Citát z Bible:
A osvíceným vnitřním zrakem viděli, k jaké naději vás povolal, jak bohaté a slavné je vaše dědictví v jeho svatém lidu.
Ef 1,18 E
(Další citáty)
Doporučujeme články
Výchova a fyzické tresty
Fyzické tresty nezakázat! Ta možnost tu má zůstat. Když dítě ví, že je milované, trest rukou mu neublíží. Seřezat dítě, výprask
Dítě nechce chodit do školy − bojí se
Proč se děti bojí školy? Co s tím mohou udělat rodiče, co škola? Komunikace školy a rodičů.
Žena jako bohyně
Žena může být skvělá jako bohyně, ale muže nenaplní. To muž má naplňovat ženu − ale kde na to brát lásku, sílu, obsah?
Sleduji kolem sebe, že kolektivní tresty jsou dnes nepřijatelné, protože co když někdo z daného „kolektivu“ není vinen? Rozumím bezradnosti učitele, když někdo ve třídě rozbije obraz, ale nikdo se nepřizná, nikdo neřekne, kdo to udělal. Jestliže učitel nemá na vyšetřování prostor ani metody, je pravda, že nezbývá než potrestat celou třídu?
Trestat kolektivně za vinu některých, není spravedlivé. Řekl bych, že je to zoufalství. A vůbec je smutné, že se někdo nějak provinil.
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Když ale čtu Bibli, vidím, že Bůh se nezdráhá trestat kolektivně. Přitom mám dojem, že to není nespravedlivé. Například proto, že opravdu všichni jsou vinni. A pokud někdo není, tak ho Bůh z trestu vyjme.
Podívejme se například na Sodomu. Abraham s Bohem usmlouval, že když se ve městě najde deset spravedlivých, tak Bůh město nezničí. Bylo by to kolektivní odpuštění. Mimochodem, bylo by to spravedlivé? Těch deset spravedlivých se nenašlo a Bůh měl i podle dohody s Abrahamem právo celé město zničit. To Bůh udělal, ale ty čtyři výjimky, Lotovu rodinu, napřed z města vyvedl. Pak město zničil. Byl to kolektivní trest za kolektivní vinu.
Bohu bylo líto, když viděl, že všichni lidé na světě jsou hříšní a zasloužili by si, aby je zatopila voda. Našla se však jedna rodina, se kterou Bůh udělal výjimku, zřejmě proto, že jejich otec Noe byl před Bohem dobrý, spravedlivý (1. Mojžíšova 6-7).
Další příklad vidím na Jeremiáši. Babyloňané vtrhli do Jeruzaléma a začali ho bourat. Napřed ale vyhledali Jeremiáše a řekli mu, aby odešel. Pak celé město zbořili, vypálili a lidi odvedli do zajetí (Jeremiáš 39-42).
Bůh s těmi, kdo mu jsou věrní, dělá výjimky. Josef měl zvláštní privilegia u svého pána Potífera, měl zvláštní postavení i ve věznici. Žalm 91,7 říká: „Po tvém boku padne tisíc, deset tisíc po tvé pravici, k tobě se to nepřiblíží.“
Vím, že ve válkách, v obdobích nespravedlnosti zlo smetlo také mnoho spravedlivých lidí. Nedivil bych se, kdyby se to do budoucna nějak opakovalo. Ale tyto příklady Božích výjimek pro spravedlivé jsou pro mě uklidněním a nadějí, zvlášť když se dnes stále častěji mluví o válce, že je možná blízko. I když nejsem spravedlivý pro své kvality, ale pro Boží odpuštění a pro spravedlnost Kristovu, kterou jsem si na Boží přání přivlastnil.
Jan Vopalecký, únor 2024
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!