Citát z Bible:
Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno.
Mt 7,8 E
(Další citáty)
Doporučujeme články
Výchova a fyzické tresty
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Dítě nechce chodit do školy − bojí se
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena jako bohyně
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Mezi dvěma ženami
Snacha a tchyně . .
Manželská nevěra − existuje ještě šance?
Manželská nevěra neznamená rozvod, bolí to, ale máme východisko.
Děti chodí pomalu a u všeho se zdržují
Procházky s dětmi jsou fantastické! Kde jinde si s nimi tak dobře povykládáte? I když to všechno dlouho trvá... A často to je poučením i pro mě.
Kdyby žena věděla, co muž prožívá
Muž potřebuje, aby mu žena projevovala úctu, tak si ho udrží! Žena potřebuje mužovu lásku − a opravdová láska je oběť!
K čemu je táta? − 1. část
Táto, děti potřebují tvůj čas, zájem, ujištění i tvé prohry. Nasávají tě všemi smysly. Jsi pro ně pevný bod, ať jsi jakýkoliv. Pak budou v dospělosti pevné.
Své děti si ukrást nenecháme!
Nikdo konkrétní za to sice nemůže, ale lze sledovat faraonovské trendy − snahu odloudit děti od rodičů. Jak se rodiče mohou bránit, aby jim děti nebyly „ukradeny“?
Jsi dobrý příklad?
Dobrý osobní příklad je silnější magnet, než silná slova. Zvlášť, když je naším vzorem Ježíš. Ale následovat Ježíšův příklad je pořád málo!
Kyberšikana
Digitální média a jejich nebezpečí, facebook, twitter, kyberšikana, sebevražda Google počítače, televize, šikana
Co je hřích a jak se ho zbavit?
Tři nejčastější způsoby, jak se lidé snaží hříchu zbavit, jsou člověka spíš stahují níž a níž, Co tedy člověka osvobozuje?
Co Bible rozumí pod pojmem svět
Svět může znamenat krásné Boží stvoření, nebo naopak ďáblem řízený systém, které spěje stále k horšímu a nakonec k Božímu trestu.
Nehodlám se nechat odradit domněnkou, že církev dnes už nemá mladým co dát. Má, i když často nedává. A také mladí mají církvi co dát!
Někdy se nám zdá, že mladí chtějí, aby se sbor nákladně přizpůsobil dnešní době, dnešní technice a kultuře − a když na to některý sbor přistoupí, tak se žádoucí změny nedosáhne. Ani tomu se nedivím.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Řekl bych, že k tomu, aby se mladí rádi identifikovali se svým domácím sborem v církvi, je třeba splnit několik podmínek:
Hledal jsem na internetu, co dělají nebo co se snaží dělat dnešní podnikatelské firmy, aby získaly a udržely mladé zaměstnance. Řeknu vám, ani ony to nemají lehké.
Mladí mají vysoké nároky. Chtějí pracovat z domova, mít volnou pracovní dobu (bez stanoveného počtu hodin, prostě se jim zaplatí to, co skutečně odpracují, bez směn, bez povinných přesčasů).
Pokud už na pracoviště přijdou, chtějí tam mít příjemné, estetické klubové prostředí, kafe... Nemají rádi rutinní, stereotypní práci bez možnosti se často odreagovat, rozptýlit, odpočinout si. To vše jsou samozřejmosti, které však ještě nezaručují, že tam mladý člověk zůstane. A nerozhodují o tom ani finance.
Vím, že firma a církev není jedno a totéž, ale v mnoha ohledech se lidé v obojím prostředí chovají stejně. A v církvi toho můžeme využít, abychom porozuměli, co je pro ně přirozené, jací jsou − v čem jsou jiní než starší generace.
Vyplývá mi z toho, že mladí lidé stojí o to, aby jim ve sboru někdo naslouchal − když například přicházejí s novými nápady ohledně formy. Chtějí si zachovat svou individualitu, touží po tom, aby se mohli podílet na utváření „firemní“ kultury ve sboru.
