak propásnout. Získat nebe je tedy nesmírně důležité. Ježíš, Boží Syn nám do něho otevřel dveře! Jemu vděčíme, že je tak jednoduché se tam dostat. Záleží jen na tom, jestli chceme.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Ježíš zachraňuje před peklem. Peklo je hrozné, nebe je nádherné. Pět minut po smrti už nikdo neřekne, že smrtí všechno končí. Podle vztahu k Ježíši se rozhoduje o všem. To, kde budeme trávit věčnost, závisí na jediné osobě: na Ježíši, tedy na našem vztahu k němu!
Věřit v Ježíše je víc než věřit, že existuje
Jakmile se člověk dostane do pekla, před kterým nás Ježíš v Novém zákoně důrazně varuje (např. Matouš 7,13; 5,29-30; 18,8 aj.), záchrana už neexistuje. Peklo je na rozdíl od všeho na světě krutě věčné.
Co mám teď dělat, abych se dostal do nebe? Bible vybízí, abychom reagovali:
„Snažte se vejít úzkými dveřmi“ (Lukáš 13,24).
Co je hřích a jak se ho zbavit?
„Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské“ (Matouš 4,17).
„Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá“ (Matouš 7,13-14).
„Chop se věčného života, k němuž jsi také povolán“ (1. Timoteovi 6,12).
V těchto slovech je vážnost, rozhodnost a naléhavost. Nejlepší reakcí je to, že pozvání do nebe přijmeme v modlitbě, volně formulovanou třeba takto:
„Pane Ježíši, vím, ty mě tolik miluješ, umřel jsi za mě na kříži a zaplatil jsi za mě trest za moje hříchy. Vidíš všechny moje hříchy, už od dětství. Znáš každý můj hřích, všechno, čeho si jsem vědom, ale i všechno, na co jsem už dávno zapomněl.
Před tebou jsem jako otevřená kniha. Takový, jaký jsem, do nebe nemůžu. Prosím tě, odpusť mi moje hříchy. Přijď do mého života a udělej jej nový.
Otevři mi přístup ke svému slovu, k Bibli. Pomoz mi rozumět, co mi chceš říct, a poslouchat tě. Chci jít za tebou, ukazuj mi cestu, po které mám jít, a to ve všech oblastech mého života. Děkuji ti, že mě slyšíš. Amen.“
Prof., Dr., Ing. Werner Gitt
Profesor matematiky tvrdí něco nečekaného: Věda a víra v Boha nejsou navzájem v rozporu. Čerpá z vlastních zkušeností ...
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!