Bůh nám nezaručuje nedotknutelnost
V těžké situaci si jeden Boží člověk libuje:
„Bůh nás v našem otroctví neopustil.“
Ezdráš 9,9
Je sice skvělé, že Bůh nás v našich problémech neopouští, ale my se ptáme, proč jsme se vůbec do těch problémů dostali. Kéž bychom mohli říct: „Bůh nás chrání před tím, že bychom se do problémů vůbec dostali“?
Možná očekáváte, až řeknu, že jsme se do těch problémů dostali vlastní vinou. To bych sice mohl říct a v mnoha případech to je pravda. Ale ne vždy. Co lidé, kteří se dostali do „otroctví“, do těžkostí vinou někoho druhého?
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
Ezdráš sice přiznává, že se jako národ do otroctví dostali vlastní vinou, i když on sám za to zřejmě nemohl, prostě se narodil v době, kdy už byli všichni v cizině, v zajetí, v otroctví. Nikomu nic nevyčítá, ale zdůrazňuje to, co je na Bohu důležité i pro nás: v našem otroctví nás neopouští!
Pokud právě procházíme těžkým obdobím a hledáme, kde je v tom Bůh, pak se nabízí odpověď:
Já jsem s vámi!
Pro malé dítě, které má se svými rodiči zdravý vztah, je největší hrůza, když se mu zdá, že maminka (tatínek) odejde. I když ho něco bolí, když někdo dítěti ublíží, něco mu sebere, nejlepší útěchou je pro něho to, že „maminka je s ním“.
A to platí i pro nás křesťany. Pán Ježíš říká, že se nás bude týkat utrpení, pronásledování, nezdary, neúspěchy, ale to nemusí být v našem životě rozhodující. Hlavní, je to, že Ježíš je s námi.
Bůh nám nezaručuje nedotknutelnost, neslibuje, že nás nic nebude bolet, že nebudeme pronásledováni, nebudeme mít trápení. Zřejmě to není to nejhorší, co se nám může stát.
Co je horší, než procházet těžkostmi? Horší je být sám, být v situaci, kdy jsme bez Ježíše. Pak je to skutečně cesta do tmy, cesta dolů, do neznáma − do pekla.
Při zpětném pohledu často rádi vzpomínáme na těžké situace, kdy jsme si mysleli, že něco nepřežijeme, že něco bylo hrozné, báli jsme se − ale přežili jsme a dnes to považujeme za nejsilnější a nejlepší zážitky v životě. Dokážete si představit, že takhle budeme v nebi vzpomínat?
A ti, kdo žádnými těžkostmi, obavami v životě neprocházeli, nebudou mít o čem vyprávět. Takový život je „placatý“, nudný... Proto se nebojme těžkostí. Ale dělejme všechno pro to, abychom v nich nebyli sami.
To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět. Jan 16,33
Dokonce i v souvislosti s koncem světa Pán Ježíš slibuje, že budeme s ním:
„...vzhůru vstříc Pánu. A pak už navždy budeme s Pánem.“ 1. Tesalonickým 4,17
Já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku. Matouš 28,20
Jan Vopalecký, březen 2022
Dobrou knihou rozšíříte svůj rozhled!