Potřebují rychlou zpětnou vazbu, nechápou, proč se staršovstvo poradí až za čtrnáct dní. Záleží jim na jasné a srozumitelné komunikaci. Mladí lidé jsou velmi citliví na otevřenost, přímost, pravdomluvnost a dodržování domluvených věcí. To souvisí s jejich otevřeností a zároveň to očekávají od druhých.
Je velkou výhodou, že takto dovedou komunikovat mezi sebou a také když svým vrstevníkům vysvětlují evangelium, teologii, sborovou kulturu a principy.
Samozřejmostí jsou pro ně moderní kanály komunikace mezi sebou i navenek. Mladá generace je nonstop online, nepotřebují chodit někam na návštěvu, všechno zařídí, objednají i koupí online − pak se jim nedivme, že i návštěvu ve sboru vlastně nepotřebují − mají ji online, a dokonce v několikanásobném provedení. Sledují několik sborových společenství najednou, píšou si s tamějšími hudebníky, kazateli a cítí se s nimi blíže než ve sboru, ve kterém odmalička vyrůstali.
S tím souvisí fluktuace − všude jsou nadšeně doma jen chvilku, prostřednictvím internetu zkoušejí různé sbory, různé platformy, zkoumají jejich názory, snaží se odhadnout atmosféru setkání, a teprve pokud se jim někde opravdu líbí (nebo to má dobré hodnocení), jsou ochotni tam zajet a prožít to na vlastní kůži.
Vstávají vám vlasy hrůzou na hlavě z toho, kam se to ta mladá generace dostala? Není třeba. Pokud mají dobrý základ, zejména vztahový, pokud vědí, že je v domácím sboru mají rádi, dají jim tam prostor, oni se vrátí. Potom mohou toto prostředí obohatit zkušenostmi, které nasbírali jinde. Pokud jejich domácí prostředí těmto skutečnostem rozumí a dá jim prostor.
Chtějí po sobě nechat nějakou stopu, chtějí měnit svět, něco dokázat − z Boží moci, mít prostředí, kde uplatní své obdarování.
Nebojí se vyjádřit otevřeně svůj názor. Nevidím problém v tom, aby občas přišli na staršovstvo a vyjádřili své zkušenosti i rady.
Nebojí se konfliktu. Raději si sporné věci vyříkají otevřeně vyříkají, než aby se jen nějak skrytě „tušilo“, že něco není v pohodě. Jsou ochotni obětovat i vzedmuté emoce, ale hlavně aby bylo jasno. Když se neshodnou, snadno odejdou, vždyť jinde je rádi přijmou. Ale je samé to mrzí a kolikrát by to po čase rádi vrátili.
Je pro ně důležité ocenění. Nemusí to být hned z kazatelny, ale stačí ne okázalá zmínka, že jeho slovo, způsob moderování nebo řešení nějakého problému bylo dobré.
Rádi pracují v týmu, kde jsou si všichni rovni a mají dobré vztahy. Tam také vyžadují důvěru a mohou nabídnout velmi hodnotný přínos. V nějakém pracovním týmu je příležitost je zapojit, získat pro dlouhodobou, vytrvalou práci, zde doporučuji dávat jim nabídky na přebírání větších pravomocí − i odpovědnosti.
Teď je příležitost, abych vám nastínil svůj ideál. Rád bych, aby starší generace byla pro mladé takovým příkladem víry i praktického života, že se rozhodnou „hledat Boží království“, že budou žít naplno pro Boha za každou cenu.
Jestliže v dětství a mládí vidí, že takto žili rodiče nebo autority v církvi, pak když sami ucítí Boží povolání, tak půjdou za každou cenu. Budou ochotni vynaložit všechny síly, čas, budou to dělat i zadarmo, budou ochotni přinést jakoukoli oběť − protože uvidí, že Bůh je živý, mocný, že dělá zázraky, lidé kolem se obracejí k Bohu, možná to bude souviset se sociální službou, ale oni budou (byť navzdory názorům okolí) jasně vědět, že je volá a že je povede bude jim žehnat Bůh.
Pak se nemusíme bavit o tak okrajových otázkách, jak je přilákat do církve nebo je tam udržet.
Jan Vopalecký, listopad 2022
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!